„Nyní se pracuje ještě na spodní části sloupu, respektive na balustrádě a schodišti,“ doplnil Jakub Ďoubal, vedoucí ateliéru restaurování kamene na Fakultě restaurování Univerzity Pardubice, jehož studenti zde pod odborným dohledem pilně pracují. Mladší studenti na jednodušších detailech, studenti magisterského studia pak provádí výrazně komplexnější práce.

Stav morového sloupu na začátku jejich restaurátorské cesty nebyl vůbec dobrý. „Překvapil nás celkový stav sloupu, který byl neuspokojivý, ač poslední úpravy proběhly v roce 2003,“ poznamenal Ďoubal.

Označení soch bronzovou deskou před bývalou jezuitskou kolejí v Kutné Hoře.
Sochy u bývalé jezuitské koleje jsou označeny bronzovými deskami

Největším oříškem podle něj bylo čištění černých krust, které ohrožovaly zejména jemné reliéfy. „Při restaurování byly využity nejnovější poznatky v oboru. Například čištění bylo prováděno pomocí laseru a na zpevňování narušeného kamene byly použity vápenné nanosuspenze,“ přiblížil vedoucí.

Po dokončení restaurování je podle odborníka nutné nastavit režim pravidelné údržby morového sloupu. „Ta se provádí zhruba po pěti letech a zahrnuje drobné opravy, například spárování či retuše,“ vysvětlil Ďoubal. Další komplexnější zásah se pak dá předpokládat v horizontu patnácti až dvaceti let.

Domy č. p. 1 a 3 byly díky své historické hodnotě prohlášeny za kulturní památku.
Zbýšov má novou kulturní památku