VYBRAT REGION
Zavřít mapu

O mámě a dceři. O dámách, které vybojovaly mistrovský titul. Ty dělí 23 let

Mladá Boleslav /FOTOGALERIE, ROZHOVOR/ - Jmenují se Kateřina a Jana. Mají stejné příjmení. Hladíková. Jsou to dcera a maminka. A už pár dnů mají společnou další věc - jsou mistryně republiky v cross country, nebo-li v terénním závodě na horských kolech.

6.8.2016
SDÍLEJ:

Kateřina a Jana Hladíkovy z Mladé Boleslavi - mistryně České republiky v cross country, nebo-li v terénním závodě na horských kolech.Foto: DENÍK/Jiří Macek

Co na tom, že zisk jejich titulů dělí dlouhých 23 let. Jana ho získal v Berouně v roce 1993. Katka před pár dny v Bedřichově. Zatímco maminka jezdila v kategorii dospělých, Katka ho získala mezi mladšími žákyněmi.

Katka potvrdila roli jasné favoritky a záhy po startu začala všem ujíždět. Maminka před lety v Berouně rozhodla o vítězství nad biatlonovou reprezentantkou Evou Hákovou až v samotném závěru. Tehdy Jana jezdila pod dívčím jménem Jeřábková.

Sedím ve sportovním centru v Mladé Boleslavi. Spinningové centrum patří Janě Hladíkové, bývalé československé reprezentantce a mistryni republiky v cyklokrosu, na horských kolech, na dráze i na silnici. „Už ani nevím, kolik těch titulů bylo," chrlí ze sebe maminka.

A protože je známá tím, že jakmile se rozhovoří, druhý se ke slovu dostane jen těžko, odcházím s Katkou do ústraní, aby nás maminka nerušila. Kačka má diktafonovou a rozhovorovou premiéru. Proto jsou její odpovědi nesmělejší, kratší, ale upřímné.

Rozhovor s Kateřinou Hladíkovou

Kačko, jaký to byl pocit, když jsi projela cílovou páskou a věděla jsi, že jsi mistryně republiky?

Hezkej.

Zažila jsi na kole podobný pocit?

Ne, nezažila.

Jaký ten náskok byl?

Asi tři čtvrtě minuty. Druhá dojela kamarádka Adélka Kyselová.

A co na startovní čáře? Byla jsi nervózní?

To teda byla.

Z čeho?

Že to nevyjde, každý říkal, že bych měla vyhrát.

A co na to mamka?

Ta říkala, že když to nevyjde dneska, tak to vyjde příště.

Kolik jste jely okruhů?

Jen jeden, trať byla těžká, protože v noci byla strašná bouřka a slejvák. Prostě bahno. Závod trval něco přes třináct minut.

Co máma v cíli?

Byla nadšená.

Máma získala titul před 26 lety…

…před 23 lety.

Promiň, spletl jsem se, jasně, v roce 1993. To nepamatuješ, na světě jsi ještě nebylo. Mamka ti o tom závodě vyprávěla?

Ne, nikdy.

Jaké štreky jezdíte na tréninku?

My nejezdíme na délku. Tréninky trvají tak hodinku a půl až dvě a trénujeme dvakrát třikrát týdně.

Táta vašemu oddílu Ivar CS Author Team šéfuje a také trénuje. Takže tě má pod palcem?

Táta mě trénoval, když jsem byla menší, teď mě netrénuje, trénuje ty mladší. Mě trénuje hlavně Vašek Ježek.

Kdy budeš mít další závody?

To nevím. Teď mám volno, v sobotu jedu s kámoškou na prázdniny do Chorvatska.

Bez kola?

Jo, bez kola.

To vydržíš?

Jasně, že vydržím. Nemusím na kole sedět každý den. I když ho mám ráda.

Takže si v klidu dokážeš představit den bez kola?

Jasně.

A co bys v takovém dnu dělala?

Ležela bych a odpočívala.

Ty jsi ale nezačínala hned na kole, jezdila jsi na lyžích. Jak tě to napadlo?

Asi že kamarádka jezdila, tak jsem to zkusila. Taky jsem plavala, hrála florbal i tenis.

Na lyžích jsi byla docela dobrá, proč jsi toho nechala?

Přestalo mě to trochu bavit a začal se mi líbit cyklokros.

A líbí se ti víc cyklokros, nebo horská kola?

Spíše cyklokros. Je tam více bláta.

Ty jsi blátivý typ jako mamča?

No, jsem. Mě ty těžké podmínky baví.

