VYBRAT REGION
Zavřít mapu

OBRAZEM: Poznejte kostely na Kutnohorsku 1. díl

Kutnohorsko - Po celé léto v Kutnohorském deníku představujeme kostely, které na okrese zdobí města a obce. Nejprve jsou podle abecedy představeny kostely menších obcí. Na závěr pak přijdou na řadu kostely ve městech a městských částech. První díl začíná Bílým Podolím a končí kostelíkem v Krsovicích.

21.7.2016
SDÍLEJ:

Kostel Narození Panny Marie ve Vilémovicích u Červených JanovicFoto: Deník/Irena Blahníková

Kostel svatého Václava, Bílé Podolí

Kostel sv. Václava stojí přímo na návsi Bílého Podolí a tvoří jeho nepřehlédnutelnou dominantu. Podobu, jakou má nyní, dostal v roce 1821, před tím byl pravděpodobně gotický. Dnešní kostel je jednolodní stavbou s pravoúhle ukončeným presbytářem a hranolovou věží. Hlavní oltář je raně barokní ze 17. století. Kostelní zvon byl za první světové války zrekvírován. Roku 1925 bylo zvonění znovu obnoveno. Zvon ale měl stejný osud jako jeho předchůdce. Zrekvírován byl za druhé světové války.

Kostel Zvěstování Panny Marie, Bohdaneč

Kostel Zvěstování Panny Marie návštěvníci Bohdanče naleznou ve středu obce. Stavba má dlouhou historii. I když první písemné zprávy o ní pochází z poloviny 14. století, pravděpodobně byla postavena už ve 13. století. Kostel je postaven v gotickém slohu. Má obdélníkovou loď a pětiboce ukončený presbytář s přilehlou sakristií na severní straně. Presbytář kostela se může pochlubit gotickou žebrovou klenbou, sakristie klenbou valenou. Na severozápadní straně byla dodatečně přistavěna hranolová věž.

Kostel svatého Václava, Bratčice

Původně raně gotický kostel byl postaven již ve třináctém století. V šestnáctém století byl přestavěn. Kostelní loď byla rozšířena a presbytář překlenut. V polovině 17. století získal kostel díky Bernardu Felixovi Šmerovském z Lidkovic zvon a roku 1763 daroval Jan Adam z Auerspergu kostelu další zvon. Ve dvacátém století prošel kostel rekonstrukcemi, které však již příliš jeho vzhled neovlivnily. Na konci století ale dostal při opravě novou střechu a jeho exteriér byl kompletně slavnostně nasvícen.

Kostel svatého Vavřince, Církvice

Kostel sv. Vavřince v Církvici je veliká a působivá stavba. Původně byla postavena v gotickém slohu, ale v 17. století byla značně přestavěna do slohu barokního. Kostel se nachází se uprostřed obce na vyvýšeném místě v místě bývalého hřbitova. Má půdorys tvaru rovnoramenného kříže a nad jeho pravoúhlým presbytářem je umístěna věž. Jeho výzdoba je většinou barokní, avšak skrývá i významný gotický deskový obraz Piety. Vytvořil ho Mistr třeboňského oltáře a je znám jako Církvická deska.

Kostel sv. Jakuba Staršího, Církvice - Jakub

Kostel sv. Jakuba v Jakubu je románský kostel vysvěcený roku 1165. Podle listiny o svěcení, která byla nalezena v roce 1846, se jeho svěcení účastnil český král Vladislav II. s královnou Juditou. To je však jen jeden z důvodů, proč je tento kostel natolik výjimečný. Na kostele se nalézá největší soubor románských plastik v republice. Na původním portálu je Kristus se dvěma anděly, po stranách vchodu jsou torza dvou apoštolů. V patře se pak nacházejí dvě postavy biskupů, světce se dvěma donátory a rytíř.

Kostel svatého Martina, Červené Janovice

Kostel v Červených Janovicích stál po celá staletí. Avšak ten, který jejich náves zdobí teď a je zasvěcen sv. Martinovi, pochází ze začátku 20. století. V roce 1902 podal farář Václav Bartoš žádost o stavbu kostela na ministerstvo kultury a školství. Na povolení ke stavbě museli místní počkat až do 9. května 1908. O rok později byl položen základní kámen. Na stavbě se podílelo mnoho význačných architektů, umělců a stavitelů včetně Čeňka Dajbycha. Hotový novorománský kostel byl vysvěcen 15. října 1911.

Kostel Narození Panny Marie, Vilémovice u Červených Janovic

Kostel Narození Panny Marie ve Vilémovicích stojí uprostřed zdejšího hřbitovu na návsi nedaleko rybníčku. Je obehnán hřbitovní zdí. Jeho fasáda je žlutobílá a střecha tmavá. K jeho založení se podle dostupných informací vztahuje pověst. Na zdejším statku žili dva Vilémové. Jeden bezdětný, druhý s dcerou Marií. Společně založili kostel a pořídili pro něj zvony. Marie ale donesla svému otci hrst stříbrných peněz, které věnovala na slití zvonu. Proto byl jeden zvon větší.

Kostel svatého Petra a Pavla, Čestín

Čestínský kostel svatého Petra a Pavla stojí ve středu obce na místě původního zbořeného románského kostela ze dvanáctého století. Kostel a hlavně jeho vysoká věž tvoří zdejší nenapodobitelnou dominantu. Vzhled kostela je typicky novorománský. V tomto stylu byl již postaven, a to v letech 1859 až 1861. Jeho projektantem byl vídeňský stavitel a architekt, který hojně tvořil sakrální stavby v Čechách Karl Prantner. Do roku 2007 měl status farního kostela, dnes je spravován z Uhlířských Janovic.

Kostel svatého Václava, Dobrovítov

Kostel sv. Václava má své místo v Dobrovítově už celá staletí. Poprvé je zmiňován v seznamech z doby Karla IV. Stavba stojí na vyvýšeném místě a obklopuje ji místní hřbitov. Je to jednolodní kostel s čtyřhranným presbyteriem, nad nímž je věž. Díky tomuto detailu je architektonicky zvláštní. V předsíňce kostela jsou pískovcové a mramorové kameny. Některé jejich nápisy jsou čitelné ještě dnes. Ve věži byly původně umístěny 4 zvony. Největší zvon sv. Václav se zachoval až do současnosti.

Kostel svatého Václava, Horky

Ačkoliv je kostel sv. Václava v Horkách stranou hlavní komunikace, je ve středu obce a je vidět i z veliké dálky. Má jednoduchou barokní úpravu a podle dostupných záznamů byl vybudován v osmnáctém století na místě staršího kostela. Ten pocházel zřejmě ze třináctého století. Že se v současné době jedná o stavbu, která nahradila jinou, dokazuje i půdorys kostela a spolu s ním i nálezy, které byly objeveny při pracích v kostele na přelomu tisíciletí. Tehdy provedený průzkum zdí dokázal, že kostel v sobě obsahuje zbytky románské stavby.

Kostel svatého Ondřeje, Chlístovice

Původě gotický kostelík svatého Ondřeje založil v Chlístovicích roku 1402 Berka z Dubé na zdejším zaniklém hradišti nad řekou Vrchlicí. Jde o jednolodní kostel s polygonálním kněžištěm a čtyřbokou věží s dřevěným zvonovým patrem. V něm je se nachází kostelní zvon, který v patnáctém století zhotovil známý kutnohorský zvonař Ondřej Ptáček. V osmnáctém století byl kostel částečně přestavěn do barokního stylu. V padesátých letech dvacátého století byla objevena malá chodba vedoucí z kostela.

Kostel sv. Jana Křtitele, Krsovice u Chlístovic

Kostel sv. Jana Křtitele v Krsovicích byl založen zřejmě již ve třináctém století. Tato jeho verze se ale nedochovala. Jako mnoho dalších starých kostelíků v Čechách, byl v osmnáctém století z velké části zbořen a znovu postaven v barokním slohu. V roce 1908 kostel zčásti vevnitř vyhořel a byl uzavřen. Mše se zde začaly znovu sloužit až v době první světové války. Zajímavé je, že po husitských válkách byl obsazován faráři pod obojí. To skončilo v roce 1623, kdy byl poslední nekatolický farář byl donucen k odchodu.

Autor: Redakce

21.7.2016
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

První kolo Poháru Okresního fotbalového svazu Kutná Hora: Červené Janovice - Uhlířské Janovice 4:2 (3:0).
23

Loňský finalista poháru vypadl s Červenými Janovicemi

OBRAZEM: Parní lokomotiva Ušatá projela Posázavím

Posázaví - Výletníci a především milovníci lokomotiv mohli být v sobotu nadšeni. Přes Benešovsko, a hlavně Posázavím, projela parní lokomotiva přezdívaná Ušatá.

Rock of Sadská přilákal davy fanoušků

Sadská /OBRAZEM/ – Rock of Sadská přinesl mnohahodinovou rockovou smršť s hlavní hvězdou newyorským Pro-Pain a další spoustou domácích i zahraničních kapel.

Uhlíři sahali po vyrovnání, ale marně

Mnichovo Hradiště – Druhé kolo I. A třídy, skupiny B odehráli fotbalisté Uhlířských Janovic v neděli na hřišti Mnichova Hradiště. Hosté ani ve druhém klání letošní sezony nebodovali.

POSLEDNÍ ROZLOUČENÍ: Smuteční obřady na Kutnohorsku

Kutnohorsko - Zarmoucení pozůstalí se v týdnu od 21. do 27. srpna naposledy rozloučí se svými blízkými.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení