Hejtman Miloš Petera: Rád si popovídám s papouškem Amálkou

S úsměvem si přesedl, pohodlně usedl a čekal, na co se zeptáme. Byl klidný a odpovídal v poklidu. Evidentně se rád baví o nepolitických věcech. Asi proto, že se ho každý ptá jen a jen na politiku.

Kromě politiky je činný u rybářů, zahrádkářů, sbírá hodiny pendlovky, má doma dva psy, papoušky a na chalupě zahradničí. Žádný suchar. To mne napadlo, když jsem pokládal už první dotaz.

Sedím v hejtmanské kanceláři, kde jsem před pár týdny už seděl. Tehdy přede mnou seděl Josef Řihák, nyní je to Miloš Petera. Muž, který Řiháka ve funkci vystřídal. Právě pozítří, v neděli (rozhovor se uskutečnil v pátek 25. července) má za sebou měsíc života v nové funkci. Funkci prvního muže Středočeské kraje.

Miloš Petera, stále ještě poslanec Parlamentu ČR, nymburský starosta. A k tomu středočeský hejtman.

Pane hejtmane, byl přechod z pozice náměstka do pozice hejtmana velkou změnou?

Bývalý hejtman Josef Řihák mi říkal, že to změna bude, hlavně v začátku. A měl pravdu. Je tu velká zodpovědnost za chod celého úřadu. Pro Peteru to byla velká změna. Ale mám rád výzvy. Nestěžuji si.

Co vás tady nyní čeká?

Základem je start prací na rozpočtu kraje pro příští rok. Potom doladění čerpání peněz z Evropské unie pro období let 2014 až 2020 a tedy i intenzivní jednání s ministerstvem pro místní rozvoj. Bude nutno se začít intenzivněji bavit o obchvatu Prahy, což považuji za jednu z klíčových věcí, která se dotýká jak Středočechů, tak Pražanů. Hodně práce nás čeká v oblasti odpadového hospodářství i v ochraně životního prostředí v oblasti Brdů a Křivoklátu.

Hejtman Řihák kladl důraz na podporu hasičů. Kterým směrem se budete ubírat vy? Zahrádkáři? Rybáři?

Hasiči opravdu hrají obrovskou roli v našich životech, na tom se se svým předchůdcem shoduji. A to jak profesionální hasiči, tak dobrovolní. Je tu jak záchranný integrovaný systém, tak společenská část života v obcích, kde hrají hasiči obrovskou roli. S panem Řihákem jsme domluveni, že mi v tomto bude pomáhat. V oblasti podpory sportu je tu záměr zvýšení počtu akademií. Zatím podporujeme nymburský basketbal, ale hovoříme tu o fotbalu, hokeji, florbalu a dalších sportech tak, že by mohlo vzniknout zhruba sedm subjektů po celém kraji, a to ve stylu středisek mládeže.

Co vás v kraji trápí? A co těší?

Těší mne to, že je kraj velký a má nejvíce obcí a měst přes 1200, je tu velká koncentrace lidí. S rozpočtem kolem 16 miliard korun lze leccos vytvořit. Trápí mne spolupráce s Prahou, respektive ochladlé vztahy, které se táhnou tak osm let. Po podzimních volbách chci navázat s pražským vedením úzkou spolupráci. Obě strany v tomto mají velké rezervy. Na prvním místě je integrovaná doprava jak autobusová, tak vlaková, ale třeba i lodní. No a samozřejmě je tu odpadové hospodářství, které je třeba společně řešit.

Jak vypadá ráno u středočeského hejtmana?

Prožívám složité období. Je známo, že vykonávám tři a půl funkce. Ta půlka je předseda představenstva nymburských Vodovodů a kanalizací. Takže vstávám v půl šesté, v šest hodin mne řidič odváží do VaKu, kde jsem maximálně hodinu a pak mířím tam, kde je třeba nymburská radnice, parlament, hejtmanství. Na konci srpna ale končím s funkcí poslance. A jak jsem slíbil, tak slovo plním do podzimních voleb už nekandiduji.

Ale mluvit jim do práce na radnici asi ještě nějaký čas budete?

Tak na nymburské radnici jsem už dlouhých šestnáct let, kus práce jsme tam udělali. Do voleb jdeme pochopitelně s cílem vyhrát. Ale už nějaký čas si vychovávám svého nástupce, tedy pokud vyhrajeme.

Jak se snášíte s opozicí, konkrétně s mladoboleslavským primátorem Raduanem Nwelatim (ODS), který neměl nijak vřelý vztah s hejtmanem Davidem Rathem, s Josefem Řihákem to pak ale vypadalo, že se dokáží sejít a mluvili o sobě poměrně dobře. Jak to máte vy?

U nás na nymburské radnici jsme v koalici s ODS a bylo vždy nepsaným zákonem, že kdo měl nejvíce hlasů, byl starostou. Takže já se s ODS dokážu bavit. Chápu, že po výměně hejtmana mluvil pan Nwelati tak, jak mluvil, to patří k věci. Mne se ale s kolegy z ODS spolupracuje poměrně dobře.

