Město jako vlastník pozemků přistoupilo na základě vyjádření Krajské hygienické stanice Středočeského kraje k zabezpečení a následnému zasypání stávajících hald. Proti tomu se však ostře ohradili zástupci geologů a historiků, kteří haldy považují za jedinečnou mineralogickou lokalitu a chtějí haldy ponechat v současné podobě. Všechny strany včetně obyvatel Kaňku se sešly k vzájemné výměně názorů ve čtvrtek v podvečer v Rytířském sále Vlašského dvora. „Přítomnost arsenu v lokalitě na Kaňku je záležitost, která se řeší bezmála patnáct let. Rád bych, abychom se dnes zaměřili výhradně na řešení záležitosti ohledně zabezpečení zmíněných dvou hald," řekl starosta Martin Starý.

V bouřlivé debatě trvající přes tři hodiny se úvodního slova ujal František Stehlík z Krajské hygienické stanice, který na zdravotní rizika v souvislosti s arsenem upozorňuje již více než patnáct let. „Nic z toho co zde uvádím, není pouze z mojí hlavy, ale vychází především z nařízení vlády, které prostě není respektováno," řekl Stehlík.

Ve svém projevu několikrát zdůraznil, že hodnoty arsenu v půdě na Kaňku jsou několikanásobně překračovány a zdravotní rizika hrozí zejména dětem. S těmito závěry však nesouhlasí geologové, kteří byli debatě přítomni a nelíbí se jim zejména současné zavážení hald stavebním materiálem. „Podle mě se jedná o památku, o tom vůbec není pochyb. S lokalitou by se mělo i podle toho zacházet," uvedla geoložka Jana Králová z Českého muzea stříbra.

Nesprávné závěry

Ta poukázala i na fakt, že v závěrech Krajské hygienické stanice jsou v podstatě nesprávné závěry v tom smyslu, jak se zachází s pojmem arsen. K jejímu názoru se připojil i Petr Drahota z Přírodovědecké fakulty univerzity Karlovy, který se věnuje arsenu a jeho chování v životním prostředí. „Odkryté haldy představují nesmírně cenný materiál pro odborníky z nejrůznějších oborů. Podstatné je, že v této lokalitě nedochází k rizikové migraci a uvolnění arsenu do spodních vod. K tomu došly všechny studie, které byly v této lokalitě provedeny," uvedl. Podle něj se v naprosté většině případů arsen do lidského těla dostává právě přes vodu. Míra prašnosti v oblasti odkrytých hald je navíc stejná jako ve všech ostatních zkoumaných lokalitách a závěry, které byly uvedeny ve studiích, vycházely pouze ze zkoumání prašného spadu, ze kterého ale nelze přímo hodnotit inhalační dopady na obyvatelstvo. Celkový pohled na možná zdravotní rizika ale mění především tak zvaná biodostupnost arsenu. Tedy jaký podíl z přijímané látky se uvolní a dostává do lidského oběhu a stává se škodlivým. „Neplatí, že všechno, co sníme, či vdechneme, se rozpouští a stává se škodlivým. Závěry doktora Stehlíka počítají se stoprocentní bidodostupností, tedy s tím, že veškerý prach, který vdechneme nebo sníme se rozpustí a dostává se do oběhu. Je však všeobecně známo, že takto to nefunguje," řekl Drahota.

Pokračování v září

Debata nakonec k jasnému závěru nedošla. Řešení situace je zatím odsunuto na září. „V tuto chvíli bylo ukončeno navážení materiálu na zásyp hald, prostor je oplocen. V září budou pokračovat jednání," zdůraznil Martin Starý.
Možným řešením je jednu z hald zavést podle stavebního plánu, druhou pokrýt geotextilí a osít keřovými dřevinami. Ta by sloužila geologům a jiným odborníkům pro jejich odborné účely. Jedním z navrhovaných řešení, které na debatě rovněž zaznělo, bylo vytvořit z lokality jakousi naučnou stezku či skanzen, kdy by se například prostřednictvím QR kódů mohli návštěvníci dozvědět informace o lokalitě, do které vstupují. „Z negativa bychom mohli udělat jakousi raritu města. Musí se však jít cestou informací, které by byly dostupné široké veřejnosti," zaznělo v debatě od jedné z občanek. Starosta Martin Starý také připomněl, že odpovědnost nyní leží výlučně na městu. Pokud by však měla být část hald zachována, měli by odpovědnost přijmout i geologové, kteří se v tuto chvíli zásadně staví proti jakýmkoliv zásahům v lokalitě.