Takže když se ráno v den závodu probudíš a svítí sluníčko, jsi naštvaná?

To ne, ale když je v den závodu ošklivo, tak mám lepší náladu. Mám ráda techniku. Bahno mi vyhovuje.

Vloni jsi byla mezi holkama ročníku 2000 v seriálu závodů českého poháru v cyklokrosu pátá. Jak letos? Bedna?

To bych moc chtěla.

A kdy se jede letos mistrovství republiky?

10. prosince v Uničově.

Jak jste s mamkou oslavily titul?

Mamka mě vzala do obchoďáku na Černý most, že mi koupí nějaká trička, která jsem si přála. A taky na running sushi a do Starbucksu.

Kolik sis triček vybrala?

Jedno.

Mamka nechtěla koupit, nebo se ti nelíbila?

Ta trička se mi moc nelíbila.

Jdeš do sedmé třídy, už jsi přemýšlela, čím bys jednou chtěla být?

Cyklistkou.

Profesionální?

Jo.

Co děláš, když nesportuješ? Myslím, jestli máš nějakého koníčka? Čteš třeba knížky?

Vůbec nečtu.

A honíš Pokémony?

To jo, pořád, to mě baví. (Katka úplně roztála a začala mi vypravovat a popisovat pravidla, jak se Pokémoni chytají - přiznám se, že jsem jejím výrazům jako Pokébal, Pokéstat vůbec nerozuměl. Vlastně jsem Katce v tuhle chvíli přestal rozumět úplně).

Hraje to hodně kámošů?

Jo, hodně.

A proč to hrajete?

Aby děti neseděly doma a šly ven.

Ale ty jsi venku na kole docela často.

To jo, ale tahle hra je dobrá.

Jakou největší štreku jsi jela na kole?

Tak padesát, šedesát kilometrů.

Co máš ráda k jídlu?

Já jím všechno. Jenom špenát nemám ráda. Teda mám, ale jen od táty.

Táta u vás vaří, že?

Jo. Já mám od něho ráda snad úplně všechno. Taky nám každý den dělá snídaně - rýžovou kaši.

Kaši? A co slanina, vajíčka?

Tak to si taky někdy dám.

Jezdíš s mámou často? A zazávodily jste si spolu někde na louce?

Občas spolu jedeme, ale nezávodíme.

Máš staršího a mladšího bráchu. Ten starší, Pepča, taky závodí.

Jo, je hodně dobrej. A tomu našli cukrovku. Je to borec. Na mistráku byl šestej v kadetech.

Co tě štve na mámě a tátovi?

Tak to vůbec nevím.

A čím tě naposledy rozzlobili?

Když třeba chtějí, abych něco uklidila.

A tobě se zrovna nechce, co?

Přesně, já jim to říkám, ale oni že nechtějí čekat.

Kdo z vás tří nejvíce zlobí? Šestiletý Fanda, ty, nebo Pepča?

Myslím, že všichni tři jsme stejně hodní. Někdy taky ale zlobíme, ale spíše jsme hodní. Určitě jsme hodní.

Rozhovor s Janou Hladíkovou

Po této odpovědi jsme se vrátili za maminkou Janou. Ta své tituly získala ještě pod dívčím jménem Jeřábková.

Jaké pocity jste cítila v cíli, když jste viděla Katku, jak jede nikým neohrožována pro titul?

Možná to bude překvapení a bude se to zdát divné, ale já spíše byla zaskočená, že emoce nebyly vůbec takové, jaké bych čekala. Čekala jsem slzy v očích a bušení srdce, ale brala jsem to v klidu. Asi proto, že jsem ji považovala za největší favoritku. Bylo mi jasné, že když nespadne nebo nebude mít defekt, měla by vyhrát. Kačka nastupovala na start s tím, že jí je jedno, jestli bude první, nebo druhá, hlavně aby první, nebo druhá byla Adélka Kyselová, její největší kamarádka. Ve chvíli, kdy jsem viděla, že Adélka dojíždí druhá, tak se teprve emoce rozjely naplno a přišly na řadu slzičky dojetí. Viděla jsem, jak se obě holky za cílovou páskou objaly, jak brečí a jak jsou šťastné. To byl pro mě nejemotivnější okamžik. Největším kamarádkám se splnilo to, co si strašně přály. Kačka si zatím ještě ten úspěch neuvědomuje. Taky jsem zjistila až po létech, že titul vám už nikdo nikdy nevezme. Je napořád.

Když před lety začala Kačka lyžovat a měla úspěchy, nebylo vám líto, že nejezdí na kole?