O víkendu vás čeká dvojí oslava, jaké to bude?

Hejtman Petera zaváhal.

Pozítří, tedy v neděli 27. července, jste měsíc ve funkci.

To to letí, ale měsíční pobyt ve funkci opravdu není na oslavu…

…a zítra, v sobotu, má vaše mladší dcera narozeniny. Nezapomněl jste?

(Hejtman Petera se na okamžik zarazil, vzápětí ale zaváhání překonal) To jste mi připomenul. To je pravda, má narozeniny. Tak to asi nějaká sklenička na terase bude.

Tak abyste hlavně nezapomněl na nějaký dáreček… Vy jste aktivní v rybářské organizaci, že?

Já jsem vždy byl spíše funkcionář. Rybáři dotvářejí, podobně jako hasiči, byť v menším, společenský život v obcích. Navíc pomáhají přírodě. Jako člen parlamentu a zemědělského výboru mám povolenku, ale nikdy jsem vlastně nechytal. Přitom v Nymburce bydlím třicet metrů od potoka Mrlina a tři stovky metrů od Labe.

Na okraji Českého ráje, v obci Doubrava na Mnichovohradišťsku, máte chalupu. Jaká je vaše hlavní činnost v tomto místě?

Manželka tenhle objekt s obrovskou zahradou zdědila a já jsem rád, že sem můžeme jezdit. Je tu krásně, Český ráj vůkol, na dohled Drábské světničky, klídek, zahrada. No a s manželkou se vyžíváme a relaxujeme na, jak já říkám, Peterově okrasné zahradě. Už se to pomalu dostává do podoby, jakou jsem si představoval. Mám ze zahrady radost.

Co je vlastně na té zahrádce vaší chloubou?

Skalničky a trvalky.

Manželce tak společnými chvílemi na zahradě nahrazujete celotýdenní absenci doma?

Dalo by se to tak říci, ale my si na zahradě báječně odpočineme. Navíc se s manželkou, která pracuje na poště, o politice nebavíme. Jen když přijdu domů, poznám, že na mne s něčím přijde, protože to zaslechla na poště. Poznám to podle přísného pohledu. To se pak bojím, jestli dostanu večeři. Většinou to vyjde.

Nakousl jste jídlo. Vaše postava naznačuje, že jste milovník jídla.

Čím jsem starší, tím ta láska k jídlu ochabuje. Nejím moc, ale doslova blbě. Klasika přes den není čas na jídlo, a večer si otevřu na terase pivko. Nic moc. Přitom kousek od baráku je sportovní centrum, bazén. Před třemi lety jsem shodil asi pětadvacet kilo, ale v tom parlamentu je to pořád o čekání…

Předpokládám, že vaří manželka. S jakým jídlem vás potěší?

S pečeným králíkem.

A když byste si v restauraci měl vybrat oblíbené jídlo, co si objednáte?

Řízek.

Jste většinu týdne mimo domov, dokážete i přesto něco uvařit?

Vařit umím a nejraději dělám guláš.

Co vlastně dělají vaše dvě dospělé dcery? „Potatily" se a zajímají se o politiku, nebo se „pomamily" a roznášejí noviny?

V současné době není aktivní v politice ani jedna. Jedna je lékárnice, druhá pracuje na ministerstvu školství.

Čím bezpečně potěšíte a čím bezpečně rozčílíte manželku?

Čím ji dokážu potěšit či rozčílit se nedá jednoduše definovat. V manželství je to jednou nahoře a jednou dole.

A čím vás jako tatínka dokáží rozčílit dcery?

Kvůli dcerám se nikdy nerozčiluji.

Jaký jste doma chlap? Pořádkumilovný, který si po sobě uklízí jak prázdné talíře, tak jednotlivé díly oblečení?

Ne, jsem stará škola. Najím se, ale moc neuklízím.

Je o vás známo, že máte doma papoušky.

Ano, mám jich osmnáct.

Povídáte si s nimi?

S Amálkou si doslova pokecám. Když jsem doma sám, tak to je zajímavá debata. Naše dcera ji toho hodně naučila, takže na všechny členy domácnosti volá jménem. I na naše dva pejsky. Musím říci, že papoušek není vůbec blbé zvíře, je inteligentní. A taky musím říci, že každý, kdo k tomu má podmínky, by měl nějaké zvířátko chovat. Hodně nás toho naučí. Minimálně trpělivosti.

Pane hejtmane, neberte poslední otázku nijak provokativně, nijak zle. Ale než jsem k vám šel, řekl mi někdo o vás, že jste suchar. Jak byste si to vysvětlil?

Nevím, kde k tomu přišel? Ale pokud to posuzuje podle toho, zda chodím za ženskými anebo do hospody, tak by to byla pravda. Ale myslím si, že se v hodnocení asi spletl. Já mám rád lidi a rád si s nimi povídám. Jestli to jsou známky sucharství, pak tedy řekněme, že jsem suchar…