VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Být garderobiérkou je zábava s pořádným adrenalinem

Praha /ABeCeDa povolání a koníčků/ - Prázdninový rozhovor Deníku: V zákulisí divadla není o stres nouze. Hlavní je zachovat chladnou hlavu a klidné ruce, říká garderobiérka Kamila Mazáčová.

11.7.2013
SDÍLEJ:

KAMILA MAZÁČOVÁ se skromnou ukázkou svého pracovního náčiní v útulném zákulisí jednoho z nejstarších divadel v Praze. Foto: Deník/Eva Némethová

„Garderobiérka se musí usmívat," protestuje sympatická Kamila, když ji žádám o seriózní výraz na fotografii. Jak říká, být garderobiérkou je zábava a žádné utrpení.

Potkáváte báječné lidi, užijete si hodně zábavy i trochu divadelního adrenalinu.

„Náš spolek je velká specifická rodina. I když se občas objeví mráček, všichni držíme při sobě. Máme totiž stejný cíl: připravit divákovi co nejlepší zážitek," dodává.

Jak jste se dostala ke svému povolání?

Studovala jsem sice DAMU, ale jiný obor. Jednou mi volala kamarádka, jestli nechci dělat garderobiérku v Celetné. Věděla, že se zajímám o oblečení a občas si něco ušiju a baví mě to. A ještě ten večer jsem šla přebírat Cyrana.

Co musí garderobiérka umět?

Měli by umět šít a být schopni určit, co má kostým o dramatické postavě divákovi sdělit, a umět toho dosáhnout.

Každý studovaný garderobiér je v první řadě scénograf. Během studia je veden ke zvládnutí výtvarných a technologických prostředků použitelných k vyjádření dramatického prostoru, nejenom tedy k navrhování kostýmů. Musí umět perfektně kreslit, rýsovat, navrhovat scénu a znát materiály.

Uplatní se všichni vystudovaní scénografové?

Uplatnit se jako tvůrčí umělec je dost těžké a člověk se musí hodně ohánět. Popravdě, pro vystudovaného scénografa není práce garderobiéra nejvyšším dosaženým úspěchem v kariéře. Garderobiér je v podstatě jen dělník, hlavní uměleckou tvorbu obstarává kostýmní výtvarník. Práce garderobiéra přichází v okamžiku předávací porady.

Co předávací poradě předchází a co po ní následuje?

Na začátku zkoušení se sejde režisér a dramaturg se scénografem a kostýmním výtvarníkem a sdělí jim svou představu.

Výtvarníci pak pracují na konceptu a když jsou kostýmy, rekvizity a scéna hotové, nebo ve stavu, kdy je technický tým schopen je dodělat, nastává předávací porada.

Garderobiérka převezme kostýmy a stará se o ně po celou dobu reprízování, to je od předávací porady přes premiéru až do derniéry.

Když máte na starosti kostýmy po celou dobu reprízování znamená to, že musíte být přítomna každému představení?

Samozřejmě a týká se to i zájezdů. Jsem součástí technického týmu a ten musí být v divadle tak dvě hodiny předem. Já osobně v divadle bývám tak dvě a půl hodiny před herci, kteří musí být na místě hodinu před představením.

Kamila Mazáčová:
- garderobiérka Divadla v Celetné a studentka divadelní produkce na pražské DAMU
- bydlí v Dolních Jirčanech
- divadlo ji přitahuje už odmala, ale nepovažuje se za takovou bohémku, aby byla herečkou

Jaké jsou podle vás nejdůležitější vlastnosti dobrého garderobiéra?

Pozornost a empatie. Neměl by čekat, až za ním někdo přijde s tím, že je něco potřeba. Je to práce mezi lidmi, kteří jsou většinou v napětí, proto je důležité mít určitý takt.

Je dobré umět zachovat chladnou hlavu při nečekaných situacích a umět je co nejrychleji vyřešit.

Existuje ve vaší práci stres?

Jsou inscenace, kde je hodně rychlých převleků, takže pomáhám hercům do kostýmů, když to nestíhají.

Třeba v Cyranovi máme se Zuzanou Onufrákovou převleky, na které máme jen pár vteřin. Celý převlek máme rozfázovaný na pohyby, které máme nacvičené.

Čekám na jevišti až Zuzana vběhne za oponu, vezmu jí klobouk, dám jí gumičku, ona si stáhne vlasy a skočí do připraveného kostýmu, rychle ji upravím, nandám ji paruku a prchám z jeviště, než se zvedne opona. Když ale máte šest podobně rychlých převleků během jedné inscenace, rychle si na takový stres zvyknete.

Jak se vyrovnáváte s podobnými situacemi?

Dříve jsem byla dost ve stresu, ale od té doby, co pracuji v divadle jsem v klidu. Vždy si řeknu, že všechno nějak půjde. Každá situace se dá vyřešit, stačí jen chtít.

Většinou, když je člověk nervózní, tak se převlek buď nepovede, nebo trvá příliš dlouho. Důležité jsou klidné ruce. S rozklepanýma a zbrklýma rukama to nejde.

Co je na vaší práci nejtěžší?

To, že musím být v divadle dlouho do noci. Protože musím uklidit zbylé doplňky, dát vyprat kostýmy a všechno zkompletovat, aby při další repríze nic nechybělo, odcházím i dvě hodiny po představení.

Co vás nejvíce baví na vaší práci?

Je to zábava a žádné rutinní zaměstnání. Musím sledovat, co se děje a řešit krizové situace. Navíc potkávám spoustu báječných lidí.

EVA NÉMETHOVÁ

Autor: Redakce

11.7.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Uhlíři sahali po vyrovnání, ale marně

Ilustrační foto

POSLEDNÍ ROZLOUČENÍ: Smuteční obřady na Kutnohorsku

Jak reklamovat koupený dům či byt

Koupili jste si vysněný byt nebo dům a máte pocit, že je dokonalý? Prvotní nadšení z dobré koupě mohou však zanedlouho vystřídat starosti s vadami, které se projeví až po čase. Víte, jaká práva v takovém případě máte? A jak nejlépe postupovat, abyste o ně nepřišli?

Fotbalisté se potřetí utkali o putovní pohár pojišťovny Generali

Zbraslavice /FOTOGALERIE/ - Zbraslavické hřiště hostilo již třetí ročník fotbalového turnaje. O vítězství bojovala čtyři mužstva. Vítězem se stal již potřetí tým Real Top Praha.

Na letišti se promítalo, odehrál se leteckých amatérských filmů

Zbraslavice /FOTOGALERIE/ - V sobotu proběhl na letišti ve Zbraslavicích již 13. Festival leteckých amatérských filmů, který každoročně pořádá Filmové studio Zruč nad Sázavou ve spolupráci s Aeroklubem Zbraslavice za finanční podpory Ministerstva kultury české republiky a města Zruče nad Sázavou.

Kácovská pouť přinesla i šnečí závody

Kácov /FOTOGALERIE/ - Ke konci léta patří neodmyslitelně tradiční kácovská pouť. I letos tomu nebylo jinak, spousta zábavy pro malé i velké. Kolotoče, houpačky, autíčka, cukrová vata, vietnamské nudle, perníková srdce, to vše patří již léta k této akci. Návštěvníky až z Prahy dovezl v sobotu opět historický posázavský pacifik.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení