Podle entomologů Josefa Moravce a Luďka Kmenta, kteří se do lokality vypravili za účelem zjištění možných neadekvátních zásahů do porostů, lze vysledovat hned několik pochybení.

Podle tvrzení zmíněných přírodovědců došlo například k příliš hlubokým zásahům do korun lip, zbytečnému kácení dřevin mimo lipovou alej, znehodnocení entomologicky důležitých dutin ve špalcích kmenů či vysoušení tůní. Při terénní procházce byly údajně pozorovány i krádeže dřeva.

Například ke zmíněnému vysoušení tůní Josef Moravec uvádí, že "dojde vlivem prosvětlení porostů podél Novodvorské aleje k vysoušení většiny již tak zazemňujících se tůní, které obývají zvláště chráněné druhy obojživelníků. Vodní režim těchto vodních ploch projde drastickými změnami. V důsledku toho může dojít v nastávající jarní migraci na rozmnožiště (Nový rybník) k citelnému úbytku migrujících žab.“ Entomolog tak rozšířil svůj vědecký záběr i mimo svůj obor, jímž je nauka o hmyzu.

Entomolog Lesů ČR námitky zcela odmítá

Lesy České republiky však s hodnocením pánů Moravce a Kmenta zásadně nesouhlasí. Kutnohorskému deníku poskytly vyjádření svého entomologa Miroslava Honců. „Tím, že řadu let nebyly lípy ošetřeny, větve přerostly a působí nyní na kmen jako obrovské páky. Patrně do deseti let by došlo k rozlámání stromů v aleji a jejímu zničení. Lípa je vedle vrby jedním z nejlépe regenerujících stromů, a tak se koruny poměrně rychle obnoví. Seřezávaná alej vydrží déle než alej neseřezávaná a v zachovalých dutinách lip zůstává zachovalé prostředí pro vývoj dutinových brouků. Takže z hlediska entomologického je tento zásah pro brouky prospěšný,“ tvrdí například Honců.

„Z entomologického hlediska je zásah prospěšný.“ Miroslav Honců, entomolog LČR

K údajně zbytečnému kácení mimo lipovou alej Honců uvedl, že stromy v Oboře se kácí podle předem schváleného projektu s tím, že tam, kde je zapotřebí obnovit pohledové osy, je kácení masivnější. Podle přírodovědce se v dalších etapách úprav počítá s mohutnou výsadbou nových stromů.

K uváděnému znehodnocení dutinových špalků odborník Lesů České republiky uvádí, že rozhodně nebylo záměrem. „V zámeckém parku jsem označil třináct dutinových kmenů k ponechání, žádný nebyl znehodnocen,“ řekl.

Jak dodal, vzhledem k tomu, že lipová alej byla seřezávaná z plošiny, lze při této práci těžko odhadovat výšku řezů. „Výška seřezání byla ještě dodatečně upravována a tak došlo v některých případech k pokrácení špalků, pokud v nich byla dutina,“ uvedl přírodovědec.

Také argument o vysychání tůněk Honců odmítá. „Stromy fungují jako obrovská pumpa a jsou schopny i s odparem vody na listech značné množství vody spotřebovat. Takže tůně v proředěném lese vydrží déle než v hustém lese,“ tvrdí mimo jiné. „Také se vytváří lepší prostředí pro obojživelníky, kteří zastínění nesnášejí,“ dodává.