Jedny z nejhorších okamžiků svého života prožila nedávno Monika Svobodová z Kolína. Stála u nemocničního lůžka, na němž ležel její šestnáctiletý syn Vráťa. V umělém spánku, napojený na přístrojích, které jej udržují mezi námi. A s nepříliš velkou nadějí na přežití. „Byla to hodně těžká životní zkouška. Všude samé hadičky, dýchací maska. A nemůžete nic dělat. Jen čekat, hladit ho po ruce a držet ho za ni,“ otřepe se při vzpomínce žena, jejíž dítě jako zázrakem přežilo těžkou dopravní nehodu. „To nejstrašnější je už za námi,“ uleví si.

Havárie čtyřkolky

Tu smutnou událost jste na našich stránkách četli (https://kolinsky.denik.cz/zpravy_region/region_nehoda_tynec20070830.html). Stalo se to ve středu 29. srpna odpoledne. Dva kamarádi vzali bez vědomí dospělých motocyklovou čtyřkolku a vyrazili si.
V Týnci nad Labem však řidič Tomáš Honc náhle vrazil do stojícího auta. Sám utrpěl zlomeninu na ruce. Vráťa dopadl mnohem hůře. Náraz jej katapultoval ze sedla a hlava bez ochranné přilby se při dopadu poškodila. Zlomenina spodiny lebeční byla hodně ošklivou diagnózou. „Byl to pro mě šok. Pět dní jsem musela užívat tišící léky. To bych nepřála ani svému největšímu nepříteli,“ vypráví Monika Svobodová.

Skvělí lékaři, skvělé sestry

V krčské nemocnice to bylo dlouhé čekání. „Tamní personál byl ovšem skvělý. Moc příjemní. Pro děti toho dělají maximum. Každý pacient má svou sestřičku. Asi jsme měli i štěstí na lékaře. Doktora Prchlíka. Říká se, že kdo mu projde pod rukama, má vyhráno,“ říká paní Monika.
Když Vráťu probudili z umělého spánku, nastaly další složité chvíle. Musel se znovu učit číst, psát, jíst. Injekční stříkačkou ho krmili, protože nepolykal. I z toho se ale mladý organismus dokázal zázračně rychle dostat.

Do školy? Už bych celkem šel…

Vráťa už je z nemocnice doma. Kdy se vrátí do školy, ale nikdo zatím nedokáže říci. Na první pohled byste na něm nepoznali, že prožil kruté chvíle. Směje se, je to veselá kopa. Avšak po nehodě bude mít zřejmě trvalé následky.
„Dodnes špatně slyší na jedno ucho, protože lebku měl prasklou právě v těch místech. A praskl mu i bubínek. Stále má horší koordinaci pohybu, ale to snad ještě zlepší,“ věří Monika Svobodová.
„Do školy už bych celkem šel. Doma sleduju televizi a je to pořád dokola to samé. Nejhorší je, že nemůžu sportovat. Sport je můj největší koníček,“ říká bývalý hokejista Vráťa, žák deváté třídy 3. základní školy v Kolíně.

Ponaučení

I smutná událost může být k něčemu dobrá. Vráťu, zdá se, pořádně ponaučila. „Od té doby, co je doma z nemocnice, seká latinu. Je až extrémně hodný,“ usmívá se Monika Svobodová.

Nehoda zřejmě podtrhla židli šéfovi kolínské záchranky

Přestože to nikdo nechce říci nahlas, nehoda dvou hochů, k níž došlo v srpnu v Týnci nad Labem, má zřejmě lví podíl na náhlém odvolání šéfa kolínské záchranky Jiřího Franze. Jak jsme informovali, Franz byl donucen začátkem září podepsat dohodu o ukončení pracovního poměru. Několik očitých svědků týnecké nehody totiž nezávisle na sobě uvedlo, že záchranářům Vratislav Svoboda spadl z nosítek. To záchranáři na náš dotaz rezolutně popřeli.

„Nepřestává mě překvapovat, co si lidi dokáží vymyslet. Místo toho, aby poskytli základní první pomoc, kterou se učí děti už na základní škole, přihlížejí a na záchranáře ještě pokřikují. Při příjezdu na místo jsme mladíka našli v poloze na břiše, v křečích a v péči příslušníků policie. Ostatní lidé se jen dívali,“ uvedla pro Deník Kateřina Kesnerová, vrchní sestra, která tehdy u výjezdu byla.

Její slova se však hluboce dotkla několika lidí, kteří u nehody byli jako první a viděli ji. Například Jiří Černý. „Volal jsem záchranku. Ale není žádná pravda, že by klukům nikdo okamžitě nepomohl. Dali jsme ho do stabilizované polohy, očistili ústa od krve a počkali na profesionály. Zastavil i řidič kamionu, který zraněnému vytáhl zapadlý jazyk,“ řekl Jiří Černý. I on potvrdil, že pacient se z nosítek sesunul.

Matka zraněného hocha Monika Svobodová proto policejnímu vyšetřovateli dala podnět na prověření postupu záchranářů. Zároveň prostřednictvím Deníku vyjádřila poděkování všem, kteří se na záchraně jejího syna podíleli. „Kromě pana Černého děkuji i panu Šrámkovi, paní Tlučhořové, řidiči kamionu a dalším,“ podotkla.

Více o kauze odvolání Jiřího Franze čtěte zde: https://kolinsky.denik.cz/zpravy_region/ko_franz_odchod20071001.html