Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Jak jste spokojený s premiérovým ročníkem Čáslavi ve II. lize?Z celkového pohledu spokojený jsem určitě. Druhá liga je velice náročnou soutěží, ve které působí velice kvalitní týmy. Do soutěže jsme šli s velkým handicapem. Neměli jsme hřiště doma, jedno utkání jsme neodehráli vůbec. Byla to pro nás velká neznámá, ale se čtyřiadvaceti koly jsme se popasovali velice dobře. Konec soutěže už byl ovlivněný vědomím, že nemůžeme spadnout a že jsme zachránění. Sám za sebe mohu říci, že jsem čekal, že budeme mít větší starosti. Ze začátku soutěže a v polovině jara hráči k fotbalu přistoupili odpovědně. Závěr se sice moc nepovedl, ale celkově jsem maximálně spokojený.

Právě závěr byl kaňkou za jinak dobrou sezonou. Čáslav vyhrála naposledy 6. května a kromě remízy v Sokolově až do konce všechno prohrála. Tyto zápasy Zenitu asi hodně pošramotily statistiky.
Statistiky jsou dobrá věc, ale já na ně moc nedám. Mně závěr zkazil takový ten vnitřní dobrý pocit z celé sezony. Ani nálada po závěrečném zápase nebyla nejlepší a to je právě škoda. Sezona se povedla, ale konec byl rozpačitý. Závěr mohl mít daleko lepší atmosféru.

Čáslav si pokazila zejména bilanci domácích zápasů a obdržené branky. V celkovém součtu má Čáslav po Vítkovicích vůbec nejhorší obranu, na čemž se nejvíce podepsaly právě poslední výsledky.
To s tím samozřejmě souvisí, ale opakuji: Závěr byl ovlivněný tím, že už jsme byli zachránění. Další zápasy nebyly odehrané tak, jak by měly být. Soupeři jako třeba Ústí n. L. nebo Bystrc nebyly týmy, se kterými bychom měli doma prohrát.

Nejlepším střelcem je s pěti brankami Mário Kurák. Z toho vychází, že Čáslav postrádala výraznou osobnost v útoku.
Útočníci se neprosazovali skoro vůbec, tři góly Martina Jirouše za sezonu jsou málo. Dobrou věcí, která se nám povedla, byl příchod Miroslava Podrazkého. Ten dal čtyři góly a na šest jich přihrál. V závěru hrál se zdravotními potížemi, týden před koncem podstoupil operaci tříselné kýly tak, aby mohl naskočit včas do letní přípravy v Příbrami. Mário Kurák je sice nejlepším střelcem týmu, ale pro fotbal by mohl odevzdávat daleko více. To si musí on sám srovnat v hlavě. Kdyby odehrál tolik minut jako třeba Kunášek, musel by těch branek nastřílet i dvanáct. To by se promítlo v jeho hodnocení i zájmu o něj. Přispělo by to i k nárustu bodů Čáslavi a její postavení v tabulce, prostě by se to projevilo pozitivně na všech stránkách.

Kromě Miroslava Podrazkého byl tahounem čáslavské zálohy Petr Kunášek, hráč s odehraným nejvyšším počtem minut v Čáslavi.
Petr Kunášek je sice nenápadným hráčem, ale nesmírně užitečným. Dal tři góly a na jeden nahrál. Právem po něm sáhla Bohemka. Dostane se do první ligy, což je snem každého fotbalisty. Když jsem se s ním bavil, říkal mi, že jako mladý si to přál. A teď se mu to splní.

Obrana se zdála dlouho dobu stabilní, změny jste v ní dělal až ke konci soutěže.
Některé změny byly vynucené žlutými kartami. Jednou stál Martin Šrámek, jednou Peter Mráz. Na levém okraji se střídali Razím s Širancem. Ani jeden z nich si nevydobyl místo v základní sestavě. Ke konci jsem chtěl dát prostor i Bedřichu Francovi, aby se s vyšší soutěží sžil. Je vidět, že na sobě bude muset ještě zapracovat. On je příkladem hráčů, kteří nechtějí odejít na půlroční hostování do divize nebo třetí ligy. Aby si vyzkoušeli větší fotbal. Kdyby se pak vrátili, mohli by hrát i tu druhou ligu. Bedřich Franc zase bude v pozici, že by potřeboval někam jít, ale možná ho teď bude potřebovat Čáslav, aby byl k dispozici áčku.

Čili to, že nehrál Peter Mráz, bylo jen z důvodů, že více prostoru dostával Bedřich Franc?
Určitě, jednoznačně. Kdybychom nebyli zachránění, by Franc asi nehrál. Rozdíly mezi Mrázem a Francem jsou patrné.

Mezi brankáři je to jednoznačné - jedničkou byl Milan Švenger, který se nakonec propracoval i do reprezentační jednadvacítky.
Milan Švenger se přes zimní přestávku výrazným způsobem změnil a zklidnil. Šel si za svým cílem dostat se na mistrovství Evropy jednadvacítek. Jediná cesta k tomuto cíli vedla přes to, že bude chytat. Jeho výkony a přístup k fotbalu se změnily tak, že ho Ladislav Škorpil zařadil do nominace na Euro.

V současné době jste již trenérem Jihlavy. Kterého hráče byste si s sebou do nového působiště nejraději odvedl?Už si ho vzít nemůžu, chtěl jsem Petra Kunáška. I Jihlava o něj měla zájem a já jsem nemohl dříve oficiálně jednat za Jihlavu a v tom nás předběhla Bohemka. Ani jsem nečekal, že toho Jihlava bude litovat tak, jak toho teď lituje. Já bych ho samozřejmě také uvítal. Univerzálního hráče, který může hrát v levé, pravé obraně, levé a pravé záloze. V Jihlavě by měl velké uplatnění, ale nedá se nic dělat. Na druhou stranu je první liga výše než druhá. Dalších kmenových hráčů v Čáslavi už moc nezbývá. Peter Mráz má možná také nějaké nabídky, ale jinak nevím.

V příštím ročníku do Čáslavi dorazíte s Jihlavou, myslíte, že proti vašemu týmu bude mít Zenit šanci?Na to je ještě velice dlouhá doba, jako trenér Jihlavy budu stejně jako v Čáslavi chtít každý zápas vyhrát. Doufám, že v Jihlavě budeme jen vyhrávat. Ambice Čáslavi a Jihlavy jsou přece jen rozdílné. V Jihlavě budeme muset každý zápas hrát na vítězství.