VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Opravená bývalá školní budova v Hlízově je dnes ozdobou obce

Hlízov - Do malínské školy docházely děti z Hlízova od šestnáctého století. Plán vystavět v Hlízově vlastní školu, vznikl v roce 1839, kdy počet školáků v obci sahal ke 120 a v Malíně již pro všechny nebylo místo.

15.1.2016
SDÍLEJ:

Bývalá škola v HlízověFoto: Archiv Hlízova

Pro zajímavost pro děti z Mladého Hlízova roku 1802, kdy jich bylo celkem 13, byla určena škola ve Starém Kolíně. První škola měla být přestavěna ze starého špejcharu u zámku. Stavbu by tehdy provedl zednický mistr Johan Slepička a rozpočet by činil celkem 2107 zlatých 29,5 korun vídeňských. Obci však chyběly peníze, a tak se obrátili na hraběte Chotka s žádostí o podporu na stavbu a o příspěvek na plat učitele. Hrabě tenkrát odpověděl: „Stavbu školy považuji za pohodlnost usedlíků, vzdálenost do Malína není tak velká". Hlízovské děti tak dál chodily do školy v Malíně, kde jich bylo i s malínskými zapsáno 236.

Roku 1848 komise v Hlízově rozhodla, že pro potřeby vyučování bude pronajata místnost v hospodě číslo 48 s pokojíčkem pro učitele. Prvním učitelem se stal Jan Kudrna, který dříve působil jako učitelský pomocník v Malíně. Vyučovat se začalo 17. srpna roku 1849 ve výčepu. Pokud se v hospodě konala „muzika", musely se ze třídy lavice vystěhovat. Po skončení „muziky" se opět vrátily zpět a „třída" se uvedla do původního stavu. Ve výčepu se děti učily dva roky. Roku 1851 se škola přestěhovala do domu číslo 31 k Janu Pospíšilovi. Třída byla zřízena z ovčína a v domku bydlel učitel.

První opravdu školní budovu postavila obec za 6000 zlatých v roce 1861 na „Vohrádce". Stavbu realizoval zednický mistr Slepička z Nových Dvorů. V roce 1875 byla jednotřídka rozšířena o druhou třídu.

Budova sloužila žákům do roku 1907, kdy byla slavnostně otevřena moderní škola, postavená podle projektu kutnohorského stavitele Čeňka Dajbycha. Stavbu provedl Jindřich Rákosník ze Sedlce a kutnohorský městský zahradník Arnošt Černovský založil hned u školy park, který byl podle tehdejších vyjádření ozdobou školy i celé obce. Po dostavění byla budova učiteli ohodnocena jako nejpraktičtější v kutnohorském okrese a vyučování probíhalo ve dvou třídách. Ve dnech 23. a 24. května 1936 obec uspořádala ve škole výstavu k uctění památky Františka Kočárníka, hlízovského rodáka, který v srpnu 1914 vstoupil do československých legií a padl za svobodu vlasti 26. dubna 1918 v bitvě u Bois D Hangard. V těchto dnech se sešlo v Hlízově deset až dvanáct tisíc lidí z Kutné Hory a okolí. Na závěr slavnosti byla odhalena na budově školy deska z černé švédské žuly. Reliéf tváře F. Kočárníka zhotovil z bílého mramoru kamenický mistr Borovička.

Škola sloužila žákům až do roku 1986, kdy musela být z důvodu nízkého počtu žáků uzavřena. O čtyři roky později byla z iniciativy Občanského fóra obnovena, ale po čtyřech letech byl její provoz ukončen opět z důvodů malého zájmu místních rodičů a taktéž ekonomických důvodů. Tentokrát natrvalo.

Budova byla přestavěna na dům s chráněnými byty. Od svého původního účelu se ale zcela neoprostila. V přízemí budovy bývalé školy totiž sídlí od roku 1950 nepřetržitě místní mateřská škola.

„V roce 1995 byl do uvolněných prostor přestěhován z místního zámečku obecní úřad, který ale využíval pouze dvě místnosti, jednu třídu a bývalou sborovnu. Obecní úřad zde působil do roku 2001," uvedla předsedkyně Hlízovského unikátního spolku Jitka Šimková, která se v rámci jejího působení zabývá zpřístupňováním historie obce pro veřejnost. „Nyní se chci podrobněji věnovat dějinám hlízovské školy ve válečných letech 1939 až 1945," řekla Šimková.

Před rekonstrukcí

V letech 2002 až 2007 byly prostory bývalé školy prázdné. Budova postupně chátrala. Došlo pouze k výměně střešní krytiny za přibližně 200 tisíc korun. V roce 2007 tehdejší starosta obce Jiří Vrba navrhl přestavbu prvního patra a podkroví budovy a využití těchto prostor jako dům s chráněnými byty. Zmiňovaná část objektu byla již v dezolátním stavu. Jiří Vrba získal dotaci z Ministerstva pro místní rozvoj, díky níž vzniklo osm nových bytů o velikost 1 + kk pro seniory. Dohled nad stavebními pracemi měl po celé období rekonstrukce místostarosta obce Petr Kostelecký. První nájemníci se nastěhovali na konci roku 2008. Proinvestováno bylo celkem 11 milionů korun. Budova získala nový vzhled v podobě vkusné fasády, byla zateplena a byla vyměněna okna. Další dva miliony z dotačních prostředků pak stála revitalizace obou přilehlých zahrad. Jedna slouží k odpočinku seniorům a druhá dětem z mateřské školy, kam přibyly i prvky pro dětské hřiště. Byly zrekonstruovány i zpevněné plochy v okolí budovy a budova je ozdobou obce.

Autor: Diana Kovandová

15.1.2016
SDÍLEJ:
Starosta Zálezlic Jiří Čížek.
61

Starosta Zálezlic: S velkou vodou se nedá bojovat, hrozbu musíte přijmout

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc.
AUTOMIX.CZ
20

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Desátý ročník Dačického 12 bude velký, slíbil za pořadatele Michal Vavák

Kutná Hora /ROZHOVOR/ – Club Deportivo Kutná Hora zvládl úspěšně uspořádat další ročník populárního běžeckého závodu Dačického 12. Za organizátory jsme vyzpovídali Michala Vaváka, také milovníka běhu.

KRIMI MIX: Pachatel využil nepozornosti, z auta ukradl kabelku

Kutnohorsko - Přinášíme vám přehled krimi zpráv z Kutnohorska.

POSLEDNÍ ROZLOUČENÍ: Smuteční obřady na Kutnohorsku

Kutnohorsko - Zarmoucení pozůstalí se v týdnu od 14. do 20. srpna naposledy rozloučí se svými blízkými.

Ve Žlebech upravili prostor u zvonice

Žleby - U zvonice Československé církve husitské byla dříve okolní plocha oplocena, ale během let zde nezůstalo nic. Okolí památky pomalu pustlo. Prostor před zvonicí se začal používat jako parkoviště a auta najížděla do těsné blízkosti zvonice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení