Zatímco pro profesionální a dobrovolné hasiče, ale i energetiky, vodohospodáře a další, kteří se museli zapojit do náročného odstraňování škod po silné bouři, se středa večer a prakticky celý čtvrtek staly noční můrou, pro partu nadšených fotografů přišla skvělá šance zachytit objektivem unikátní jevy na obloze - takzvané supercely.

O své záběry se s námi podělil i Lukáš Ronge ze skupiny pozorovatelů konvektivních bouří. On i jeho kolegové publikují také na svých webových stránkách www.bourky.com, www.e-pocasi.cz. Podobné zajímavosti najdete i na www.skywarn.cz. Tyto stránky se zabývají zejména předpovědí počasí.

Sami se ve fotogalerii přesvědčte, jak ohromující umí příroda být.

Komentáře k fotografiím:

1. snímek v galerii, supercela u obce Ohařice na Jičínsku: Mohutný rotující "wall cloud" pod základnou klasické supercely, často bývá předzvěstí tvorby tornáda, tvoří se pod rotujícím jádrem supercely tzv. mezocyklonou. Při těchto rozměrech může být nezkušeným pozorovatelem zaměněn za zvláštnost oblaku arcus, často hovorově nazývanou "húlava".

2. snímek v galerii, supercela u obce Ohařice na Jičínsku: Symetrický wall cloud klasické supercely, napravo od něj je patrné pásmo intenzivních srážek, jež klasické supercely obvykle doprovázejí.

3. snímek v galerii, supercela u obce Ohařice na Jičínsku: Jižní okraj obřího wall cloudu. Světlejší oblast za ním je oblast týlového sestupného proudu, jež se tvoří v týlu klasických supercel, ty mají ještě čelní sestupný proud, který obsahuje silné srážky.

4. snímek v galerii, supercela u obce Ohařice na Jičínsku: Wall cloud klasické supercely ve fázi kdy je již možné očekávat tvorbu tornáda, zejména pak pokud wall cloud poměrně rychle rotuje.

5. snímek v galerii, supercela nedaleko chvaletické elektrárny: Stejný shelf cloud při pohledu opačným směrem, foceno východně od Kolína poblíž Přelouče. Bouře přinesla mimořádný liják a elektrickou aktivitu, nárazy větru, jež dosahovali rychlosti až 120km/h působily mnohdy značné škody jak na porostech, tak na majetku.

6. snímek v galerii, supercela nedaleko chvaletické elektrárny: Obrovský shelf cloud na čele bouře, tentokrát struktura jasně naznačuje, že nejde o klasickou (CS) ale o vysoce srážkovou tedy HP (z anglického high precipitation) supercelu. HP supercely jsou mnohými pozorovateli bouřek považovány za nejhorší druh bouřek, často je doprovází mohutné vichřice, extrémní lijáky a obří kroupy. Pokut tvoří tornáda je jejich nebezpečím záludnost, jsou schována v silném dešti.

7. snímek v galerii, supercela deset kilometrů jihovýchodně od Kolína: Pohled na jádro stejné klasické supercely, nad pozorovatele se táhne nevýrazný shelf cloud, v pozadí je opět formace wall cloudu. Krátce před pořízením této fotky, se zřejmě SV od Kolína spustilo tornádo, fotografování bohužel bránily četné budovy ve městě a nemožnost zastavit.

8. snímek v galerii, supercela u Kopidlna: Napravo zřejmě nově se tvořící wall cloud,nalevo od něj tzv. shelf cloud, vznikající na rozhraní týlového sestupného proudu supercely a teplého vlhkého vzduchu před bouřkovým oblakem.

9. snímek v galerii, supercela u Kopidlna: Široké srážkové pásmo stejné supercely, wall cloud zde nabyl lineárnější podoby, světlá oblast za ním opět svědčí o existenci týlového sestupného proudu.

10. snímek v galerii, supercela u Kopidlna: Základna klasické supercely severně od Kolína. Vpravo je patrné pásmo srážek, vlevo od nich pak wall cloud, jež si přisává vlhký vzduch od srážek v podobě tzv. tail cloudu (tenký pás srážek, jakoby klesající od wall cloudu ke srážkám).

Co je supercela

Supercela je konvektivní bouře tvořená jedinou mohutnou konvektivní buňkou. Silně rotuje kolem své vertikální osy, neboť jí vytváří silný vzestupný proud. Lze v ní pozorovat takzvanou mezocyklónu o průměru asi 20 km.

Supercela patří mezi nejzávažnější poruchy v troposféře. Právě v souvislosti s výskytem supercel dochází ke vzniku nejničivějších tornád na americkém středozápadě. Navíc je doprovázena intenzivními elektrostatickými výboji a prudkým, vytrvalým přívalovým deštěm mnohdy doprovázeným mohutným krupobitím.

Výskyt supercely v Evropě je poměrně vzácný, ale ne neobvyklý.

Vznik supercely

Vznik supercely je podmíněn nestabilitou (labilitou) vzdušné masy, při které může docházet k abnormální konvekci. Nejčastěji jsou tyto podmínky splněny ve velmi horkých, tropických dnech uprostřed léta. Ve střední Evropě toto horko povětšinou způsobují mohutné tlakové výše, po jejichž okrajích do dané oblasti proudí horký vzduch od jihu. Tento vzduch je nadále ohříván a vysušován intenzívním slunečním zářením, jelikož jakákoliv konvekce (vznik oblačnosti, která by mírnila rozpalování zemského povrchu a vzduchu při něm) je při mohutných anticyklónách téměř nemožná. Změna nastane pokud se k oblasti přiblíží mohutná studená fronta, za kterou postupuje chladnější a hodně vlhký oceánský vzduch.

Přítomnost této postupující studené fronty (50 až 200 km) způsobí nestabilitu vzduchu před ní. Čím je rozdíl vlhkostí a teplot větší tím jsou i příhodnější podmínky pro abnormální konvekci a tedy i pro vznik supercely. Na čárách nestability se tvoří četné oblaky Cumulus, které postupně s přibližující se studenou frontou rostou a spojují se až postupně vznikne mohutný Cumulonimbus, tzv. supercela.
Druhy supercel

Existují tři druhy supercel, které se liší intenzitou srážkové činnosti:

a) Klasická supercela – způsobuje slabé i velmi silné bouře.
b) LP supercela (Low Precipitation Supercell) – způsobuje slabé srážky a střední větry. Bývají osamocené a bez vážnějších následků.
c) HP supercela (High Precipitation Supercell) – způsobuje nejničivější bouře na světě.
HP supercela

HP supercela je velice nebezpečný přírodní úkaz, způsobující destruktivní škody v místě působení a mnoho ztrát na životech. Tento typ supercely se nejčastěji vyskytuje v USA. Díky možnému výskytu rotace v této bouři a mezocyklóny má tato bouře katastrofální následky. Dochází ke vzniku četných a velmi silných tornád, často několika tornád najednou, které jsou navíc doprovázený destruktivními sekundárními savými víry (F6), což je bezesporu nejničivější druh větru na Zemi.

Nebezpečné jevy doprovázející HP supercely:

- Intenzivní srážková činnost, způsobující velmi nebezpečné sesuvy půdy a náhlé záplavy.
- Intenzivní elektrostatické výboje (blesky). HP supercela je schopná během minuty vyprodukovat stovky blesků, které mají na svědomí mnoho škod a lidských životů
- Mohutné krupobití. Kroupy o velikosti vejce nejsou výjimkou a způsobují velké škody na majetku.
- Tornáda a multitornáda, které mnohdy doprovází tzv. sekundární savé víry – nejdestruktivnější úkaz související s výskytem supercel.

Vzhled a působení HP Supercely

Pozorovatel stojící v cestě přibližující se HP supercely, spatří nejprve na obzoru, ze směru od kterého supercela přichází, výrazné ztmavnutí celé oblohy. Vzduch začíná být nesnesitelně dusný a je cítit že výrazně vlhne. Během několika dalších minut se v místě tmavého obzoru začnou rýsovat jasné ostré okraje supercely, zvláště v horní části. V tuto dobu jsou již vidět první elektrostatické výboje. S postupující supercelou se dále rýsuje její vzhled a tvar, který nejvíce připomíná obří kovadlinu. Po pár minutách je již slyšet vzdálené burácení, které produkují četné blesky. Základna supercely je již dobře vidět. Pod ní je navíc zřetelně rozeznatelný stěnový oblak (wall cloud), za nímž se základna ztrácí ve vypadávajících srážkách. Pokud pozorovatel spatřil stěnový oblak, je to pro něj jasný signál k opuštění místa pozorování a vyhledání vhodného úkrytu, jelikož je pravděpodobné že vzniká, nebo již vniklo tornádo.

Životnost supercely je deset hodin i více. K rozpadu většinou vede snížení rozdílu vlhkosti mezi vzdušnými masami.

Výskyt supercely ve střední Evropě je velice ojedinělý, ale v žádném případě ne nepravděpodobný. V historii se jich na území Česka již několik vyskytlo. Vždy jsou spojeny s výše uvedenými doprovodnými jevy.

Zdroj: http://cs.wikipedia.org