Nebylo. Já jsem začala jezdit na kole až někdy ve třinácti. S manželem Pepou jsme věděli, že je čas a že všechny sporty, které dělají, jsou průpravou pro kolo. Oba jsme věřili, že to kolo jednou přijde. Jen jsme to nechtěli uspěchat - ani u patnáctiletého Pepči, ani u Kačky, ani u dnes šestiletého Fandy. Takže Pepča i Kačka jezdili na lyžích, plavali, hráli tenis, florbal, hokej. A pak přišlo kolo. Tak to prostě mělo být.

Jaký jste měla pocit před startem Kačky?

Byla jsem před startem asi víc nervózní než ona. Jako bych měla jet sama. Bylo to stejné jako kdysi. Stáhnutý žaludek, klasický starťák. Měla jsem nervy za ní. Moc jsem jí titul přála, s formou, kterou měla, by si ho zasloužila.

Co jste si s manželem po závodě řekli?

Já ani nevím. Oddechli jsme si, že je to za námi. Když jsme viděli, jak Kačka trénuje, jakou má formu, jak se chová, jak je v pohodě, věděli jsme, že jen něco mezi nebem a zemí může zapříčinit, aby nevyhrála. Naštěstí se nic nepřihodilo.

Kačka vyhrála na blátě. Vy jste byla podobný typ.

Jo jo, obě máme rády bláto. Jsme spíš technické typy a jízda v těchto podmínkách nám absolutně vyhovuje. Cyklokros a horská kola, k tomu prostě bláto patří. Takže nám ten noční šílený déšť před závodem nevadil. Víme, že bahnivé podmínky Kačce vyhovují.

Chytáte také Pokémony?

Vím, o co jde, ale nechytám. A dětem je nezakazuju, stejně jako používání mobilu všeobecně. Když jsem naposledy koukla Pepčovi přes rameno, co v něm tak vytrvale sleduje, byly to cyklistické rozhovory s jezdci Tour v angličtině. Tak si říkám, že po škole, po tréninku a poté co splní domácí povinnosti, ať jsou třeba na mobilu.

Kolik máte titulů?

Přeborníka na dráze a mistrovský silniční, bikový a poslední z roku 2000 v cyklokrosu v Mladé Boleslavi.

Pamatujete si na průběh toho v roce 1993?

Na ten si pamatuji, bylo to v Berouně. S Evou Hákovou jsme na tom byly obě stejně, nebylo jasné, kdo vyhraje. Bylo to těsné, ale vyhrála jsem já.

Starší syn Pepa byl v kadetech šestý. On se ale musí potýkat se zdravotními problémy.

Ano. V lednu mu byla diagnostikována cukrovka. Byli jsme všichni v šoku. Neměli jsme s touto nemocí žádné zkušenosti. Nevěděli jsme, zda bude moc sportovat, pohyb je jeho život, radost. Čtyřikrát denně si píchá inzulin a nemoc se výrazně lepší. Bere svou nemoc zodpovědně a svědomitě. Dokazuje, že i s touto nemocí se dá trénovat a závodit. Máme z něho stejnou radost jako z Kačky - i když dojel „až" šestý.

Kačka říkala, že jste jí o svém berounském titulu ještě nepovídala. Máte rest.

Napravím ho…

Čtěte také: Skvělé: mladí Vaníčková, Hladíková a Šulc jsou zlatí

Autor: Jiří Macek

6.8.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc.
AUTOMIX.CZ
20

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Běh Dačického 12, Michal Vavák

Desátý ročník Dačického 12 bude velký, slíbil za pořadatele Michal Vavák

KRIMI MIX: Pachatel využil nepozornosti, z auta ukradl kabelku

Kutnohorsko - Přinášíme vám přehled krimi zpráv z Kutnohorska.

POSLEDNÍ ROZLOUČENÍ: Smuteční obřady na Kutnohorsku

Kutnohorsko - Zarmoucení pozůstalí se v týdnu od 14. do 20. srpna naposledy rozloučí se svými blízkými.

Ve Žlebech upravili prostor u zvonice

Žleby - U zvonice Československé církve husitské byla dříve okolní plocha oplocena, ale během let zde nezůstalo nic. Okolí památky pomalu pustlo. Prostor před zvonicí se začal používat jako parkoviště a auta najížděla do těsné blízkosti zvonice.

Na Palackého náměstí zahrála kapela Palindromes

Kutná Hora /FOTOGALERIE/ - Další Otevřený čtvrtek se uskutečnil na Palackého náměstí dnes od 17 hodin. K poslechu zahrála přítomným kapela Palindromes.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení