VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Divoká prasata jsou přemnožená, může za to kukuřice a řepka

Divoká prasata způsobují zemědělcům každoročně značné škody. Počty kusů této lesní zvěře na mnoha místech rostou a na důsledky přemnožení si stěžují nejen zemědělci, ale i řidiči a myslivci. V Dolních Počernicích dokonce vnikl divočák na zahradu v chatové oblasti u rybníka Martiňák a majitele jedné z nemovitostí kousl do nohy.

9.3.2017
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Miroslav Rada

Ačkoliv divoká prasata přemnožená jsou, situace na Kutnohorsku, Kolínsku a Benešovsku v současné době dramatická není. Přesto jí myslivci intenzivně vnímají i z mnoha jiných důvodů. „Problém s černou zvěří je zásadní. Černá zvěř není myslivců, ani mysliveckého sdružení nebo honebního společenstva. Černá zvěř je v podstatě majetek státu. Ale za škody platí pouze myslivci, což je celostátní problém. Stát v tomto případě neodpovídá za nic," uvedl předseda Okresního mysliveckého spolku Kutná Hora František Barták.

Podle něj v tuto chvíli ještě nejsou známy počty odlovených divočáků za rok 2016, ale s největší pravděpodobností odlov bude větší než v roce 2015. Ke snižování počtu divokých prasat dochází jedině intenzivností lovu. „Máme k dispozici i dalekohledy pro noční vidění, takže jsou myslivci schopní lovit i za úplné tmy," doplnil Barták s tím, že na Kutnohorsku se loví poměrně dost černé zvěře.

Na vině přemnožených divokých prasat jsou podle něj zejména zemědělsky pěstované plodiny kukuřice a řepka. Hned také vysvětlil, proč tomu tak je. „Divočák tam má klid, vodu i potravu. Navíc nejsou zachována políčka pro možné naháňky, takže divočáci v těchto polích nejsou vidět," doplnil Barták s tím, že pro zemědělce je pěstování kukuřice a řepky velmi lukrativní, protože se přidávají jako směs do nafty. Na druhou stranu ale přemnožení divočáci způsobují škodu i samotným zemědělcům na jejich pozemcích. „Někde se myslivci dohodnou a škody částečně platí, a částečně odpracují při různých brigádách. Jinde to tak není a dochází k soudním jednáním," uzavřel Barták.

Čtěte také: Chodníky a přechody budou bezpečnější

Intenzivní odstřel

Drsné zážitky, které mají za sebou obyvatelé okrajových částí Prahy, když prchali před divokými prasaty hledajícími snadno dostupnou potravu kolem popelnic, naštěstí obyvatelé Benešovska nemají. Přesto už i například na Voticku a u Benešova zděšení lidé volali na pomoc policisty. Obě události měly stejný základ i výsledek. „Jednalo se jen o paniku. Na místě jsme nic řešit nemuseli," prozradil velitel votických strážníků Luboš Bindl.

Na Benešovsku divokých prasat, podle jednatele Okresního mysliveckého spolku Benešov Vojtěcha Poslušného v posledních letech výrazně ubylo. Především díky poměrně intenzivnímu odstřelu. I tak je ale situace podobná jako na Kutnohorsku, kdy divoká prasata stále dost páchají škodu zemědělcům. „Je to především proto, že na polích zemědělci pěstují především řepku a kukuřici," míní Vojtěch Poslušný. „Všechno kolem je žluté. Prasata jsou v řepce a pak přelezou do kukuřice," připomněl myslivec s tím, že v těchto zemědělských kulturách se divočáci velice špatně loví, protože je tam není vidět.

Snahu ekologů, kteří by do boje proti divočákům rádi „nasadili" jeho prakticky jediného možného predátora, vlka, jako reálnou Vojtěch Poslušný nevidí. Důvod je prostý. Vlk by podle zkušeného nimroda šel nejdříve po snadnější kořisti. Například srčí nebo dančí zvěři. Teprve v případě, že by neměl co žrát, přibral by na jídelníček i divočáka. Na jeho ulovení ale i vlk potřebuje posilu, smečku. Jenže v Česku žijí vlci zatím spíš jen jako samotáři, než v komunitě čítající více jedinců. Navíc vracejí se především do hor, tedy oblastí s menším zalidněním.

Problém případného konfliktu mezi člověkem a divokým prasetem ale není fantazií. Spočívá především v tom, že lesy, přirozené životní prostředí divoké zvěře, stále častěji vyhledávají lidé k relaxaci a ruší tím jejich klid. A přes to, že jsou prasata také hodně inteligentní tvorové a lidem obecně se snaží vyhnout, někdy k tomu ani nemusejí dostat šanci. To v případech, kdy si s sebou člověk do lesa vezme psa a nemá ho na vodítku. „Prasata jsou agresivnější, než bývala. Přesto zdravé, nezraněné prase před člověkem raději uteče. Pes volně pobíhající lesem je ukázkou nezodpovědnosti člověka," dodal jednatel Okresního mysliveckého spolku Benešov Vojtěch Poslušný.

Čtěte také: O senior taxi je v Kutné Hoře velký zájem

Divočák poranil psa

Ani na Kolínsku se problémy s divokými prasaty do současné doby nerozrostly do větších problémů. „Jsou v takové míře, že zatím extra škody nebyly vykázané," shrnul předseda Okresního mysliveckého spolku Kolín Jaroslav Tomášek. Záleží samozřejmě na tom, jak se v přírodě chováme. Například na stezce Českým Brodem a Štolmíří musel Myslivecký spolek Rostoklaty nainstalovat informace o výskytu černé zvěře. Udělal to poté, kdy volně pobíhající pes vběhl do okolního rákosí, narazil na divočáka a ten ho poranil.

Jak doplnil Josef Novák z českobrodského odboru životního prostředí a zemědělství, porosty, jako jsou houštiny v lese a rákosiny, jsou přirozeným místem, kde černá zvěř přebývá v období, kdy jsou na polích sklízeny kukuřice, řepka a slunečnice. „Nelze předpokládat, že by černá zvěř svévolně ohrožovala osoby pohybující se po stezkách, pokud nebude tato zvěř rušena v jejich přirozených lokalitách," dodal.

Co se týče dopravních statistik, nehody související s divokými prasaty evidují pouze na Benešovsku. Policisté benešovského Dopravního inspektorátu od začátku roku zadokumentovali 2 střety vozidla s divokým prasetem. Oproti minulému roku se jedná o pokles, kdy ve stejném období bylo zaznamenáno 5 případů střetu s divokým prasetem.

Čtěte také: Bájní gryfové budou na střeše snad alespoň v kopiích 

Autor: Zdeněk Kellner, Jana Martinková, Hana Kratochvílová

9.3.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Na Tyjátrfestu vystoupilo hudební duo Flaškinet i zpěvák Pavel Callta.
28

Na Tyjátrfestu vystoupilo hudební duo Flaškinet i zpěvák Pavel Callta

Starosta Zálezlic Jiří Čížek.
61

Starosta Zálezlic: S velkou vodou se nedá bojovat, hrozbu musíte přijmout

AUTOMIX.CZ

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Sportovně užitková vozidla vládnou světu a to nejen mezi novými auty, ale jejich obliba výrazně roste i mezi ojetinami. Pojďme se tedy podívat na to, jaké možnosti máte, když si chcete pořídit ojeté SUV s relativně omezeným rozpočtem. Probereme si SUV do 300 tisíc a koukneme na pět kusů, které za to stojí. A také na pět, jimž byste se měli vyhnout.

Desátý ročník Dačického 12 bude velký, slíbil za pořadatele Michal Vavák

Kutná Hora /ROZHOVOR/ – Club Deportivo Kutná Hora zvládl úspěšně uspořádat další ročník populárního běžeckého závodu Dačického 12. Za organizátory jsme vyzpovídali Michala Vaváka, také milovníka běhu.

KRIMI MIX: Pachatel využil nepozornosti, z auta ukradl kabelku

Kutnohorsko - Přinášíme vám přehled krimi zpráv z Kutnohorska.

POSLEDNÍ ROZLOUČENÍ: Smuteční obřady na Kutnohorsku

Kutnohorsko - Zarmoucení pozůstalí se v týdnu od 14. do 20. srpna naposledy rozloučí se svými blízkými.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení