VYBRAT REGION
Zavřít mapu

OBRAZEM: Poznejte kostely na Kutnohorsku 3. díl

Kutnohorsko - Po celé léto v Kutnohorském deníku představujeme kostely, které na okrese zdobí města a obce. Nejprve jsou podle abecedy představeny kostely menších obcí. Na závěr pak přijdou na řadu kostely ve městech a městských částech. Třetí díl začíná Paběnicemi a končí evangelickým kostelem v Semtěši.

22.7.2016
SDÍLEJ:

Kostel svaté Máří Magdalény, RohozecFoto: Deník/Irena Blahníková

Kostel svatého Jakuba, Paběnice

Kostel svatého Jakuba je poměrně malý a stojí na uzavřenějším prostranství za paběnickcým obecním úřadem. Obecní dominanta pochází ze 17. století a je postavena v barokním slohu. V průběhu staletí ale prošla úpravami. Jedná se o jednolodní kostel s polygonálním kněžištěm. Zřejmě nejvýraznějším prvkem kostela je tmavá věžička, která byla před několika lety nově oplechována. Výrazný na stavbě je i štít na průčelí. Kolem kostela se nachází obecní hřbitov a tak je částečně obehnán hřbitovní zdí.

Kostel svatého Jiří, Pertoltice

Kostel sv. Jiří v Pertolticích se nachází přímo ve středu obce. Stojí na vyvýšeném prostranství obehnaném kamennou zdí a vedou k němu schody. Jde o působivou a architektonicky cennou stavbu, neboť v sobě slučuje znaky několika stavebních slohů. Tím nejcennějším prvkem na kostele je základ jeho hlavní lodě a výrazná kamenná věž, které pocházejí z doby románské, pravděpodobně z konce 12. století. Cennost se nachází i uvnitř věže. Jde o nejstarší dochovaný zvon z dílny kutnohorského zvonaře Jakuba Ptáčka.

Kostel svatého Václava, Petrovice I

Kostel sv. Václava v Petrovicích I je skutečnou ozdobou obce. Stojí na základech původního kostela sv. Václava, jehož založení se datuje do 13., maximálně do 14. století. Základní kámen současného kostela byl položen na začátku roku 1891 a v říjnu následujícího roku byl kostel slavnostně otevřen. Petrovický kostel je postaven v novogotickém slohu. Dominuje mu vysoká špičatá věž, která je viditelná do daleka. Věž mimo jiné zdobí dřevěné dveře se zdobnými kovovými panty a čtvercové hodiny.

Kostel svatého Matěje, Petrovice I

Michalovice Kostel sv. Matěje je malá, lehce členitá stavba, kterou obklopuje hřbitov a kolem je hřbitovní zeď. Ta kostel pro ty, kteří sem přijíždějí, ze značné části zakrývá. I tak je patrné, že kostel je původně gotický. Byl postaven v raně gotickém stylu ve druhé polovině 13. století. Jeho původní vzhled se ale nedochoval. Jako mnoho starých kostelíků byl i tento v Michalovicích barokně přestavěn v druhé polovině 18. století. Vedle kostelíku stojí dřevěná zvonice z přelomu 17. a 18. století.

Kostel svatého Havla, Podveky

Kostel sv. Havla v Podvekách se dá nazvat nejen velkou dominantou obce, ale i celého okolí. Je vystavěn na kopci a díky tomu je vidět z velké dálky. Je tak pevnou součástí zdejší krajiny. Je obklopený hřbitovem a obehnán hřbitovní zdí. Kostel byl postaven od základu v roce 1783. Před ním na tomto místě stával starý gotický kostelík postavený v roce 1350. Nynější kostel je typickou barokní stavbou z 18. století. Dominuje mu věž s vrškem ve tvaru báně a paprskovým křížem na špici. Jeho fasáda je žlutobílá.

Kostel svatého Gotharda, Potěhy

Kostel sv. Gotharda stojí uprostřed Potěh a je významnou architektonickou památkou. Kostel byl postaven jako raně gotický již ve 13. století. V roce 1642 se kostel dočkal úprav. Ty ale nebyly poslední. Kostel totiž několikrát vyhořel. Nejsilnější požár ho postihl v roce 1807. Když byl posléze opravován, byl mu vtisknut dnešní novogotický styl. Novogotika na stavbě převažuje, některé části jsou ale zřejmě původní. Výrazným motivem kostela je jeho členitá věž i velký železný kříž. Ten pochází z konce 19. století.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Rašovice

Kostel v Rašovicích je zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie. Ve svém původním gotickém vzhledu byl postaven v roce 1350. V polovině 18. století byl ale přestavěn do dnešní podoby a následně přičleněn jako filiální k sudějovské faře. Již tak zdobný členitý barokní kostel doplňuje ještě hranolová zděná zvonice, která u něj byla postavena v roce 1784. Dnes má kostel růžovobílou fasádu. Dominuje mu štít, je obehnán zdí, stojí ve stínu vysokého stromu a přichází se k němu kovovými mřížovými vrátky.

Kostel svatého Václava, Jindice u Rašovic

První zmínky o kostelíku sv. Václava v Jindicích pochází již ze 14. století. Od té doby se ale značně změnil. Ve druhé polovině 18. století byl přestavěn. Dosavadní kostelík byl prodloužen, byla postavena věž v západním průčelí a také zbourán gotický vítězný oblouk. Interiér kostela se může pochlubit elegantním zařízením. Zdobí jej oltářem z počátku 20. století, ale i původní oltář, který byl zrestaurován a slouží jako boční oltáře a také varhany z roku 1893, jež postavil Antonín Molzer z Kutné Hory.

Kostel svatého Matouše, Rataje nad Sázavou

Kostel sv. Matouše v Ratajích nad Sázavou je velkou stavbou, jejíž majestátnost lze obdivovat již zvenčí. Původní kostel byl postaven ve 14. století. V druhé polovině 17. století ale byl na jeho místě postaven dnešní raně barokní kostel sv. Matouše. Jeho vzhled navrhl Ondřeje de Guard. Tak, jak jej stavitel vyprojektoval, se kostel vlastně zachoval do současnosti. Doznal pouze minimum změn. Kostel je tak netradiční. Nemá dominantní věž. Proto v minulosti věřící k bohoslužbám svolávaly zvony ze zvonice věže hradu Pirkštejna.

Kostel svaté Maří Magdalény, Rohozec

Návsi obce Rohozec kostel svaté Maří Magdalény dominuje už od 13. století. V 18. století byl ale přestavěn do dnešní podoby. Prošel tehdy výrazným zvětšením a z gotické stavby se stal kostel v barokním slohu. Kostelu schází vysoká věž, má ale červenou věžičku, na jejíž špici je umístěn kříž s makovicí. Kříž je umístěn i na čelním štítu kostela, který je viditelný z komunikace ze směru od Svatého Mikuláše. Na této straně je i vchod, kterým se dá ke kostelu, který je obehnán masívní zdí a křovinným porostem, dostat.

Evangelický kostel, Semtěš

Evangelickým kostelem v Semtěši prošla historie. Byl postaven okamžitě, když František Josef I. na začátku 60. let 19. století povolil evangelické náboženství. Je druhým největším kostelem svého druhu v Čechách. Scházelo se v něm až 500 věřících. Svou úlohu sehrál i v 2. světové válce. V jeho faře dostal Alfréd Bartoš na Nový rok 1942 od faráře Františka Dobiáše pro sebe a další členy Silver A, Josefa Valčíka a Jiřího Potůčka, nepravé rodné a křestní listy. Faráře Dobiáše za tento čin zatklo gestapo a dostal se až do Dachau. Válku naštěstí přečkal.



Autor: Redakce

22.7.2016
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
44

Kandidátní listina bez žen? Ve středních Čechách mohou voliči najít jedinou

Kutnohorští Sršni na domácím ledě zvládli derby s Čáslaví, ve kterém vybojovali výhru 4:1.

Brankář Sršňů David Jelínek: Klíčový byl náš třetí gól

OBRAZEM: Na drakiádu v Čáslavi bylo až moc hezky, ale dětem to nevadilo

Čáslav - Jinou formu tréninku si v pondělí 16. října užili malí fotbalisté v Čáslavi. Pohybovou aktivitu na hlavním hřišti si zpestřili pouštěním barevných draků. A že si při tom pěkně zaběhali, počasí totiž bylo téměř jako v létě. I když vítr šetřil svou sílou, dětem to chuť užít si klubovou drakiádu nevzalo. S pomocí šikovných rodičů se bylo na obloze na co dívat.

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Pokud chcete ještě něco vědět před volbami od kandidujících stran, máte šanci se zeptat právě teď. Deník ji vašim jménem položí už ve čtvrtek 19. října, tedy den před parlamentními volbami, desítce lídrů politických stran při závěrečné předvolební debatě v sídle listu.

Chodník pro nevidomé vede do zdi. Schválně

Kutná Hora /FOTOGALERIE/ - Při nedávné rekonstrukci vozovky v Masarykově ulici v Kutné Hoře přišly na řadu částečně také chodníky, které ale celková rekonstrukce teprve čeká. Na jednom z nich se ale už teď objevil tak zvaný signální pás pro nevidomé. Vede směrem k budově, kde sídlí kupříkladu hlavní pošta. Na sociálních sítích se rozhořela poměrně živá diskuze o tom, je-li tento pás udělaný správně a není pro nevidomé spíše medvědí službou.

Na "zimáku" se sešli po pětadvaceti letech

Kutná Hora /FOTOGALERIE/ - Zajímavé setkání se uskutečnilo v neděli 15. října odpoledne na zimním stadionu v Kutné Hoře. Na ledě se po pětadvaceti letech sešli hokejisté, kteří zde trénovali ještě jako malí kluci a góly stříleli za TJ Stadion Kutná Hora, jak se tehdy kutnohorský hokejový oddíl jmenoval.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení