Úprava má předejít průmyslové výstavbě na kvalitní zemědělské půdě a dotknout se má jak výstavby solárních elektráren, tak skladů, obchodních center či továren.
Někteří zaplatí až devítinásobek
Například v páté, nejhorší třídě kvality půdy odvod na poplatcích vzrostl ze 17 tisíc na 38 tisíc korun, v nejlepší třídě pak dokonce devětkrát, z 82 tisíc na 937 tisíc korun. „Platby jsou progresivně odstupňované, aby vynětí nejkvalitnější půdy bylo výrazně finančně náročnější,“ vysvětlila tisková mluvčí ministerstva životního prostředí Michaela Jendeková.
Úprava má v letošním roce přinést do státní pokladny 1,7 miliardy korun, které se mají stát součástí takzvaného protisolárního balíčku k zamezení skokového zdražení elektřiny.
Oslovení podnikatelé na Kutnohorsku výstavbu na nových pozemcích neplánují, zdražení vynětí půdy z fondu by se jich tedy dotknout nemělo.
„Provoz sice rozšiřovat hodláme, ale pouze na pozemcích, které jsou ze zemědělského půdního fondu dávno vyňaté. Už dlouhou dobu se rozšiřujeme pouze v rámci uzavřeného areálu,“ neděsí vládní opatření například Romana Výborného, ředitele zručské akciové společnosti Variel, která vyrábí kontejnery a poštovní schránky.
Jiné podniky zase do budoucna žádné rozšiřování svého areálu neplánují. „Naše firma nemá z dlouhodobého hlediska potřebu územně se rozšiřovat,“ uvedl technický náměstek výrobně obchodního družstva Kooperativa Uhlířské Janovice Zdeněk Kunta.
Ředitel podniku: Je to šikana
Chladným naopak úprava nenechává Ladislava Prchala, ředitele společnosti Less & Timber, jejíž podnik v Čáslavi vyrábí okenní rámy. „Toto rozhodnutí považuji za naprosto nesmyslné, špatné a šikanózní pro investory. Všechno, co jsme momentálně v souvislosti se závodem v Čáslavi potřebovali, máme sice vyjmuté, takže aktuálně nás to nepostihuje. Ale kdykoli se v blízké budoucnosti pustíme do investic, budeme to muset velmi zvažovat,“ řekl.
Rozšíření areálu nechystá podle dřívějších informací ani kutnohorský výrobce výpočetní techniky Foxconn.
„Do fotovoltaiky bych znovu nešel“
Jak jsme již uvedli, zvýšení poplatků by mělo mít dopad i na „peněženku“ potenciálních provozovatelů nových slunečních neboli fotovoltaických elektráren. Také oni budou muset v případě záboru zemědělské půdy sáhnout výrazně hlouběji do kapsy.
Jeden ze současných provozovatelů tohoto zařízení na Kutnohorsku, jenž si nepřál uvést své jméno, by prý do tohoto záměru znovu nešel. I když důvodem v jeho případě není pouze horentní nárůst poplatků za vynětí půdy z fondu. Jedním dechem žehrá také na státní daňovou politiku. „Nedůvěra, pramenící z toho, že stát si s námi může daňovými zásahy dělat kdykoli cokoli a obhajovat to různými zájmy, by způsobila, že bych do toho už znovu nešel,“ říká.
Co se týká samotného vynětí půdy, nejednalo se podle jeho slov v jeho případě o zanedbatelnou částku ani před lety, kdy se stavbou sluneční elektrárny začínal. Za půdu, jejíž kvalita odpovídala něco více než polovině nejkvalitnějších půd, činil tehdy odvod asi čtyřicet tisíc korun. „To moje vynětí bylo relativně drahé, protože tam nebyl zpracovaný územní plán. Kdyby zpracovaný byl, bylo by to asi pětkrát levnější,“ vysvětlil podnikatel. Kolik by za stejnou půdu zaplatil dnes, si prý nezjišťoval.