VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jsem trenér, plavecký taťka 
i zpovědnice svých svěřenců

Kutná Hora – Zaujal mne hned, jak vstoupil do prostoru před šatnami plaveckého bazénu v Kutné Hoře, kde se v sobotu konal třetí ročník Kutnohorské vlnky. Rozdával úsměvy na všechny strany a já si jen říkala, co ten tu asi chce. Aniž bych to tušila, povídala jsem si poté s jeho synem, jedním ze závodníků, který se narodil s postižením páteře. Jeho otec a trenér SK Kapři Ivan Jůna neztrácel úsměvy ani na bazénu. Pochopila jsem, že se je snaží neztrácet ani v životě.

17.2.2015
SDÍLEJ:

Ivan Jůna se synemFoto: Archiv Ivana Jůny

Jaká je vaše funkce v SK Kapři?

Jsem vedoucí sportovního klubu, manažer PR, trenér, tahoun, pro některé plavecký taťka a zpovědnice.

Jak dlouho se této činnosti věnujete?

Letos oslavíme 15 let.

Co bylo impulsem k tomu začít pracovat s dětmi s handicapem?

Náš syn Adam, který se narodil s postižením páteře. Před léty jsem pracoval jako plavčík v bazénu v Jindřichově Hradci a přemýšlel jsem jak naučit Adama plavat. Chodil tam pravidelně trénovat pán na vozíku, tak jsem s ním dal řeč. Odkázal mě na občanské sdružení Kontakt bez bariér, které se touto problematikou zabývá a pak už to šlo rychle. První kurzy v Praze, Strakonicích, založení střediska v Jindřichově Hradci pod tímto sdružením. Nábor plavců. Po několika letech jsme se osamostatnili. Činnost vedeme pod sdružením Otevřená OKNA, dříve jsem používali název Občanské sdružení Okna.

V Kutné Hoře jste poprvé, nebo jste zde již byli vícekrát?

Kdepak do Kutné Hory jezdíme mám dojem třetím rokem. Je vidět, jak se Petra Hnátová (pozn. red. vedoucí sdružení Cesta životem bez bariér) se svým týmem zdokonaluje a mají to vymakané. Všechno má pěkně svůj řád a vojenský pořádek. To Petře rád říkám, samozřejmě s nadsázkou. Petra je prý vždycky strašně nervózní a nerada mluví, řekl bych, že rok od roku je upovídanější na bazénu při moderování. Má můj obdiv.

Co vás na práci s handicapovanými nejvíce baví a co naopak ne?

Myslím, že to musíte dělat srdcem a mít v sobě cit pomáhat, dělat radost, někdy být i přísný, tvrdý trenér, ale mít i pochopení, že ne vždy má každý dobrý den, ale že přijde i den „blbec". Dělám to rád. Takovou činnost nejde dělat s donucením. Mělo by to jít přirozeně zevnitř. Asi víte, jak to myslím.

Jak jste se seznámili s Petrou Hnátovou a její činností?

S Petrou jsem se seznámil v Jihlavě na plaveckých závodech SK Vodomílek. Slovo dalo slovo a spolupráce byla na světě. Máme s Petrou hodně společného.

Máte handicapované fyzicky, ale i mentálně. Je nějaký rozdíl v práci s nimi, například něco je obtížnější?

Ke každému plavci se musí přistupovat individuálně s citem a trpělivostí. Záleží na rozsahu tělesného a mentálního postižení. Měla by tam být vzájemná souhra a důvěra mezi plavcem a instruktorem. Pak jde všechno lépe.

Co osobně tato práce přináší vám? Naplnění, radost či satisfakci?

Neberu to jako práci. Této činnosti se věnuji ve svém volnu. Je to pro mě radost, pocit vnitřního naplnění. Beru od svých plavců energii, ale vracím jí i zpět. Asi nekrásnější pocit, je když je vidím šťastné a spokojené. Snažíme se, aby poznali nebo zažili všechno jako jejich zdraví kamarádi. Jsem přesvědčený, že mnohdy zažili víc a hlavně to neberou jako samozřejmost.

Byl někdy okamžik, kde jste si řekl, že to nemá smysl a že se na to třeba „vykašlete"?

Ano i takové chvilky už byly. Myslím, že to měl občas každý ve svém životě. Ale pak stačí přijít na bazén, tam na mě čekají děti, dobrovolníci a rodiče a vše je zase OK.

Prozradíte nám své nejbližší plány do budoucna?

Letos nás čekají Gladiátorské hry, devátý ročník plaveckých závodů, které se konají 25.dubna. Potom přípravný víkend na letní tábor v květnu, letní desetidenní tábor na téma Gladiátoři, ten bude v červenci. Samozřejmě i pravidelná výuka na bazénu třikrát týdně od září až do června. Chybět nebudou ani školení s dobrovolníky. Dobrovolníkům bych chtěl zvláště poděkovat, protože bez jejich pomoci by vůbec tento program nebylo možné realizovat. Jsou to studenti ze Střední zdravotnické školy a Gymnázia v Jindřichově Hradci. Navíc, bez tolerance a pomoci mé rodiny, která je také aktivně zapojená do těchto aktivit, by to nešlo.

Autor: Hana Kratochvílová

17.2.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc.
AUTOMIX.CZ
20

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Běh Dačického 12, Michal Vavák

Desátý ročník Dačického 12 bude velký, slíbil za pořadatele Michal Vavák

KRIMI MIX: Pachatel využil nepozornosti, z auta ukradl kabelku

Kutnohorsko - Přinášíme vám přehled krimi zpráv z Kutnohorska.

POSLEDNÍ ROZLOUČENÍ: Smuteční obřady na Kutnohorsku

Kutnohorsko - Zarmoucení pozůstalí se v týdnu od 14. do 20. srpna naposledy rozloučí se svými blízkými.

Ve Žlebech upravili prostor u zvonice

Žleby - U zvonice Československé církve husitské byla dříve okolní plocha oplocena, ale během let zde nezůstalo nic. Okolí památky pomalu pustlo. Prostor před zvonicí se začal používat jako parkoviště a auta najížděla do těsné blízkosti zvonice.

Na Palackého náměstí zahrála kapela Palindromes

Kutná Hora /FOTOGALERIE/ - Další Otevřený čtvrtek se uskutečnil na Palackého náměstí dnes od 17 hodin. K poslechu zahrála přítomným kapela Palindromes.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení