Jak kutali kutnohorští havíři

Třeba na pověsti něco bude, protože již v roce 1300 vydal král Václav II horní zákoník, který jednoznačně vymezuje pravidla těžby a dalšího nakládání s vzácnou rudou. Čtyři knihy „Ius regale montanorum“ se na dlouhou dobu staly vzorem pro vývoj horního práva v podstatné části střední Evropy.

Dnes se to již nedá prokázat, ale je více než pravděpodobné, že z něho vycházely i předpisy pro budování provoz dolů v jižní Americe. Zákoník Václava II. platil vlastně až do roku 1854, kdy byl nahrazen novým rakousko – uherským. Oblast, kde kutnohorští havíři vzácný kov získávali, nebyla nijak velká, ale daleko výnosnější než jiné rudní revíry. Jiná místa v království poskytla nejvýš osm set tun stříbra, ale sama Kutná Hora dva a půl tisíce tun drahého kovu. Úpadek těžby nastal začátkem sedmnáctého století, vliv na něj měl i import relativně levného stříbra z Latinské Ameriky.

Nejznámější mincovna

Stříbrná ruda vždy zajímala panovníky. Konečně proč by jinak ve městě vznikla ve své době nejznámější mincovna a proč právě v nedalekém Malíně razili své denáry, dávno před oficiálním objevením stříbra, již Slavníkovci. Že se vrchnost o těžbu bedlivě starala, potvrzuje třeba úřad prubéře, nejvyššího královského úředníka, který se staral o panovníkova práva na horách, předsedal hornímu soudu a měl pravomoc i ke jmenování rychtáře. Zajímavá je skutečnost, že tento úřad bylo původně možno získat pronájmem.

Definitivní ukončení těžby stříbrné rudy v Kutné Hoře proběhlo vlastně dvakrát. Prvně ho město velkolepě oslavilo 20. května 1904 a později ještě 12. července 1991. Pokaždé v dole na Turkaňku.

Deset posledních mohykánů

V roce 1991 patrně definitivně. Dnes v celé oblasti působí již jen skupina deseti bývalých horníků, která se stará o zabezpečeni starých báňských děl, spolupracuje při objevování již neznámých podzemních prostor, působí i jako bánští záchranáři. Do nebezpečného podzemí se totiž často vydávají lidé, kteří se domnívají, že staré štoly znají a vždy v nich poradí. Často nemají pravdu.

V Kutné Hoře uvažují již delší dobu o možnosti zpřístupnit turistům a zájemcům o historii hornictví další podzemní prostory. Pokud se podaří získat potřebné finanční prostředky, mohli by zájemci přicházet nejen do štoly u Hrádku, ale i v okolí Vlašského dvora. Mohli by si tam ve historických prostorách prohlédnout i malou expozici o původní báňské technologii a staré havířské pracovní pomůcky.