Jaké jsou největší archeologické nálezy na Kutnohorsku z poslední doby?

Mezi archeologickými akcemi realizovanými na Kutnohorsku v poslední době zaujímají přední místo dva výzkumy, které před nedávnem proběhly u dvou stěžejních středověkých sakrálních staveb regionu, katedrály Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci a kostela Sv. Jana Křtitele v Malíně.
Výzkum u katedrály Nanebevzetí Panny Marie v Sedleci odhalil v několika úrovních nad sebou vykopané hrobové jámy s kostrovými pohřby. Ty byly provedeny velmi jednoduše a neprovázela je téměř žádná hrobová výbava.
Pod původní gotickou podlahou věže kostela sv. Jana Křtitele v Malíně bylo zase nalezeno 180 stříbrných mincí, pražských grošů Jana Lucemburského a Václava II.

Je v něčem kutnohorský region specifický?

Kutnohorsko patří beze sporu mezi archeologicky nejzajímavější regiony v Čechách. Kutnohorský region je navíc zajímavý nejen celkově pestrou skladbou osídlení od pravěku až po vrcholný středověk, ale také některými specifickými aktivitami lidské činnosti, mezi kterými hraje prim především intenzivní vrcholně středověká těžba a zpracování stříbra.
Právě s pozůstatky těžebních aktivit (například zasypané důlní šachty, obvaly haldoviny či skládky strusky) se lze setkat asi vůbec nejčastěji.

Provádí se v současnosti na Kutnohorsku rozsáhlejší výzkum?

V současnosti neprobíhá kromě výzkumu na kolínském obchvatu žádná jiná archeologická akce.

Dá se v Kutné Hoře vůbec stavět bez stálé přítomnosti archeologa?

Riziko, že při stavbě dojde k porušení archeologických situací, není ale samozřejmě vždy a všude stejné. Proto se, v rámci jednotlivých stavebních řízení, archeologové snaží na základě dostupných informací (starších výzkumů, historických a geologických zpráv) vyhodnotit konkrétní míru nebezpečí a následně zvolit adekvátní postup archeologického výzkumu.
V zástavbě města Kutná Hora je riziko porušení archeologických situací vzhledem k intenzivnímu středověkému osídlení samozřejmě velmi vysoké. Archeologický výzkum formou dohledu se proto provádí prakticky při každé stavbě, při které probíhají výkopové práce.

S jakým přístupem stavitelů se setkáváte? Nezabetonoval vám někdy někdo nálezy?

Mezi lidmi koluje mylná představa, že v případě pozitivního zjištění archeologové stavbu ihned na několik týdnů či měsíců zastaví, nebo dokonce zcela zakážou její dokončení. Proto někteří stavebníci hlásí stavební práce teprve v momentě, kdy jsou již výkopy zahrnuty, v domnění, že se tak vyhnou případnému zdržení stavby. Dopouští se tak porušení zákona o státní památkové péči a komplikace tak sami naopak přivolávají. Archeologický výzkum má přitom nejčastěji formu jednorázové kontroly výkopových prací, během které si archeolog většinou velmi rychle udělá obrázek o charakteru porušeného terénu.
Výzkumy trvající týdny či měsíce jsou i vzhledem k finančním nákladům, které jsou s nimi spojeny spíše výjimečné a váží se povětšinou na velké stavební akce.

Brání v současnosti něco důkladnějším průzkumům?

Na Kutnohorsku, stejně jako v jiných regionech Čech, probíhá v posledních letech intenzivní výstavba nových průmyslových zón, inženýrských sítí, komunikací, nebo residenčních čtvrtí rodinných domů. S touto stavební aktivitou samozřejmě souvisí i zvýšený počet archeologických výzkumů, které se v současnosti realizují. Při zemních pracích totiž nezřídka dochází k zásahům do původních historických terénů a tudíž k porušení archeologických situací.


Jaký by měl být postup, pokud při stavbě najdeme něco archeologicky zajímavého?

Archeologické nálezy jsou součástí našeho společného kulturního dědictví a nenahraditelným pramenem k poznání života našich předků. Z hlediska platné legislativy jsou archeologické nálezy, dle okolností, majetkem kraje, obce či státu. Jakýkoliv archeologický nález proto musí být ohlášen příslušné oprávněné organizaci a naleziště ponecháno beze změny až do prohlídky archeologem. Oznámení je povinen učinit nálezce, nebo osoba odpovědná za provádění stavebních prací. Stavebník má navíc zákonnou povinnost zajistit a uhradit realizaci případného záchranného archeologického výzkumu (u soukromých osob přitom existuje možnost požádat na realizaci výzkumu o přidělení finanční dotace).