Vážení, to není citace ze včerejších novin, nýbrž z útlé brožurky A. Pařízka Cyklisté a obecenstvo, vydané v roce 1901 nákladem České ústřední jednoty velocipedistů v Praze. Dnešní obliba cyklistiky není tedy vůbec průvodním znakem jednadvacátého století. Již v lednu 1891 byl zemský zákon, řád policie silniční, doplněn paragrafem číslo 7, jímž se upravuje jízda na tzv. velocipedu.

Cyklisté založili klub i v Kutné Hoře

A protože občané našeho města nikdy nezůstávali v ničem pozadu, vznikl zde cyklistický oddíl pod názvem Klub velocipedistů Kutná Hora a okolí. První stanovy podepsali pánové Tomášek, Vocel a Picek. Datovány jsou 10. března 1896. V archivních materiálech se dále nachází úředně ověřená registrace Klubu s připojenými stanovami. Byla potvrzena c. k. místodržitelstvím v Čechách 15. února 1900. Dokument je za Klub podepsán tentokrát předsedou Bohumilem Ptačovským a jednatelem Tomášem Šídlem. Stanovy obsahovaly jedenadvacet paragrafů, které vymezovaly práva a povinnosti členů a okruh činnosti Klubu.Podívejme se blíže na některé z nich.

Co stálo ve stanovách

Např. § 3 říká: Účelem Klubu jest pěstování jízdy na velocipedech a bruslích, což se děje společným cvičením, výlety, cestováním, pořádáním závodů, přednášek, zábav a bruslením.

§ 4 obsahuje pro současníka naprosto zbytečné prohlášení: Jednací řeč je česká., což ovšem v roce 1900 zase tak úplně samozřejmé nebylo.
§§ 5 – 10 se týkají členství v Klubu. Podle nich Klub skládá se z členů čestných a zakládajících a činných a přispívajících. Členem čestným stává se, koho valná hromada k návrhu výboru pro zvláštní zásluhy o Klub jmenuje. Členem zakládajícím stává se, kdo jednou provždy částku 20 zlatých složil. Členem činným nebo přispívajícím stává se, kdo výborem přijat byl a valnou hromadou určené zápisné a příspěvky platí. Další paragrafy jsou věnovány funkcionářům, valné hromadě, jmění Klubu, případným sporům mezi členy. Zajímavý je § 16, který říká: Klub oprávněn jest nositi zvláštní kroj a odznak, jejž ustanovila valná hromada.

Kam kutnohorští cyklisté vyjížděli?

První zachovaný Výkaz podniknutých cest klubem kutnohorským je psán od roku 1896. Např. ve zprávě za rok 1899 se dočteme: Klub náš čile započal svou činnost roku minulého a již v měsíci dubnu podnikl prvý výlet za značného účastenství. Celkem podniknuto bylo 11 vyjížděk, buď půldenních neb celodenních. Avšak v nejkrásnějším létě rozloučil se s námi bývalý náčelník Tille. Nastalým počasím jakož i odstoupením náčelníka sešlo z mnoha ještě projektovaných výletů…

A kam že cesty kutnohorských velocipedistů vedly? Jednalo se hlavně o blízké okolí, takže najdeme zápisy o vyjížďkách na Kačinu, do Žehušic, Červených Peček, ale také do Sázavy, Poděbrad či Nymburka. Účast bývala různá. Např. výletu do Peček se podle zápisu zúčastnilo 5 dám, 8 pánů, do Žehušic jelo 6 dám a 8 pánů…Kromě rekreačních výletů se Kutnohoráci podíleli i různých závodech. Např.: Dne 25. června zúčastnil se Klub distančních závodů, trať Kutná Hora – Bohdaneč u Pardubic. Vyjelo se ve čtvrt na jednu odpoledne. Po závodech v lázeňské tamní restaurační zahradě odbýván byl koncert a rozdávání cen.

Brožurky skrývaly „cenné“ rady

Pro poučení členů byly v majetku Klubu různé brožurky, např. Seznam stanic České ústřední jednoty velocipedistů, v níž bylo cyklistům co nejvřeleji doporučeno, aby v místech, kde stanice ČÚJV se nacházejí, jen tyto navštěvovali, neboť budou v nich nejlépe a nejochotněji obslouženi. Užitečný byl jistě i Seznam kilometrových vzdáleností jednotlivých obcí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku nebo Řády sportovní a pokyny pořadatelům meetingů sportovních.

Přímo exoticky zní pak název dalšího materiálu: Návod, jak cvičiti a prováděti reje na velocipedu. Jde o výuku jakési synchronní jízdy na kole ve družstvech o sudém počtu členů, 6, 8 nebo i více. Tzv. reje neměly být samoúčelné. Podle návodu jimi zdokonalí se jezdec v ovládání stroje měrou netušenou. Vycvičí se v jistém i rychlém výskoku a seskoku, v rychlých a náhlých obratech, ve změně rychlosti, v bezpečném předjíždění, objíždění i vyhýbání, v náhlém zadržení kola aj. Tyto dovednosti byly velmi užitečné i při tehdejším malém provozu, protože vzdor, schvál, rozpustilosť, hrubosť a často zřejmá zlomyslnosť proti cyklistovi vzdělanému, zachovávajícímu veškerá pravidla řádu jízdního jdou tak daleko, že při jízdě na kole bývá lidský život nemálo ohrožen. ( A to prosím v roce 1899!) Aby se ovšem cyklista mohl počítat mezi ty vzdělané, měl sledovat nejen knižní materiály, ale i periodika. Byl to především čtrnáctideník Cyklista. Jediný sportovní list český.

Kutnohorští cyklisté vydávali časopis

Ale kutnohorští velocipedisté přišli i na tomto poli se svou troškou do mlýna. Jejich časopis se jmenoval Samojezd a začal vycházet v červnu 1902. Jednalo se o humoristický orgán klubový, který přinášel zprávy ze světa cyklistiky, veršíky, kreslené vtipy, reklamy…

Bohužel v archivních materiálech se dochovala pouze tři čísla z uvedeného roku 1902, kdy patrně činnost Klubu ustala, protože ani další písemnosti nenesou pozdější datum. Jedná se ale o řadu velmi zajímavých materiálů: korespondence Klubu, plakátky k různým akcím, dobové pohlednice posílané členy z nejrůznějších míst naší země, protokoly ze schůzí, protokoly závodního odboru, týkající se různých cyklistických závodů, pokladní kniha, fotografie, klubový odznak… A tak Vás zveme: Patříte-li i Vy mezi milovníky dvou kol bez motoru, přijďte se do archivu seznámit se svými předchůdci.

Helena Pospíchalová