Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Radku, jak vypadal zápas ve Vrdech, kde jste uhráli skvělé dva body?

Do zápasu jsme nastoupili v kombinované sestavě. Kvůli zraněním, pracovním povinnostem a kašlíkům chybělo několik hráčů, ale naštěstí nám pomohli kluci z B-týmu, bez kterých bychom body těžko uhráli. Zápas začali domácí velkým náporem a vytvořili si i díky našim nepřesnostem několik dobrých pozic pro vstřelení branky. Naštěstí pro nás měli smůlu v zakončení. Hra na brejky byla jediná možnost, jak se dostat k ohrožení branky soupeře, kterou jsme také v první půlce využili. Po několika minutách, kdy jsme nechávali dost prostoru ve středu hřiště, nás nikým neatakovaný hráč Vrdů, který prošel až do šestnáctky a lehce skóroval, potrestal. Druhý poločas už byl jen o bránění s několika výpady z naší strany a zahazování šanci na straně soupeře. V penaltách jsme byli šťastnějším mužstvem. Dva body jsou zásluhou všech hráčů, kteří se na hřišti prali jak se soupeřem, tak křečemi. Za to jim patří velký dík a věřím, že tahle zkušenost nás nakopne do dalšího zápasu.

Došlo i na penaltový rozstřel. Kolik desítek jste chytl?

Popravdě nevím, jak to mají ostatní brankáři, ale já jsem ten typ, který se snaží góly neřešit. Tudíž se mi často stává, že nevím, jaký byl konečný stav utkání, natož abych věděl, kolik penalt neprošlo za brankovou čáru. Nicméně proběhlo devět sérií a několik penalt jsem chytil, údajně pět. Důležitá byla ta poslední, poněvadž pak bych musel jít kopat, a to se mi tedy dvakrát nechtělo. (smích)

Jak moc jste si zachytal v průběhu hry? Vyzdvihl byste nějaké momenty?

Zachytal jsem si parádně, ostatně bylo dost situací, které jsme museli v obraně řešit. Nejdůležitější bylo zmaření šance soupeře hned z kraje utkání. To jsme se nedohodli s obráncem a ten mi poslal malou domů, na kterou si počíhal soupeř. Mel odkrytou téměř celou bránu, ale zavřel jsem oči, skočil jsem mu rukama napřed pod nohy do střely a čekal, jak to dopadne. Naštěstí pro nás šanci neproměnil. Pak až na konci druhého poločasu šel soupeř ze strany sám. Zmenšil jsem mu úhel a on se trefil do nohou.

V posledním kole podzimu máte šanci odpoutat se od posledního místa. Co stojí za bodovým vzestupem Kaňku v posledních kolech?

Podle mě jsme už v zápase s Kutnou Horou B ukázali, že si dokážeme vytvořit dost brankových příležitostí, i když jsme zápas nakonec prohráli jedna-čtyři. Jistě fotbal se hraje na góly, ale šancí na obou stranách bylo více méně stejně, bohužel soupeř dokázal šance zužitkovat, my nikoliv. Herně jsme šli nahoru a od šestého kola jsme rovnocenným soupeřem komukoliv. O tom se přesvědčil Hlízov, Malešov, Janovice, to byly zápasy, kde jsme minimálně bod měli brát. Klukům říkám, že když soupeř nevystřelí na bránu, nemůže dát gól a toho se držíme. Rozhodně se popereme s týmy ze spodku tabulky o příslušnost v okresním přeboru, jak nejlépe dovedeme. Věřím nám.

A jak to máte vy s fotbalem a prací? Stále pracujete v zahraničí, kvůli čemuž jste v brance Kaňku chyběl na začátku sezony?

Chyběl jsem z kraje sezony, protože jsme dolaďovali podmínky s vedením, jako hrazení cestovného a gáže za zápas, jako je tomu i u jiných mužstev v OP… Ale teď vážně, bylo to proto, že jsem potřeboval čas na aklimatizaci a zajištění všeho potřebného v cizině, kde budu ještě rok a půl minimálně. Teď už normálně žiji a pracuji v Bruselu s tím, že se přijedu podívat o víkendu na rodinu, přátele a teď už nějakou chvíli i zahrát si fotbal. Jak to bude na jaře uvidíme, ve hře je několik variant, ale vše se bude odvíjet od práce a možnosti pendlovat mezi domovem a cizinou.