¨ Pole poskytující pro zvěř dostatek klidových a potravních možností se rázem po přejezdu kombajnu a podmítače mění na potravní poušť, bez zdroje potravy, bez krytu i vody pro zvěř. To přináší obrovské ztráty na škody na zvěři. Moderní výkonné kombajny mají vysokou pojezdou rychlost. Žací lišty kombajnů mají záběr až 9 m, zvěř reaguje přimáčknutím k zemi a na to doplácí svým životem. Mnoho zvěře zahyne i při sběru slámy. Drobná zvěř se cítí pod řádkem slámy v bezpečí. Ve skutečnosti je to past, protože rychle jedoucí sběrací ústrojí lisu nebo sběracího vozu nedá zvěři žádnou šanci.
Při druhé seči pícnin a luk již zvěře hyne méně, protože druhá seč je nižší a zvěř raději unikne do bezpečí lesa. Přesto před kosením objemnějších porostů vojtěšky by měli myslivci zorganizovat vyhnání zvěře s pomocí lovecky upotřebitelných psů. Mnohdy mechanizace sklízí plochu od okrajů ke středu, což je špatně a nedává možnost zvěři častěji se vyskytující na okrajích pozemku uniknout. Při sečení od okrajů a vysoké pojezdové rychlosti žacích strojů zvěř vyskytující se na sečené louce prakticky nemá šanci, aby se všechna bez úhony dostala do bezpečí a dochází k masakrům, které jsou škodou jak pro zvěř, tak pro kvalitu sklizené píce.
Plašiče zvěře jsou sice povinnou výbavou sklizečů píce, avšak ve většině případů tato povinnost není dodržována. Proto zůstává nejúčinnější metodou zabránění škod na zvěři vyhánění zvěře z porostů před sečením přímo myslivci s pomocí lovecky upotřebitelných psů. Uživatelé pozemků by měli informovat myslivce o plánované sklizni pícnin, aby mohli zajistit projití porostů a vyhnání zvěře za pomoci lovecky upotřebitelného psa, který dokáže bez problémů nalézt i čerstvě nakladená mláďata, která následně myslivec dopraví zabalené v chomáči trávy do bezpečí. Tímto způsobem lze zachránit i snůšky na zemi hnízdících ptáků, které by jinak sklizňová technika zničila. Protože po přemístění hnízda nemusí dojít k úspěšnému obnovení hnízdění, je lépe vajíčka z nalezených hnízd umístnit do líhní a kuřata následně odchovat a zpětně vypustit do honitby.
Uživatel pozemku by měl těsně po vyhnání zvěře zahájit sklizeň a to vždy směrem od středu k okrajům, aby zbylá zvěř měla šanci uniknout do bezpečí.
Žně mají i predátoři protože zvěř po sklizni nemá tolik možností úkrytu a zvláště drobná zvěř zažívá v tomto období citelné ztráty.

Autor: Jiří Šilha, Českomoravská myslivecká jednota