Velkým úspěchem skončilo první sčítání opeřených obyvatel budek pro vzácné krutihlavy, které na jaře umístili vědci v Přírodní rezervaci Milovice.

„I když budky byly instalovány až v polovině dubna, tedy v době, kdy se tito ptáci vrací z afrických zimovišť, máme ohromnou radost, že všech pět budek krutihlavové obsadili. Jen během prvního hnízdění vyvedli ve třech budkách, 
v nichž se podařilo okroužkovat mláďata, celkem dvacet tři mláďat. Ze zbylých dvou budek mláďata vylétla před kroužkováním a nemohli jsme je tedy spočítat," uvedl ornitolog Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd v Brně, který výzkum ptáků v rezervaci koordinuje.

Mláďata dostala speciální ornitologické kroužky. „Příští rok uvidíme, jestli se do Milovic zase vrátí," doplnil Martin Šálek. Instalace budek je přitom pro krutihlavy klíčová. „Na rozdíl od dalších druhů šplhavců si krutihlav nedlabe vlastní dutiny ve stromech, a je proto zcela závislý na nabídce dutin, která může být v některých oblastech značně omezená," upozornil Šálek.

Změny ve struktuře krajiny

Stejně jako u jiných ptáků i populace krutihlava byly podle něj výrazně ovlivněny velkoplošnými změnami ve struktuře krajiny. Ty vedly mimo jiné k vymizení luk, pastvin a  ovocných sadů se starými doupnými stromy, 
v nichž krutihlav nejčastěji hnízdí. S intenzivním zemědělským hospodařením zase výrazně ubylo drobného hmyzu, včetně mravenců a jejich larev, nejdůležitější potravy krutihlavů.

Díky přítomnosti velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice se tam rozvolnil porost 
a vytvořily se krátkostébelné trávníky s řadou mravenišť, což jsou takřka ideální potravní podmínky pro krutihlavy i další ptáky 
v milovické rezervaci.

Letos instalované budky pro krutihlavy by neměly být v rezervaci poslední. „Ještě letos bychom do prostoru chtěli umístit další budky, protože je zřetelné, že hnízdní podpora tohoto ohroženého šplhavce skvěle funguje. Budeme rádi, pokud se přihlásí dobrovolníci a třeba i školy, kteří by pomohli vyrobit další budky jak pro krutihlavy, tak 
i ostatní dutinové hnízdiče, jako jsou špačci, sýkory a lejsci," plánuje Martin Šálek.

Čtěte také: Největší brouk Evropy si našel samičku nedaleko Starého Kolína