Kostel Všech svatých s kostnicí, Kutná Hora

Hřbitovní kostel Všech svatých v Sedlci je dlouhodobě nejnavštěvovanější památkou v Kutné Hoře. Původně byl součástí cisterciáckého kláštera. Po morové epidemii roku 1318 zde bylo pochováno na 30 tisíc zesnulých, dalších 10 tisíc mrtvých pojal hřbitov během husitských válek. Po zrušení hřbitova byly exhumované kosti uloženy v podzemní kapli, kde je poloslepý sedlecký mnich seskládal do velkých pyramid. Na vzhledu kostela se později značně podepsal architekt Jan Blažej Santini Aichel, který jej upravil do stylu barokní gotiky. Aktuálně se kostel opravuje.

Evangelický kostel, Kutná Hora

Evangelický kostel v Kutné Hoře stojí v ulici Jiřího z Poděbrad poblíž kláštera sv. Voršily. Kostel, který je spojen s farou, je v porovnání s ostatními kostely v Kutné Hoře značně moderní budovou. Vznikal místě zbořeného domu číslo 308 postupně v letech 1887 až 1930 za pomoci mnoha stavitelů včetně Čeňka Dajbycha. Již na první pohled je jasý vliv antiky, kostel je totiž postaven v dórsko novoempirovém slohu podle projektu Františka Buldry. Kostel prošel několika úpravami. Jeho nevšední interiér vznikl v 70. letech 20. stolet podle projektu Miroslava a Jarmily Radových.

Chrám svaté Barbory, Kutná Hora

Chrám svaté Barbory je spolu se sedleckou kostnicí nejnavštěvovanější památkovou města a celého Středočeského kraje. Stavba je z architektonického hlediska pětilodní gotickou katedrálou a je zcela unikátní svým tvarem se třemi špičatými věžemi. Jedinečná byla už od samého začátku. Nevznikla totiž na popud církve, ale jako reprezentativní stavba, kterou iniciovali bohatí měšťané. I proto měla být původně přes svou velikost oficiálně pouze kaplí. Její stavba probíhala v mnoha etapách a pracovali na ní stavitelští mistři Jan Parléř, Matěj Rejsek a Benedikt Ried. Do značné míry však byla závislá na tom, jak si právě město stojí finančně. V 17. století byla Barbora předána jezuitům, kteří vedle ní vybudovali kolej. Když chrám později zasáhl požár, upravili ho v barokním slohu, což se projevilo na tvaru věží. Tento vzhled chrámu ale naštěstí nezůstal. Na přelomu 19. a 20. století byla Barbora přestavěna a její gotický vzhled se jí vrátil zpět.

Kostel Panny Marie Na Náměti, Kutná Hora

Kostel Panny Marie Na Náměti, který je mnohdy označován jako Matka Boží, je postaven v gotickém stylu. Byl založen na místě starší hornické kaple před rokem 1357. V minulosti ho postihlo několik požárů, a tak byl často opravován a upravován, jde však o trojlodní kostel. Se stavbou je spojeno mnoho legend. Jméno jí prý dala „nametená" stříbrná ruda, která na tržišti padala ze stolů prodejců a později byla použita na stavbu kostela. Existují ale i duchařské historky, kterým nahrává i skutečnost, že v okolí kostela býval hřbitov. V kostele se prý samy rozeznívaly zvony a varhany.

Kostel Všech svatých, Kutná Hora

Kostel Všech svatých stojí v České ulici. První zmínka o něm pochází už z konce 13. století. V roce 1698 prošel barokní úpravou, kterou udělal italský stavitel Giovanni Battista Spinetti del´Angelo. I když stojí kostelík stranou zájmu turistů, má po architektonické stránce co nabídnou. Jde o jednolodní stavbu, která má na průčelí vestavěnou hranolovitou věž s raně gotickým portálem. V patře věže je k vidění pozdně gotický reliéf anděla se znakem se zkříženými hornickými kladívky. V nikách na průčelí jsou pak umístěny sochy sv. Rocha a sv. Šebestiána, kteří jsou patrony proti moru.

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele, Kutná Hora

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci je jednou z nejpůsobivějších staveb v České republice. Každoročně ji navštěvují tisíce turistů a patří mezi deset nejnavštěvovanějších pamětihodností v celém Středočeském kraji. Katedrála byla vystavěna Mistrem sedleckého chrámu v letech 1290 až 1320 a měla velice těžký osud. V roce 1421 ji i klášter vyplenili husité a v žalostném stavu zůstala 279 let. V roce 1700 za opata Jindřicha Snopka došlo k obnově chrámu. Nejprve se na ni podílel Pavel Ignác Bayer z Jihlavy, který se postaral o statické zajištění a koncepci pětilodního uspořádání chrámu. Posléze jej vystřídal Jan Blažej Santini Aichel, který ze sedleckého chrámu udělal skvost barokní gotiky. V dalších staletích ale katedrála znovu zchátrala a obnovy se dočkala až na přelomu tisíciletí. Oprava trvala do roku 2009, kdy byl chrám znovu vysvěcen kardinálem Dominikem Dukou a od té doby je přístupný veřejnosti.

Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, Kutná Hora

Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně byl postaven na přelomu 19. a 20. století a stal se nedílnou součástí kláštera řádu sv. Voršily. Vyprojektova hol Fridrich Ohmann. Svůj návrh postavil na starší ideji Kiliána Ignáce Dientzenhofera, kterou ale značně zredukoval. Stavbu pak provedl stavitel a kutnohorský učitel Bohumil Moravec. Kostel je postaven v novobarokní stylu navazuje úhlopříčně na dvě starší barokní křídla kláštera.

Kostel sv. Jana Nepomuckého, Kutná Hora

Kostel sv. Jana Nepomuckého je jediný čistě barokní kostel v Kutné Hoře. Byl postaven jako reakce na svatořečení Jana Nepomuckého podle plánů Františka Maxmiliána Kaňky v letech 1734 až 1752. Jeho vysvěcení přišlo 5. srpna 1753. V roce 1951 byl kostel uzavřen a předán do zprávy městu. Tehdy nastalo černé období. Jeho bohaté vybavení bylo rozkradeno a později sloužil jako sklad civilní obrany. Ještě před pádem minulého režimu v 80. letech 20. století ale byly pokusy o jeho opravu a změnu na koncertní síň. V 90. letech opravy pokračovaly a v roce 2000 kostel nově vysvěcen. Starší záměr s koncerty mu ale částečně zůstal. Díky jeho výborné akustice je pro komorní koncerty často využíván.

Kostel svatého Jakuba, Kutná Hora

Kostel svatého Jakuba Staršího se začal stavět v první polovině 14. století, avšak původně jako kostel Panny Marie. Stavěl se v etapách a s přestávkou kvůli husitství asi sto let. Je koncipován jako halové trojlodí s křížovou žebrovou klenbou. Všechny jeho lodě jsou stejně vysoké, mají 19 metrů. Kostel je typický svými věžemi Severní věž je vysoká přes osmdesát metrů a dole je částečně zkosena. Jižní věž má sice vlastní opěrné pilíře, které u severní věže vůbec nejsou, ale je malá. Vznik tohoto nepoměru zůstává malou záhadou. Nejspíš nebyla nebyla Jižní věž dostavena kvůli nestabilnímu podloží. Jiné teorie ale tvrdí, že se s ní nepočítalo od začátku a nejméně pravděpodobné verze říkají, že došly peníze a nemohla být dostavěna.