VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Období posvícení vrcholí, lidé ho slaví i v kostelech

Kutnohorsko - Období podzimu je kromě zkracujících se dnů a sklizně jablek typické i slavením posvícení. To bylo podle lidové tradice výroční slavností, která se slavila vždy v neděli po svátku světce, jemuž byl zasvěcen místní kostel. Na tuto tradici nezapomněly ani obce na Kutnohorsku.

24.9.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: archiv VLP

Na mnoha místech se v těchto dnech posvícení slaví. Například Semtěš čeká o víkendu, kde bude spojeno se svatováclavskými slavnostmi. „Na programu bude prohlídka věže bývalé tvrze. Odpoledne pak doplní soutěže, kde si děti i dospělí vyzkouší drcení obilí, nebo středověké zbraně," řekla hospodářka obce Alena Teplá. Ve 14 hodin pak slavnosti doplní vystoupení šermířů. „Očekáváme přibližně 40 až 50 lidí, protože podobnou akci jsme pořádali loni," doplnila.

Svou Posvícenskou zábavu připravují i v obci Bahno. Tam si ale budou muset počkat ještě měsíc, do 24. října. „Začátek je stanoven na 20 hodin, ale nejspíš se začne déle, až se sejdou lidi. Jedná se o klasickou vesnickou zábavu, návštěvníkům bude hrát písničky na přání duo Paštika a Turkovský. Točit se bude tradičně pivo Kozel. Zábavy se zúčastní přibližně 35 lidí," řekl Karel Růžička. Posvícenská zábava se bude konat i v Chotusicích, kde je naplánovaná na 2. října. „V rámci posvícení máme večerní zábavu. Dále se tu tradičně každý rok hraje fotbalový turnaj. Zábava začíná v sokolovně ve 20 hodin. O hudbu se postará Malý taneční orchestr z Klešic, pod vedením kapelníka Berana," uvedla starostka obce Ludmila Zimová Lehetová. „Na místě bude i občerstvení, protože součástí sokolovny je hospoda, takže bude dostatek jídla i pití. Zábava se ukončí jako vždycky, kolem druhé hodiny ranní," dodala.

Posvícení již oslavili

Některé obce již posvícení oslavily. Již v srpnu se uskutečnilo posvícení na Kaňku v rámci tak zvaného Hornického jarmarku. Ten se zde tradičně koná v okolí kostela sv. Vavřince a také v klubu Mozaika. Hornický jarmark je vždy zajímavý tím, že na něm lze zhlédnout ukázky řemeslné výroby.

V Potěhách posvícení oslavili v sobotu 5. září, které vyvrcholilo posvícenskou zábavou, kde zahrála skupina Starý klády. Vícero posvícení na Kutnohorsku se odehrálo o uplynulém víkendu. Kromě tradičního Havelského posvícení v Čáslavi lidé slavili také na Tupadelském jarmarku, v Semtěši zahrála kapela Povodeň a posvícenská zábava se rovněž uskutečnila v Malíně, kde na letním parketu na fotbalovém hřišti zahrála kapela Brix.

Posvícení a pouť

V řadě obcí má posvícení a posvícenská zábava souvislost s patronem, jemuž je zasvěcen místní kostel. Tyto „světské" tradice a zvyky se však odlišují od křesťanského pojetí termínu posvícení. To je chápáno ve významu „posvěcení", tedy dnu, kdy byl vysvěcen kostel. „Tím se posvícení liší od pouti, která se slaví právě v čas, kdy připadá svátek toho, kdo je jeho patronem," uvedla Kateřina Grenarová z Římskokatolické farnosti arciděkanství Kutná Hora, která má na starosti Infocentrum u chrámu sv. Barbory. Farnosti tedy vlastně pak slaví jakési dva významné svátky pouť a posvícení. „Na svátek svatého Jakuba, který je patronem kostela sv. Jakuba v Kutné Hoře, pořádá farnost velké, dvoudenní slavnosti, jež nazýváme jako pouť," doplnila Grenarová. Naproti tomu posvícení u sv. Jakuba slaví třetí neděli v říjnu, která letos připadá na 18. října. „To už není spojeno s žádnou velkou slavností, je to bohoslužba, kdy si připomínáme právě vysvěcení kostela," uvedla Grenarová. V chrámu sv. Barbory se posvícení koná o týden dříve, tedy 11. října. Obě bohoslužby začnou v devět hodin ráno. Pokud v daném kostele není přesně známo datum, kdy byl vysvěcen, stanoví se nějaký jiný pevný termín, který se pak pravidelně opakuje každý rok. Děje se tak v řadě farností na Kutnohorsku. Například ve Žlebech oslavili v sobotu 16. května 2015 Poutní slavností sv. Jana Nepomuckého, který je patronem kostela, slavnost posvěcení si ale připomněli až v neděli 13. září.

V minulosti byly oslavy posvícení tak bujaré, že proti nim protestovali církevní činitelé včetně Jana Husa

Období posvícení pomalu vrcholí. Tato prastará tradice pochází od slova „posvěcení" kostela, tedy okamžiku, kdy byl kostel vysvěcen.V jaké podobě se posvícení zachovalo dnes a jak se v proměnách času přetvořilo až do dnešní podoby si s Kutnohorským deníkem povídala etnografka Zdeňka Kubíková.

Jak vlastně vznikla tradice posvícení?

Posvícení je od slova posvěcení. Když se stavěl kostel, tak se musel vysvětit. Takže farář, nebo spíše biskup jako vyšší šarže, obešel třikrát kostel a potom vešel dovnitř a posvětil oltář, kostel uvnitř a ten se pak ještě jednou obešel. Toto vysvěcení obvykle bývalo na podzim.

Proč zrovna na podzim?

Protože od jara do podzimu se většinou kostely stavěly, takže to posvěcení pak obvykle probíhalo právě na podzim. Zde právě spatřujeme rozdíl mezi posvícením a poutí.

V čem tedy ten rozdíl spočívá?

Pouť je cesta nebo i oslava patrona toho kostela. V Kutné Hoře to tedy například byla Mariánská pouť , jako Panna Maria Kutnohorská v chrámu sv. Barbory. Velice známé poutě byly také v Sudějově, tam se pořád ještě v létě slaví Svatoannenská pouť. Ještě známější ale bývala pouť v Sázavě, tak zvaná Svatoprokopská pouť. A posvícení neboli posvěcení se slavilo podle toho, kdy byl který vysvěcen kostel.

Pamatujete si vy osobně na tradiční oslavy posvícení?

Z dob svého mládí si pamatuji, že na vesnicích se posvícení ještě dost slavilo. To se ale neslavilo už podle posvěcení kostela, ale podle patrona. Já pocházím z Nových Dvorů a tam to bylo tak, že u nás byla Svatoannenská pouť na svatou Annu a posvícení se slavilo na svatého Martina. jsou tam dva kostely, takže to bylo rozdělené, jedno bylo pojaté jako pouť, druhé jako posvícení.

Jak stará oslava posvícení je?

Uvádí se, že to bylo hned zkraje feudalismu. A ty oslavy byly tak bujaré, že proti tomu protestovali někteří církevní činitelé včetně Mistra Jana Husa. Bujaré oslavy se ale nelíbily ani světské elitě, protože ty oslavy trvaly od neděle do neděle. Potom se postupně zkracovaly, od neděle do čtvrtka, pak od neděle do úterý a nakonec se to ustálilo na dvou dnech.

Na začátku feudalismu to byly jaké oslavy, církevní?

Sestávaly se v podstatě z více částí, církevní, obecní a rodinné. Ty obecní je to, co známe doteď, ale ne u nás, nýbrž na Moravě, kde jsou známé pod pojmem hody, hodové slavnosti.

Ty se určovaly podle čeho?

Také podle posvěcení toho kostela. To se například stavěla i máj, nahoře měla zelený vršek, věnec s fábory. Je známé i u nás, že když jim sousední ves chtěla máj podříznout, tak to byla velká ostuda a místní se dost často porvali, někdy docházelo i k úmrtím.

Podle čeho se tedy dnes slaví v obcích posvícení a posvícenské zábavy?

Většinou už se ani neví, kdy byl kostel vysvěcen. Navíc důsledkem těch velkolepých oslav, o nichž jsem mluvila, bylo to, že císař Josef II. v roce 1787 rozhodl, že se nebude slavit podle toho, kdy je kde jaký kostel posvěcen, ale v celém mocnářství v jediný svátek a to na svatého Havla, což je třetí týden v říjnu. Tomuto posvícení se říkalo Císařské nebo Svatohavelské. Bylo to z toho důvodu, že příbuzní za sebou navzájem putovali, jeden týden se slavilo tam, druhý jinde. Jenomže naši lidi byli vždycky schopní, takže někde se to dodržovalo, někde se vrátilo k tomu původnímu a někde se slavily obě dvě. Dnes se to v obcích dodržuje podle známých tradic zhruba od počátku dvacátého století.

Jaký byl průběh oslav?

Vždy v sobotu večer byla posvícenská zábava, v neděli následovala mše a potom se konal slavnostní oběd. Já si ještě pamatuji i to, že se dodržovalo, že vždy týden před posvícením se peklo, posvícenské či pouťové koláče a s nimi se chodilo k příbuzným. Říkalo se jim tak zvané zvací koláče a těmi se příbuzní zvali na posvícenský nedělní oběd. Tabule byla vždy hodně slavnostní. V minulosti o něco dávnější se tabule odvíjela od zámožnosti rodiny, v těch nejbohatších mělo být na stole až šest pokrmů. Ale i chudí mívali vždy maso.

Autor: Redakce

24.9.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Na Tyjátrfestu vystoupilo hudební duo Flaškinet i zpěvák Pavel Callta.
28

Na Tyjátrfestu vystoupilo hudební duo Flaškinet i zpěvák Pavel Callta

Starosta Zálezlic Jiří Čížek.
61

Starosta Zálezlic: S velkou vodou se nedá bojovat, hrozbu musíte přijmout

AUTOMIX.CZ

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Sportovně užitková vozidla vládnou světu a to nejen mezi novými auty, ale jejich obliba výrazně roste i mezi ojetinami. Pojďme se tedy podívat na to, jaké možnosti máte, když si chcete pořídit ojeté SUV s relativně omezeným rozpočtem. Probereme si SUV do 300 tisíc a koukneme na pět kusů, které za to stojí. A také na pět, jimž byste se měli vyhnout.

Desátý ročník Dačického 12 bude velký, slíbil za pořadatele Michal Vavák

Kutná Hora /ROZHOVOR/ – Club Deportivo Kutná Hora zvládl úspěšně uspořádat další ročník populárního běžeckého závodu Dačického 12. Za organizátory jsme vyzpovídali Michala Vaváka, také milovníka běhu.

KRIMI MIX: Pachatel využil nepozornosti, z auta ukradl kabelku

Kutnohorsko - Přinášíme vám přehled krimi zpráv z Kutnohorska.

POSLEDNÍ ROZLOUČENÍ: Smuteční obřady na Kutnohorsku

Kutnohorsko - Zarmoucení pozůstalí se v týdnu od 14. do 20. srpna naposledy rozloučí se svými blízkými.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení