Manželé Shikhunovi a jejich jedenáctiletý syn Latt San získali azyl díky programu přesidlování barmských uprchlíků z Malajsie. Ze své rodné země uprchli kvůli občanské válce, která tam podle ředitelky Barmského centra Sabe Soe zuří v podstatě od roku 1948, kdy byla vyhlášena barmská nezávislost. „Nová slabá vláda tehdy nezvládla dát autonomii etnikům, kterých je v Barmě kolem sto třiceti pěti a ta se začala bouřit. Napětí vyvrcholilo o několik let později, kdy vládu nad zemí převzala vojenská junta, která je v jejím čele dodnes, " popsala ředitelka.
Ke stabilitě země nepřispěl ani socialismus, který rozložil systémy školství a zdravotnictví. Přestože socialistické zřízení se za několik let zhroutilo, v Barmě stále platí ústava s řadou nedemokratických článků a dochází k omezování svobody slova, náboženským perzekucím a nuceným pracím. „V Barmě je velmi špatná infrastruktura a vojáci se musí přesouvat pěšky. K nošení výbavy využívají obyčejné lidi, čímž jim znemožňují vést normální život," uvedla Sabe Soe.

Shikhunovi si v Kutné Hoře rychle zvykli a našli si spoustu nových přátel, jen s češtinou mají trochu problémy. Jedenáctiletý Latt San, který po prázdninách nastoupí do páté třídy, podle svého tatínka dobře mluví, ale zaostává v psaní. „V učení trochu polevil, na příští rok mu ale seženeme doučování," slíbil Rein San Shikhun. Ten od roku 2013 pracuje u Technických služeb Kutná Hora. Nedávno se nechal přemístit k větší skupině spolupracovníků, a to podle svých slov nejen kvůli pilování češtiny, ale také kvůli větší legraci.

Manželé spolu se svými barmskými přáteli ze Zlína, Bzence a z Nového Města na Moravě celý den připravovali tradiční pokrmy své země. Příchozí si mohli pochutnat například na kuřeti po kačjinsku, na vepřovém masu s brambory, na kuřeti se sladko-kyselou omáčkou, na pikantním rajčatovém salátě a na polévce se skleněnými nudlemi. K pití byl k dispozici zelený čaj. Se sháněním speciálních surovin podle nich už v dnešní době není problém, na balkoně si pěstují vlastní bylinky a mnoho věcí se dá koupit u vietnamských prodejců. Zaměstnanci Barmského centra dokonce sbírají od přistěhovalců recepty a v budoucnu by rádi vydali kuchařku.

V Česku žije v současné době asi sto třicet politických uprchlíků z Barmy, kteří jsou rozesetí po republice, kromě Kutné Hory například v Přibyslavi nebo ve Zruči nad Sázavou. Představitelé státu je podporují už řadu let. Prezident Havel měl v roce 1991 dokonce odmítnout nominaci na Nobelovu cenu míru ve prospěch barmské disidentky Do Aun Schan Su Ťij. „Porotě tehdy napsal dopis, ve kterém sdělil, že cenu by měl obdržet někdo ze států, které stále bojují za svobodu, zatímco Česká republika už ji dosáhla," uzavřela Sabe Soe.

Veronika Bulánková