VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lidé z Vlašimska vyslovili v debatě nesouhlas bioelektrárně

Vlašim /FOTOGALERIE/ - Při veřejném projednávání posudku se v sále kina ve Vlašimi na Benešovsku sešlo na sedm desítek odpůrců záměru výstavby biostanice. Lidé z Pavlovic, Kladrub, Vlašimi i odjinud ve více než dvouhodinové diskusi dali soukromému investorovi firmy Bioelektrárna Vlašim i zpracovatelům EIA najevo, že si bioelektrárnu v blízkosti svého bydliště nepřejí. 

3.8.2016
SDÍLEJ:

Setkání ve vlašimském kině kvůli bioplynové stanici.Foto: Karel Chlumec

Argumentovali hlavně věcnými poukazy na vyšší míru hluku, zápachu, problémy v dopravě, nedostatkem místních zdrojů a nevyřešeným ukládáním odpadního digestátu. Posuzovatel vlivů na životní prostředí (EIA) pak vydal nesouhlasné stanovisko k záměru výstavby bioelektrárny u Pavlovic.

„Navrhuji vydání nesouhlasného stanoviska se stavbou. Uvědomuji si, že můj návrh je jen návrhem. Ten, kdo vydá finální stanovisko je krajský úřad. Proto jsem ještě uvedl podmínky pro případ, že by krajský úřad i přes můj návrh vydal souhlas se záměrem," uvedl zpracovatel posudku na dokumentaci EIA Pavel Cetl.

K dokumentaci obdržel poměrně velké množství vyjádření a připomínek od orgánů státní správy, Povodí Vltavy, osmi obcí samosprávy. Od veřejnosti, svazů, společností sdružení dostal posuzovatel třiadvacet vyjádření s připomínkami. Nesouhlasné stanovisko posuzovatele EIA okomentoval přítomný investor Bioelektrárny Vlašim Roman Holub jako rozhodnutí s politickým podtextem, což u veřejnosti vyvolalo nepříznivou reakci.

Environmentální riziko

„Protože, jak správně uvedl posuzující, bioelektrárna je podnikatelským záměrem a není předmětem veřejného zájmu, nejsme ochotní toto environmentální riziko podstupovat. Jde tady čistě o podnikání na úkor lidí, kteří si tady toto nepřejí a my jsme ochotni dělat cokoliv a jsme tady proto, abychom tento záměr zastavili," vzkázala k čelnímu stolu starostka Kladrub Anežka Srbová za následného potlesku sálu.

Moderující poté položil přímou otázku investorovi, zda chce reagovat na stanovisko obce Kladruby. „Asi ani ne," utrousil Roman Holub udivenému publiku.

Další z diskutujících poukázal na nezabezpečení lokálních vstupních zdrojů a požadoval od investora sdělení konkrétních dodavatelů vstupních surovin. Podobně jako předešlí diskutéři byl jeho dotaz usměrněn moderujícím pracovníkem odboru životního prostředí Kraje Janem Šteflem s tím, že toto nesouvisí s dopady na životní prostředí.

„S tím nesouhlasím, výchozí suroviny a jejich zajištění mají ve finále vliv na životní prostředí. Pokud něco stavíte na zelené louce, nemáte zajištěné zdroje a s nikým jste před tím nejednal, tak to je postavené na hlavu," kontroval Roman Švejda z Vlašimi.

„Nehodlám tady prozrazovat, s kým máme nebo nemáme domluveny dodávky," opáčil investor záměru s tím, že pokud tazatel nezná tento byznys, je další diskuse na toto téma zbytečná.

Uložení odpadu z bioelektrárny

Dostatek zemědělské půdy potřebné k uložení digestátu jako odpadu z bioelektrárny zpochybnil další z odpůrců stanice. „Nesmíte zavážet digestát na svažné pozemky, na podmáčenou, zamrzlou nebo zmeliorovanou půdu. Po odečtení pozemků, kam nelze z různých důvodů digestát ukládat vám z devíti set hektarů zbude tři sta hektarů jednoho člověka, který vám ale poskytne jen dvanáct hektarů na aplikaci digestátu," upozornil na další rozpor 
v dokumentaci Pavel Čech 
z ČSOP Vlašim.

Zpracovatel dokumentace uvedl, že o tom mu není nic známo, ale pro bioelektrárnu se vyplatí vyvážet digestát až do vzdálenosti dvaceti kilometrů, kde bude jistě vhodných pozemků dostatek.

„To mě skutečně rozčílilo, to znamená, že nám zničíte spodní vody, které jako ústav bereme ze studní. Tím nám v podstatě otrávíte pacienty. Jak budete řešit tento problém," otázala se Marie Hanelová z Rehabilitačního úřadu Kladruby.

