V červnu roku 2002 se ve Veletržním paláci v Národní galerii v Praze objevil soubor prací diplomantů AVU v Praze, mezi jinými zde visela plátna i Aleše Růžičky. Už v době jeho nástupu na výtvarnou scénu v roce 1995 byl u něj jasný zájem o přírodu, buď v jejím celku, nebo jednotlivostech. Růžička prošel v letech 1995- 2002 na akademii třemi ateliéry – ateliérem krajinomalby Františka Hodonského, pak malby u Antonína Střížka a nakonec malby u Michaela Rittsteina. Během několika prvních let ho opoustil zájem o figuru a věnuje se od roku 2005 výhradně niterným výsečím z parků, zahrad, zátiším s osobními předměty, a hlavně kyticím v jejich nejrůznějších významových polohách. Nejcharakterističtějším rysem Růžičkovy malby je jeho osobní autenticita.