Tehdy ve škole vyučovali dva učitelé, kterými byli Antonín Kubíček a Josef Šmejkal. Tito pedagogové museli zvládat nemalý počet dětí, který se vyšplhal až ke 250 žákům. V následujících letech naštěstí ve škole začal vyučovat ještě František Kadleček a učitelé byli ve škole tři.

Roku 1918 docházel do třebonínské školy učit také učitel z Dobrovítova Jan Kluzák. Ve škole byly i v těchto letech otevřeny tři třídy a konkrétně v tento rok docházelo do školy celkem 254 žáků. Škola sice prosperovala, ale přesto zažívala problémy. Nebyly totiž peníze na vytápění budovy v zimních měsících. Proto děti chodily o polední přestávce do lesa na dříví. Byly tak často nemocné. Navíc vypukla epidemie španělské chřipky, která situaci ještě zhoršila. Došlo k tomu, že se škola na čas uzavřela.

Nepřízeň osudu školu provázel i v dalším roce. Chyběl třetí učitel a tak musely být razantně zkrácené vyučovací hodiny. Ve škole se vším šetřilo, děti chodily málo oblékané a opět se muselo přistoupit k uzavření školy v době zimy.

VÝLETY

I když nebyly podmínky ideální, učitelé se dětem snažili zařídit bohatý a pestrý program. 16. června roku 1920 se vydali učitelé se žáky druhé a třetí třídy na výlet do hutí v Tasicích a velice dlouho na něj vzpomínali. V následujících letech se na škole doplnil dostatek učitelů, a proto se zlepšila i docházka dětí. Bylo to ale i tím, že se během pár let počet žáků rapidně snížil a roku 1924 jich nastoupilo do školy „jen" 130.

Další roky byly pro školu dobré. Hned roku 1925 vymalovali místní ve škole všechny učebny i chodby a škola se „rozzářila". Výlety pokračovaly a žáci tak navštívili třeba čáslavskou krajinskou výstavu.

V roce 1936 nastoupil do školy v Třeboníně nový řídící učitel, kterým se stal Josef Vobořil. Všichni si ho ve škole rychle oblíbili.

OPRAVY

Opravy ve škole pokračovaly i nadále. Proběhla výměna podlahy i opravy střechy. Jak už tomu ale na vesnických škola bývalo, opravy a zvelebování prostředí nepomohly od odlivu žáků. Jejich počet se snižoval a po nějaké době musela být uzavřena třetí třída. V té době se zde učilo 70 žáků. Za druhé světové války se dokonce musely spojit zbylé dvě třídy v jednu. Důvodem byl odchod jednoho z učitelů na vojnu. Počet žáků stále klesal a v prvním poválečném roce 1946 jich do školy nastoupilo pouze 49. I když byla škola stále dvoutřídkou, žáci nepřibývali. O několik let později docházelo do školy již pouze 30 žáků a stále jich ubývalo.

Až přišlo nevyhnutelné. Do školního roku 1975/1976 nastoupilo už jen 13 dětí. Škola byla po tomto školním roce zrušena.

Budova bývalé školy naštěstí nechátrá a je plně využívána. „Nachází se v ní obecní úřad, také je tam obecní byt a obchod se smíšeným zbožím," řekla starostka Třebonína Marie Francová.