VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kastelán Kubů: Karlštejn byl jednu dobu pokladnicí a trezorem celé říše římské

Karlštejn /FOTOGALERIE, ROZHOVOR/ - Jaromír Kubů strávil svou první noc na Karlštejně přesně 1. listopadu roku 1977, kdy na hrad nastoupil před odchodem na vojnu jako průvodce. Funkci kastelána zastává téměř osmadvacet let a prosazuje názor, že kastelán spíše než historikem musí být především dobrým manažerem a mít okolo sebe kvalitní tým lidí.

14.5.2016
SDÍLEJ:

Kastelán na hradě Karlštejn Jaromír Kubů.Foto: DENÍK/Pavla Janoušková

Co si hrad připravil přesně na den výročí narození významného českého panovníka?

V den výročí, v sobotu 14. května, budou z hradu odvysílány tři živé televizní vstupy. V každém z nich pak vystoupí zajímavý host. V neděli je potom od šestnácti hodin plánovaná mše za Karla IV., a rád bych veřejnost také pozval na speciální přednášku, která se koná od devatenácti hodin v Rytířském sále. Hlavní téma bude České království v době Karla IV. Dalším unikátem je výstava Karlštejnského pokladu, který byl nalezen v devatenáctém století řemeslníky za velmi zvláštních okolností. Součástí výstavy je i hostina pro Karla IV. z roku 1348 při jeho poslední návštěvě Paříže.

Kdo má výstavu na starosti?

Hlavní kurátorkou je má manželka Naďa Kubů, která vše se svým pracovním týmem dlouhé měsíce připravovala. I když byly i dramatické chvíle, tak se to díky úsilí těchto lidí povedlo.

Jak vy osobně vnímáte postavu Karla IV.?

Založil nejen Karlštejn, Karlův most i univerzitu. Vnímám ho jako mimořádně schopného a vzdělaného politika mluvícího několika jazyky. Upřednostňoval diplomacii na úkor zbraní a dokázal si svým šarmem přitáhnout důležité evropské osobnosti na svou stranu. Díky tomu pak dosáhl obrovských politických úspěchů. Fascinujeme mě i to, že nechal na svůj příkaz vyrobit Svatováclavskou korunu v době, kdy ještě nevěděl, že se stane českým králem a nechal přivést i římské svátosti z Mnichova do Prahy, což je největší poklad křesťanského světa. V tu chvíli také ještě nevěděl, že se stane římským císařem. Po dokončení Karlštejna je sem nechal převést, takže se hrad v té době stal pokladnicí, trezorem Svaté říše římské.

Zmínil jste, že byl excelentním diplomatem. Nezaměřil se ale na politiku až po svém zranění, když byl více jak půl roku upoutaný na lůžko?

To máte nejspíš pravdu. Prožíval různá období svého života. V raném období si v severní Itálii užíval a oblékal se natolik excentricky, až mu to papež vyčítal. Také rád bojoval, ale jen na turnajích, vždy tajně a v přestrojení. Pak ale přišel turnaj poslední, při kterém dostal úder do brady a vážně se zranil. To byl asi moment, kdy změnil názor na svět, na život a věnoval se hlavně diplomacii. Měl štěstí, že ho z toho středověcí lékaři dostali. Ale kronikáři, ti o tom mlčí.

Proč myslíte, že se o tom zranění nemluví?

To se můžeme jen dohadovat. Možná to vnímal jako neúspěch, nezodpovědnost nebo určitou formu zranitelnosti.

Vy na římském císaři vnímáte nějaká negativa?

Rozhodně ne. Ale nezapomeňme, že žil ve středověku, což byla krutá doba. Jedna legenda říká, že když na Karlštejně kutnohorští havíři kopali studnu, tak nikdy nenašli pramen. Proto bylo rozhodnuto, že téměř ze dna studny kolmo prokopají štolu do podhradí a studnu naplní pitnou vodou z potoka. To muselo být předmětem obrovského tajemství. Protože v tamní době, kdy otrávit někoho bylo běžnou záležitostí, stačilo jen otrávit vodu v potoce, a tím otrávit i posádku hradu. Je tedy možné, že aby se stoprocentně uchovalo strašné tajemství karlštejnské studny, nechal císař havíře popravit. Kdyby byl stroj času, věděli bychom víc.

K hradům neodmyslitelně patří strašidla. Věříte, že tu s vámi nějaká žijí?

Prožil jsem různé věci na různých hradech a zámcích. Vím, že existuje něco mezi nebem a zemí, co je nevysvětlitelné a s čím se musíte naučit žít. Je opravdu obrovský rozdíl, když procházíte hradem během dne a je všude hodně lidí. Pak večer jdete chodbami sám a cítíte se zcela jinak.

