Jak dlouho už chytáte za kutnohorský florbalový tým?

Chytám již patnáct let.

A nikdy jste neměl chuť změnit tým a střežit svatyni někde jinde?

Nabídky jsem měl, ale nechtělo se mi odcházet. Jsem srdcař. Chtěl jsem chytat za Kutnou Horu, dokud se ve městě nepostaví nová hala. Dočkal jsem se až po patnácti letech. (smích)

Jak moc byly těžké vaše brankářské začátky? Přeci jen žádné vzory tenkrát nebyly ani žádné brankářské vzdělání. Kde jste bral inspiraci?

Když jsem měl přístup na internet, tak jsem sledoval různá videa ze světa. Jinak jsem byl samouk. Jezdil jsem po extraligových zápasech a koukal po různých brankářích. Sledoval jsem jejich techniku a přenášel ji k sobě. Nyní rozdávám rady dál.

Skalka, zlý sen řidičů: zlepšení je v nedohlednu.
Skalka, zlý sen řidičů: zlepšení je v nedohlednu

Jaký máte největší zážitek s kutnohorským florbalem?

Rok 2003. To jsme hráli v první sezoně za starší žáky kvalifikaci na mistrovství České republiky a podařilo se nám vyhrát. Já jsem dokonce dokázal ovládnout i individuální statistiku. Pak jsme hráli na republice. To vše hned v naší první sezoně.

Co říkáte na vaše působení v A-týmu? Má váš tým letos na postup z divize?

Máme hodně mladý tým. Nemáme zkušenosti, ale o to více se o postup porveme. Šance postoupit do Národní ligy tam je.

V brance Kutné Hory vás tedy uvidíme minimálně do té doby, než bude stát nová hala?

Myslím, že už v Kutné Hoře zůstanu do konce kariéry. Uvidíme, co mi dovolí kolena. Brouzdání parket v brankovišti není sranda. (smích)

Florbalisté Kutné Hory Martin Kunášek (uprostřed) a Petr Jurka (vpravo) při utkání s Bohemians B.
Kutnohorský florbal trápí nedostatek místa. Týmy nemají kde trénovat