Každý hrnek od keramičky Terezy Divišové je jiný

Obě nádoby jsou laděny do barevně stejného tmavozeleného odstínu a vyzdobeny dekorem ve tvaru rostlin. Je na nich znát, že musely být vyrobeny s obrovskou zručností a také trpělivostí. Právě ony jsou důvodem, proč jsem do obydlí Divišových přišel. Jedná se totiž o výrobky paní Terezy Divišové, která se tvorbě keramiky věnuje už téměř dvacet let. Bude právě ona nejšikovnějším fachmanem kutnohorského regionu, kterého chceme společně s Velkopopovickýcm Kozlem a čtenáři Deníku najít a odměnit za poctivou práci a řemeslný kumšt?

Tip na keramičku Terezu Divišovou zaslala Jana Kudělová, která dobře zná její výrobky z nejrůznějších trhů. Velice se jí líbily a myslí si, že stojí za to, přihlásit paní Divišovou do této soutěže.

Paní Divišová se se svými výrobky účastní prodejních trhů, na kterých často vystupuje jako součást ukázek historických řemesel. Nabízí zde většinou sice krásně zdobenou, ale zároveň užitkovou keramiku, která vydrží i klasické zacházení s kuchyňským nádobím. Velkou oblibu mají její výrobky také proto, že dokáže vyrobit sérii talířů či hrnků, z nichž každý má sice podobný, ale pokaždé v něčem odlišný motiv.

Nejlepší odměnou po práci je pro paní Divišovou ocenění a pochvala od zákazníků. „Když jedu na trh, každý den pálím, pospíchám. Od nošení keramiky mě bolí ruce, jsem utahaná „jako zelinář“. Za to mě odmění vždycky reakce zákazníků. Na trzích mě potěší už jen to, když zákazník přijde a řekne: „Nějak jsme vás nemohli najít, už jsme se báli, že tu nejste.“ A vůbec nejvíc mě potěší, když zjistím, že si lidé mými výrobky vybavují kuchyni a opravdu je používají.“

Paní Divišové jsem se zeptal na tajemství jejího úspěchu. Prozraďte nám, co podle vás děláte lépe než ostatní a kvůli čemu se Vaši zákazníci stále vracejí?

„Víte, je rozdíl mezi mužem-hrnčířem a ženskou. Práce mužů je hřmotná, není to tak uhlazené, očištěné. Já mám ráda, když je to všechno poctivě upravené a není to tak „umolousané“.“

Na co se nejvíce těšíte po dni plném práce?

„Jsem obrovská milovnice a poslední dobou také chovatelka koz. Díky tomu ale také nemám žádné volno ani žádnou dovolenou, protože vždy ráno a večer musím podojit. Začala jsem vyrábět sýr. O tom se dá říct, že je to pro mě relax.“