Baví vás práce kastelána pořád jako na začátku?

Když mám pocit, že je toho hodně, použiji větu, kterou mám velmi rád: V životě mi byla dána čest být kastelánem na hradě Karlštejn. Práce kastelána je dobrodružná. Nikdy nevím, co mě čeká za pět minut. Je to kompletní starost o památkový objekt, údržba a úklid hradu, vedení mých zaměstnanců, starost o veškerou techniku. Ale rozhodně se naše postavení změnilo. Dříve jsme byli jen lepšími domovníky, nyní máme více kompetencí a ledacos si rozhodujeme sami.

Jaká rozhodnutí jste například udělal?

Je známo, že hrad byl v minulosti poškozován turisty, protože chodili na prohlídky ve velkých skupinách. Proto jsem požadoval rezervace pro hromadné skupiny dopředu. Abychom mohli rovnoměrně rozdělit přicházející počty návštěvníků. Také se zavedly časové vstupenky. Díky tomu se nám podařilo úplně anulovat vědomé poškozování hradu turisty.

Za dobu vašeho působení prošel hrad také mnoha rekonstrukcemi. Jakou považujete za nejzásadnější?

Mysleli jsme si, že počátkem devadesátých let doopravíme zbytky degradovaných částí omítek na určitých plochách. K tomu by se opravila přístupová cesta a hrad by byl kompletně hotový. Omyl. Přišlo se totiž na závadu na statice, která vznikla kvůli technologickým chybám na konci devatenáctého století při tehdejších opravách. Výsledkem bylo, že by se měl hrad na čas uzavřít. Naštěstí náš geniální statik to vymyslel tak, aby se mohlo dál provázet. Nyní mohu říci, že je hrad po této stránce naprosto v pořádku.

Má podle vás teď Karlštejn už vše, co by měl mít?

Ano. Proto bude těžké hrad opustit až jednou zjistím, že mi nestačí síly. Ale až to přijde, tak vím, že nechávám hrad v dobrých rukách. Mám skvělý tým okolo sebe a schopného nástupce. I Francouzi a Angličané uznávají, že Česko je mimořádně bohatou zemí na památky. A naší povinností je toto bohatství zachovat.

Čtěte také: Z Prahy chtěl Karel IV. vybudovat nový Řím

Autor: Andrea Grubnerová

14.5.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Generálka Zruče s Hlízovem skončila nerozhodně

Devátý ročník Veteran Rallye Kutná Hora
191

OBRAZEM: Na Veteran Rallye přijelo přes 30 unikátních vozů

Hudební léto u Dačického ukončila Dunajská vlna

Kutná Hora /FOTOGALERIE/ - Sérii koncertů pod souhrnným názvem Kutnohorské hudební léto u Dačického, pořádanou již tradičně spolkem Kultura do města pod baldachýnem letitých stromů na zahradě stylového restaurantu Dačický v Kutné Hoře, uzavřelo pro letošek brněnské uskupení Dunajská vlna.

KRÁTCE: Výstava fotoklubu v Čáslavi je k vidění do neděle

Kutnohorsko - Přinášíme vám přehled krátkých zpráv z Kutnohorska.

Na Tyjátrfestu vystoupilo hudební duo Flaškinet i zpěvák Pavel Callta

Kutná Hora /FOTOGALERIE/ - Osmnáctý ročník oper air festivalu Tyjátrfest se bude konat až do neděle 20. srpna v divadelním amfiteátru Václava Veselého na Kaňku. Zábava je připravena pro všechny věkové kategorie.

Starosta Zálezlic: S velkou vodou se nedá bojovat, hrozbu musíte přijmout

Zálezlice /ROZHOVOR/ – Mám domluvené setkání a rozhovor se starostou Zálezlic Jiřím Čížkem. Traduje se o něm, a on sám to potvrzuje, že k médiím byl vždy vstřícný. Říká: „Kdyby se o nás nevědělo, za chvíli by se na nás zapomnělo. A to by byla škoda, protože ta vodní katastrofa byla vážně obrovská.“ Cestou do Zálezlic v autě s kolegou žertujeme, vtipkujeme, usmíváme se. Kozárovice. Obec spadající pod Zálezlice. V roce 2002 to schytaly také naplno. Najednou je v autě ticho. Oba cítíme dusno. Snad by se dalo říci, že nám naskočila husí kůže. To je ve chvíli, kdy míjíme Vltavu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení