Mimořádně šikovného vyučeného čalouníka dekoratéra, který má pro historický nábytek obrovskou vášeň a tvrdí, že čím je nábytek starší, tím lepší. Jeho rukama prošly dokonce i dva kousky nábytku z devatenáctého století, které vlastní zámek Kačina. Důvodem, proč jsem za panem Zahradníkem přišel je, že chceme společně s Velkopopovickým Kozlem a čtenáři Deníku najít nejšikovnějšího fachmana kutnohorského regionu, kterého pak Kozel odmění za poctivou práci a jeho řemeslný kumšt.

Tip na opraváře nábytku Václava Zahradníka zaslal jeho zákazník Ondřej Dvořák. Jelikož je Ondřej Dvořák také vlastníkem několika starších stoliček, svěřil je do rukou Václava Zahradníka, který jim ve své dílně dal tu nejlepší péči a komfort.

Úspěch svého podniku Václav Zahradník připisuje zásadě, že práci vykonává co nejpoctivěji a nejkvalitněji, protože dobře odvedenou prací se vyhýbá zbytečným stížnostem a reklamacím, a udržuje si tak v podvědomí lidí velmi dobrou pověst.

Nejlepší odměnou po práci je pro Václava Zahradníka víkendový výlet na chalupu v Posázaví. Vzhledem k tomu, že svoje povolání vykonává v rodinném domě, kde je práce pořád dost a odpočinout si člověk může až tehdy, když je pryč z domova, uvítá každou možnost „k útěku.“

Václava Zahradníka jsme se zeptali na tajemství jeho úspěchu. Prozraďte nám, co podle sebe děláte lépe než ostatní a kvůli čemu se Vaši zákazníci stále vracejí?

„Dělám hlavně opravy. Lidé mají doma dost starého nábytku, kterého se z nějakého důvodu nechtějí zbavit. Materiál hledám po celé republice a kombinuji starý materiál s novým. Snažím se dělat svoji práci kvalitně, abych neměl zbytečné problémy nebo nějaké reklamace, a snažím se vyhovět každému. Práci dělám co nejpoctivěji, i když to samozřejmě trvá déle. Opravit jedno křeslo mi zabere v průměru dva dny, ale záleží na tom, jaké je.“

Na co se nejvíce těšíte po dni plném práce?

„Po těžkém dni v práci vždy ocením, když si s rodinou můžeme zajet na víkend pryč na chatu u řeky Sázavy. Rybařím, sbírám houby nebo pracuji kolem domu Prostě odpočívám.“

Motto: „Váš nábytek po prapředcích je pro mě největší radost“