VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Malotřídní školy: více času pro žáka i nápor na učitele

Mnoho rodičů si pokládá otázku, zda je malotřídní škola v porovnání s klasickou základní školou schopna jejich děti dostatečně a kvalitně vzdělávat. Je na místě se nad otázkou zamyslet. Malá škola totiž nemusí nutně znamenat horší škola. Malotřídky mají i četné výhody a mnohdy i velice dlouhou tradici.

24.4.2017
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Radka Doležalová

Taková je například základní škola v Teplýšovicích na Benešovsku. Funguje již od devatenáctého století. V posledních letech se sice potýká s nedostatkem dětí, přesto stále funguje. Ačkoli jde o malotřídku, setkává se s úspěchy a drží krok s vývojem školství. Například v roce 2004 rozšířila škola svoji nabídku o práci s integrovanými dětmi a hned přijala žáka, který potřeboval asistenta. V posledních letech se škola zabývala modernizací a nyní se pyšní interaktivními tabulemi i novými počítači. Škola rovněž spolupracuje s dalšími školami v okolí.

Malotřídní je také škola ve Vlastějovicích na Kutnohorsku. „Dohromady máme kapacitu 37 dětí, v současné době máme 30 dětí," uvedla ředitelka školy Olga Sýsová. Podle ní je trend populárnosti malých škol mezi rodiči různý. Někteří si prý malotřídku vyberou proto, že je tam málo dětí. Jiní vidí výhodu v tom, že děti nemusí nikam dojíždět. Jsou prý ale naopak i rodiče, kteří tvrdí, že malotřídka nemůže dětem poskytnout takovou kvalitu vzdělání jako velká škola. „Ale když je den otevřených dveří, tak se podívat nepřijdou," doplnila Sýsová. Další malotřídka na Kutnohorsku je pak v Křeseticích. Jde o málotřídní školu s 1. až 5. ročníkem ve dvou třídách. Kapacita je 38 žáků. Ve škole panuje díky malému kolektivu rodinná atmosféra a součástí školy je také mateřinka, takže přechod do první třídy je pro děti nenásilný a přirozený.

Individuální přístup

Malotřídní školu provozují také v obci Tatce nedaleko Peček na Kolínsku. „Vidím u malotřídních škol více pozitiv než negativ," řekla starostka obce Blanka Řezáčová. Ta vyzdvihuje zejména fakt, že se děti učí v menším počtu a učitel má tak na každého jednotlivce více čas a ke každému může přistupovat individuálně. „Navíc má více času na žáky s výukovými problémy a naopak může odlišně přistupovat k žákům nadaným," dodala.

Blanka Řezáčová dále zdůraznila, že malotřídní školy dnes už nejsou jen „chudé příbuzné", co se vybavení týká. „Například škola v Tatcích se může pochlubit skvělým technickým vybavením a zároveň umožňuje výuku v krásné školní zahradě, kde je dřevěný altán, akátové prvky, rybníček nebo hmatový chodník," vyjmenovala starostka. Zároveň se však zmínila také o nevýhodách malotřídních škol. Těmi může podle prý právě to, co se může někomu zdát výhodou. „Problémy s výukou nebo se zařazením do kolektivu se v malé škole projeví ihned. Pro některé rodiče je těžké smířit se s tím, že jejich dítě je odlišné od ostatních, ale pokud dojde k popsaní problému a domluvě mezi školou a rodiči, je to ta nejlepší věc, co se může dítěti přihodit," poznamenala Řezáčová.

Nemusí dojíždět

K zastáncům malotřídních škol patří na Kolínsku také starosta Vitic Luděk Urbanec. Ten vyzdvihuje hlavně umístění školy. Pro děti jde většinou o známé prostředí v obci, kde žijí a přechod do jiného prostředí je tak minimální. „Navíc nemusí dojíždět. Dojíždění znamená časné vstávání, mnohdy spoj dorazí dříve, než se škola otevírá a pak děti musí čekat před budovou. Odjezd je podobný problém. Z toho vznikají různá rizika," popsal Luděk Urbanec. I on ale na stylu malotřídek spatřuji i nevýhody. Ty prý vidí hlavně na straně učitelů. „Učitel je více vytížený než v samostatné třídě. Je tu i menší možnost zastupitelnosti v době nemoci nebo povinných účastí na vzdělávacích seminářích," řekl. Podotkl také, že pedagog musí mít přípravu pro všechny ročníky. „To však neznamená, že by výuka byla méně kvalitní. Vše je to o zkušenosti a schopnosti organizace času," myslí si Urbanec., která se přidává k názoru, že v malotřídních školách je větší prostor pro samostatnou práci žáků. „To mi připadá jako plus. Další studium přece nakonec vždy směřuje právě k samostudiu, samostatné práci s učebnicí a textem a ke správné organizaci povinností. A tady se to děti učí již od počátku," dodal starosta Vitic.

Autor: Lucie Mašínová, Hana Kratochvílová

24.4.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

13. festival leteckých amatérských filmů ve Zbraslavicích
36

Na letišti se promítalo, odehrál se leteckých amatérských filmů

Pouť v Kácově
41

Kácovská pouť přinesla i šnečí závody

Kořínek ztrátu snížil, ale na body už Čáslav nedosáhla

Kratonohy - Fotbalisté Čáslavi na výhru z prvního kola Fortuna Divize C nenavázali. V sobotním utkání druhého kola prohráli Čáslavští 1:3 na hřišti Kratonoh.

Muž skončil v nemocnici po kolizi s býkem

Skvrňov - Vážné poranění hrudníku utrpěl muž v obci Skvrňov poté, co se dostal do kolize s býkem. 

Louka pod Okoří přilákala na festival tisíce návštěvníků

Střední Čechy /OBRAZEM/ - Miro Žbirka, MIG 21, Václav Neckář, No Name, Marek Ztracený & Marta Jandová, Eddie Stoilow, Vypsaná fiXa - legendy české populární hudby vystoupily v sobotu na louce pod hradem Okoř. Konal se zde oblíbený letní hudební festival.

Dechovkový koncert potěšil ve zručském parku

Zruč n. S. /FOTOGALERIE/ - Na dvě stě milovníků dechovky přišlo do zámeckého parku ve Zruči nad Sázavou na vystoupení kapely Křídlovanka. Koncert byl pořádán za podpory města Zruče nad Sázavou - vstupné zdarma.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení