Dostali sice úkol kontrolovat kouřící komíny, ale na to jich je žalostně málo. Prakticky už více než deset let stejně, zatímco agenda, kterou mají zastávat, se za stejnou dobu několikanásobně zvětšila. Nově k ní přibyla právě komínová novela zákona.

Proto například v Benešově a Vlašimi úředníci ze své vlastní iniciativy ke kontrolám komínů vůbec nechodí.

„Řešíme to pouze na udání," potvrdil Tomáš Heřmánek, vedoucí Odboru životního prostředí MěÚ Benešov. „Nemáme na to kapacitu," přiznal.

Situace ohledně počtu úředníků je stejná ve všech ORP. A ví o tom dobře i Ministerstvo životního prostředí. Z toho důvodu jeho úředníci svým kolegům na radnicích měst doporučují, aby nebyli příliš horliví. Samozřejmě. Nikdo z ministerských úředníků se pod takové doporučení nepodepíše. Ale tuhle skutečnost potvrzují nespokojení úředníci ORP sami.

Také čtěte: Starou mateřinku na benešovském Spořilově zboří, stavění nové dokončí v srpnu

„Nemáme se do preventivních kontrol kouřících komínů pouštět, protože se většinou jedná o občanskoprávní spory sousedů. Ti tyhle spory řeší tím, že si stěžují na sousedův kouřící komín, " uvedl jeden z úředníků, který si ale z obavy o místo nepřál zveřejnit své jméno.

Každý z úřadů s rozšířenou působností, konkrétně z odboru životního prostředí, má na starosti desítky obcí a v nich stovky, možná tisíce komínů. Například v Benešově prověřuje podle Heřmánka úřad za necelé dva měsíce platnosti zákona přes deset konkrétních stížností na kouřící komíny. A má na to jen jedinou pracovní sílu.

„U nás máme na tuhle agendu jednoho úředníka na tři čtvrtě úvazku," potvrdila na dotaz Deníku Jana Zmeškalová, vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu Vlašim s tím, že její kolega má na starosti také další věci, například nové povolování umístění kotlů nebo vyjádření k prašnosti staveb.

Proto úřad prakticky jen reaguje na podněty občanů. Ve Vlašimi od doby, kdy novela vstoupila v platnost, evidují čtyři taková udání. Podle vedoucí vlašimského odboru, ale nemusí být z udání kouřícího komína úplně jasné, že „kotelník" porušuje zákon. Může mít třeba jen mokré palivo nebo špatně seřízený kotel. A na takové okolnosti zákon nepamatuje. Proto to neznamená, že se u vrátek domku objeví komando z úřadu a vnikne do jeho kotelny.

„Na podnět musíme vyzvat vlastníka kotle k dodání dokladů ke kotli, k jeho revizi a vysvětlení, proč jeho komín kouří," připomněla Jana Zmeškalová.

Úřednice pak připomněla jeden z uvedených čtyř případů, které ve Vlašimi odbor životního prostředí řešil. Sousedi se před nějakou dobou domluvili, že si postaví na hranicích svých pozemků kolnu na palivo. Jeden svou polovinu vybudoval, druhý ne.

„Jemu do uhlí a na dřevo prší a při topení to pak kouří," dokreslila vlašimská úřednice. „Jenže do sporu o stavbu kolny nebo do způsobu uskladnění topiva už zasahovat nemůžeme," vysvětlila.

Porušení novely

Bezzubost státu při potlačování znečišťovatelů ovzduší dokresluje i další anomálie. Úředníci teprve po té, co dostanou po projednání prvního udání další oznámení, přistoupí k fyzické kontrole kotle. Ale ani to nemusí pomoci.

A ještě jeden paradox na závěr. Teprve až na konci roku bude na světě prováděcí vyhláška, která popíše, jakým způsobem budou z kotlů odebírány vzorky, které tam zanechaly spalované materiály. Vzorek pak obdrží, pracoviště, které bude s největší pravděpodobností v celé České republice jen jedno, jediné. Rozbor bude stát 40 tisíc korun a zaplatí ho ORP. Teprve po té, co analýza potvrdí spalování nevhodných materiálů, může kotelník dostat pokutu až 50 tisíc korun.

Ani Městský úřad v Kutné Hoře se dosud zatím s porušením novely zákona nesetkal, protože mu nikdo čoudící komín neoznámil. Ani kutnohorští úředníci se sami od sebe na kontroly zatím nevydávají.

„Bydlím v rodinném domku a všichni kolem mě zatápí tím, čím se topit má," uvedla Kutnohoračka Jana Sekerová, ale připustila, že v případě, že by někdo v jejím blízkém topil například plasty, určitě by na to úřad upozornila.

Je pochopitelné, že lidé chtějí, aby vycházelo z komína minimum kouře. Dobré je, když se oheň v kamnech zapálí, zkontrolovat, jaký kouř z komína vychází. „Pokud je to hustý a černý kouř, znamená to, že spalování není optimální," uvedl kominík z Čáslavi. Pokud kamna na dřevo spalují optimálně, tak vychází z komína pouze tenký pramínek páry světlého kouře, který nijak nezapáchá. A pomoci tomu může i další povinnost. Pravidelné čištění komína i kotle a kontrola specialistů.

Nepřehlédněte: Na bowlingu se vybralo na kočárek pro malou Evinku

Na Kolínsku se momentálně řeší necelých pět případů, kdy lidé poukazovali na stápění nevhodných materiálů u sousedů. Českobrodský odbor životního prostředí dosud neřešil žádnou stížnost. Jak někteří odborníci připomínají, je třeba si uvědomit, že pokud mezi několika domy vytápěnými plynem stojí jeden s kotlem na tuhá paliva, vždy kouř z jeho komína bude rozdílný a bude po okolí cítit.