V roce 2013 ses stal absolutním vítězem SAP ligy. Prozraď mi něco o této soutěži.

SAP liga trvá celý rok. Je rozdělena na pět kol. Za každý vyhraný zápas je pět bodů. Na konci se všechny body sečtou, a kdo má nejvíc bodů, ten je „absolutním vítězem". Zde už to není rozděleno na kategorie, ale body se sčítají mezi dospělými i dětmi.

Jak moc si vítězství v SAP lize ceníš?

SAP ligu pořádá reprezentační trenér Martin Zavoral. SAP ligy si moc cením. Každé vítězství je pro mě přínosem.

Nejvíce závodíš v kategoriích lightcontact a points fighting. Jaké jsou v tom rozdíly a co tě baví více?

Lightcontact znamená, že jdete proti soupeři tak dlouho, dokud rozhodčí neřekne stop. Points fighting znamená, že také jdete proti soupeři, ale úplně každý úder se stopuje a započítává.

Daří se ti i na mezinárodní scéně. V Maďarsku jsi byl dvakrát třetí a jednou druhý. Co chybělo ke zlaté medaili?

Na světovém šampionátu v Maďarsku se kategorie dělily podle váhy. V kategorii do 32 kilogramů v lightcontactu jsem finále prohrál s ukrajinským závodníkem. Své hrála výška a také štěstí. V kicklightu jsem prohrál 2:1 na body s bulharským soupeřem. Byl jsem docela dost unavený po semikontaktních zápasech, kde jsem skončil na třetím místě.

Na mistrovství světa (MS) z toho v říjnu bylo druhé místo. Bereš to jako největší úspěch ve své kariéře?

Na MS v Itálii jsem byl hned ze začátku diskvalifikován v kategorii kicklight za tvrdost. Podle našich pravidel šlo o regulérní zápas. Tuto kategorii bych podle mého názoru vyhrál, jelikož jsem finalisty kicklightu potkal během postupu do finále v lightcontactu a porazil jsem je oba 3:0 na body. Do finále jsem nastupoval velice nervózní a opatrný, abych nebyl opět diskvalifikován. Ve finále jsem zápasil s anglickým soupeřem a po dvou nerozhodných kolech se rozhodčí rozhodli na jednominutové kolo prodloužení. Po dlouhé době počítání bodů bylo vítězství přiděleno soupeři. Bylo to trochu sporné, ale jejich rozhodnutí nelze změnit! Myslím, že druhé místo na MS v Itálii je zatím můj největší úspěch a taky zkušenost do budoucna.

Naprosto jsi ovládl i listopadové mistrovství ČR. Zvítězil jsi ve třech disciplínách. Měl jsi nějakou konkurenci, či tě nikdo nepotrápil a vyhrál jsi suverénně?

Mistrovství České republiky byla veliká konkurence. Třeba v lightcontactu jsem málem prohrál 2:1 na body, ale to mě tak nakoplo, že jsem zabral a všechny kategorie vyhrál. Chtěl jsem si spravit chuť z MS v Itálii.

Prozraď mi, proč ses rozhodl věnovat kickboxu? Kdy jsi s ním začal?

Kickboxu jsem se začal věnovat v šesti letech. Chtěl jsem dělat nějaký bojový sport a kickbox se mi nakonec zalíbil nejvíce.

Jiný sport tě neláká? Kluci v tvém věku hrají kolektivní sporty jako hokej, fotbal, florbal nebo házenou…

Jsem členem Tenisového oddílu Sparta Kutná Hora, kde mě trénuje Vítek Štursa. Teď během zimy ale netrénuji, protože mám hodně zápasů s kickboxem, a k tomu ještě školu, tak bych to časově vůbec nezvládal. Také moc rád lyžuji, bruslím a jezdím na freestyle koloběžce.

Jak často musíš trénovat?

S klubem trénuji dvakrát týdně a doma potom každý den s taťkou.

Je náročné skloubit tréninky se školou?

Náročnější je to pouze tehdy, když jezdím na mezinárodní soutěže. To potom musím školu bezpodmínečně dohánět.

Čeho bys chtěl dosáhnout?

V kickboxu bych chtěl dosáhnout světové špičky a stát se slavným.

Máš vlastně nějaký svůj sportovní vzor?

Mým největším vzorem je Raymond Daniels, Jackie Chan, Bruce Lee, Jean Claude van Damme.