V rozhovoru pro Deník prozradil, jak se k házené dostal a co by v ní chtěl ještě dosáhnout.

Martine, jak jste se vůbec dostal k házené?

K házené jsem se dostal úplně náhodou. Byl jsem s kamarádem venku a doprovázel jsem ho na trénink házené. Tam mě přemluvil, abych si zkusil trénink. Celkem mě to zaujalo, tak jsem u házené zůstal.

Pamatuji, že jste zkoušel i fotbal, v čem je podle vás házená lepší?

Ano, fotbalem jsem začínal. Nějaký čas jsem zkoušel hrát fotbal i házenou souběžně, ale to nešlo. Napořád tak vyhrála házená. Házená se mi líbí, protože to je kontaktní sport, což mi vyhovuje.

Hrál jste celý život pouze za Kutnou Horu nebo jste v mládežnických letech okusil i jiné týmy?

Od přípravky jsem nosil dres jen Kutné Hory, ale minulý rok jsem dostal nabídku od Ledče nad Sázavou a v letošní sezóně od Kolína, kde jsem hrál a v Kolíně stále hraji druhou ligu.

Momentálně nastupujete na pivotu, je to přesně ten pravý post pro vás?

Myslím, že pivot mi sedl perfektně. Je to post, kde musím umět ránu přijmout, ale zároveň i rozdat a to mi, myslím, jde celkem dobře.

Přijde mi, že na hranici šestky svádíte mraky tvrdých soubojů. Jaký máte recept na to je ustát?

Házená se uvádí jako druhý nejtvrdší kolektivní sport světa, takže tvrdé souboje k tomu patří. Recept jak ustát tvrdé souboje asi nemám. (smích)

Za dvě utkání v letošní sezóně jste dal osm branek, je to pro vás hodně nebo málo?

Myslím, že osm branek není málo, ale kdyby jich bylo více, rozhodně bych se nezlobil.

Jakou střeleckou metu si dáváte pro tuto sezónu?

Jelikož z postu pivota jsem závislý na přihrávkách ostatních spoluhráčů, moje meta není určitá.

Jak myslíte, že letos dopadne váš tým ve Společné regionální lize?

Letošní soutěž nebude vůbec jednoduchá. Každý tým bude velmi těžké porazit. Ale budu optimista a věřím, že se umístíme nejhůře na druhém místě.

Hodně se o tom mluví. I vám chybí sportovní hala?

Myslím, že hala chybí v Kutné Hoře téměř každému sportovci, takže já nebudu výjimka.

Přesto, hřiště v Tyršově ulici má své kouzlo. Bude vám chybět, až se postaví hala u Kamenné stezky?

Tak je to mateřské hřiště kutnohorských házenkářů, takže chybět určitě bude. Ale představa, že budeme hrát hezky v teple haly, je mnohem lepší. Hlavně do budoucna by se chtělo určitě postoupit do vyšší ligy a dojíždět na domácí zápasy do jiných měst není ono.

Vaši vrstevníci Jirka Pícha a Ondra Šimůnek hrají za Duklu. Neláká vás také angažmá ve vyšší soutěži?

Kluci se dobře chytli v Dukle. Já jsem zatím byl jen v loňské sezoně na hostování v Ledči nad Sázavou, kde jsem hrál druhou ligu. Letos jsem dostal nabídku hrát druhou ligu za sousední Kolín, ale doufám, že v dalších letech bych se mohl prosadit i ve vyšších soutěžích.

Jak jste si vlastně s Ondrou Šimůnkem zahrál v prvním utkání letošní sezóny?

S Ondrou jsem hrál naposledy v dorosteneckých soutěžích a byl to obrovský rozdíl. Každý jsme se posunuli na další herní úroveň. Jinak se mi s ním hrálo velice dobře a doufám, že budu mít další možnost si s ní zahrát v kutnohorském dresu.

Na závěr mě zajímá váš názor, jaká soutěž by kutnohorské házené do budoucna slušela?

Když se zamyslím nad herní kvalitou všech hráčů, tak přinejhorším by nám slušela druhá liga, kde bychom měli na to hrát v horní části tabulky. Ale v poslední době má spousta hráčů zápasy a tréninky až na druhém místě, což se projevuje na herním výkonu celého týmu. A jelikož házená je kolektivní sport, tak nezáleží na jednotlivci, ale na výkonu celého týmu.