Problém poškození spodních vod ukládáním odpadu ze zařízení se snažil zpochybnit předkladatel dokumentace s tím, že jde 
v podstatě o hnojivo, jako každé jiné. Tyto argumenty později doslova rozbil odborník na tuto problematiku Ladislav Dotlačil z Pavlovic se čtyřicetiletými zkušenostmi ze zemědělského výzkumu.

„To co si v podobě digestátu aplikujeme na pole je jenom kontaminace prostředí a vlastní hnojivý efekt je malý. To jestli je to vůbec hnojivo je s otazníkem, Zařazení ve vyhlášce ještě neznamená, že je to něco, co je efektivní," uvedl Ladislav Dotlačil, expert z Pavlovic a svá tvrzení podpořil celou řadou fundovaných argumentů.

Podnikání s nekalými metodami?

Samostatnou kapitolou bylo neexistence souhlasů majitelů půdy s ukládáním digestátu, kteří půdu případně souhlasícím zemědělcům pouze pronajímají. Na tuto podmínku bylo v diskusi často poukazováno a ani s tímto právním problémem se předkladatelé dokumentace v diskusi nevypořádali. Diskuse naznačila mnohé další problémy.

Zpochybnila nejen záměr jako takový, ale i osobu podnikatele Romana Holuba, jeho společnosti, i to, že se s dvě stě tisíci korunami majetku společnost pouští do stomilionového byznysu, který podle jednoho z oponentů nemá, soudě podle výkonů elektrárny, návratnost, bez toho, aby k podnikaní nepoužíval nekalé metody. Na problematiku návratnosti a financí firmy Roman Holub odmítl reagovat.

Z bohaté a argumentačně podložené debaty vyplynulo, že vedení Vlašimi je ochotno a má v rozpočtu města vyčleněny peníze na zpětný odkup pozemku od investora a také zástupce Biolektrárny Vlašim na přímý dotaz uvedl, že pokud se záměr výstavby stanice neuskuteční, je možné, že pozemek bude městu nabídnut ke zpětnému odkupu.

Následný tah je teď na krajském úřadu, který musí do pondělí 22. srpna vydat rozhodnutí. Zda úřad přihlédne k řádně argumentovaným připomínkám z řad veřejnosti i samosprávy a k obavám ze zhoršení životního prostředí v regionu záleží mimo jiné i na vyhodnocení pondělního setkání s lidmi, kteří obavu vyjádřili před půl rokem i peticí proti bioelektrárně, kterou podepsalo přes pět tisíc lidí.

Jak šel v případu bioelektrárny u Pavlovic časBioelektrárnu u Vlašimi chce soukromý investor vybudovat už od roku 2008. Od té doby se obyvatelé okolních obcí prostřednictvím řady akcí brání stavbě. Několikrát se v průběhu let zdálo, že odpůrci záměru, budou úspěšní. Nakonec se však vždy strašák bioelektrárny vrátil zpět, na začátek.

Společnost Bioelektrárna Vlašim chce stavět za každou cenu. Město Vlašim, které před lety prodalo investorovi pozemek, teď čeká, jak rozhodne krajský úřad. 
Je připraveno odkoupit pozemek zpět.

Čtěte také: Stavbu bioplynové stanice u Pavlovic odmítl i hejtman Petera

Karel Chlumec

Autor: Redakce

3.8.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Bouřka. Ilustrační foto.
18

Během dne hrozí silné bouřky, výstraha platí do půlnoci

Čáslavský ZUŠ-BAND zahrál ve Vlašském dvoře.
25

OBRAZEM: Čáslavský ZUŠ-BAND zahrál ve Vlašském dvoře

OBRAZEM: Do Kutné Hory dorazil nový zvon pro kostel svatého Jakuba

Kutná Hora - Nový zvon pro arciděkanský kostel svatého Jakuba v Kutné Hoře, pořízený z výtěžku veřejné sbírky Zvon pro Jakuba, konečně dorazil do stříbrného města. V pátek, hodinu po poledni, přivezli zvon Jakub Maria na korbě nákladního vozu zakryté plachtou, prozatím skrytý zrakům těch, kteří ho již netrplivě očekávali před Vlašským dvorem.

Slíbené peníze pro sestry: kraj schválil postup, jak je zajistit

Střední Čechy – Jak budou postupovat při navyšování platů sester a dalších zdravotnických pracovníků, kteří pracují ve směnném nebo nepřetržitém provozu, rozhodli krajští radní. Reagují tak na nejasnou metodiku dotačního programu Ministerstva zdravotnictví, kvůli které hrozí, že sestry dostanou slíbené peníze navíc opožděně.

Zmrazit houby? Ano, ale nakrátko, radí hygienici

Praha – Možná s tak trochu babičkovskou radou se v pátek obrátili na veřejnost pražští hygienici.

KRÁTCE: Jóga s výhledem na Barboru i neckyáda

Kutnohorsko - Přinášíme vám přehled kulturních událostí v regionu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení