Orlice zbloudila v neděli 8. května 2011. Stalo se to během kondičního výcviku v areálu základny při takzvaném volném sledování, kdy následovala svého cvičitele a svojí přítomností dávala „ostatním“ najevo, že letiště je pouze jejím revírem. Poté změnila směr a během několika minut byl s pětikilovým dravcem, jehož rozpětí křídel je větší než dva metry, ztracen vizuální kontakt.
Chotusická základna proto již v pondělí požádala o pomoc okolní obce i město Čáslav. Na obecních vývěskách i v novinách proběhla informace o ztracené orlici velmi rychle a veřejnost okamžitě začala reagovat. Všechny odezvy z okolí přibližně deseti kilometrů byly pečlivě prověřovány, avšak bezvýsledně.
„Předpokládali jsme, že se vrátí do prostředí, které je jí známé a na které je zvyklá,“ doplňuje velitel Stanice biologické ochrany letiště rotmistr Jiří Rybář.
A skutečně, ve čtvrtek 12. května odpoledne přijali naši sokolníci zprávu o orlici, která se má vyskytovat poblíž rohozeckého hřbitova. „Za hustého deště jsme ji doopravdy našli v koruně stromu. Spokojeně spala. Počkali jsme u ní až do úplné tmy, abychom měli jistotu, že dravec za soumraku nikam nepoletí,“ popisuje situaci Miroslav Heiser.
Jsou čtyři hodiny ráno a stanice biologické ochrany je opět na nohou. Sokolníci vyrážejí ještě za tmy za svou „svěřenkyní“, která tráví už pátou noc mimo svůj příbytek. V Rohozci jsou během několika minut a začíná procedura odchytu dravce, kdy ji sokolník přivolává na rukavici s masem, může začít. „Po rozednění orlice okamžitě poznala svého pána, naposledy zakroužila nad lesem, jako by se chtěla rozloučila a přistála Mirkovi na rukavici,“ popisuje rotmistr Jiří Rybář.
Něco po půl šesté ráno jsou všichni „doma“, spokojení, že vše dobře dopadlo. „Nejšťastnější je Gábina, okamžitě se šla vykoupat do čerstvě napuštěné vody, kde strávila téměř půl hodiny,“ smějí se sokolníci.
Čáslavští sokolníci i celá základna by chtěli touto cestou poděkovat všem, kteří nám podávali informace o pohybu dravců. Největší dík patří pánům Němčekovi a Kočímu z Žehušic a z Rohozce, kteří největší měrou přispěli ke šťastnému návratu Gábiny na domovskou základnu.
Orlice je nedílnou součástí sestavy dravců používaných k ochraně letiště. Jejich hlavním úkolem je z areálu letiště, a zejména z okolí vzletové a přistávací dráhy, vyhánět ptáky a jiná zvířata a bránit tak jejich střetu s letounem. K plašení se v minulosti využívali např. dělobuchy, záblesky plamenů, hlasitá hudba nebo imitace hlasů ptáků. Všechny uvedené metody však mají nízkou účinnost. Zvířata se dokáží znamenitě přizpůsobit jakémukoliv zvuku, čemu se ovšem přizpůsobit nedokáží je dravec – jejich přirozený nepřítel.
Gabriela je specialistkou na plašení zajíců, káňat a srnčí zvěře, kromě ní na letišti „slouží“ i orel Adam. Z dalších dravců na základně naleznete sokoly a rarohy.
Autor: kapitánka Denisa Smitalová