Unikátní nález: šavle zřejmě patřila generálu Moravcovi

Na zahradě svého domu totiž 3. srpna objevil předměty, které podle všech indicií patřily českému válečnému hrdinovi, čáslavskému rodákovi generálu Františku Moravcovi.

„Mým klientem panem Bohuslavem Veselým v dvorním traktu jeho rodinné vilky poblíž čáslavského náměstí byla při výkopových pracích nalezena šavle, bodák od francouzské pušky Lebel a tři dýky pocházející z období první světové války," popsal nález advokát Bohuslava Veselého Oldřich Skalák.
„Bodné zbraně byly silně zkorodované, pouze chránič rukojeti šavle, vyrobený z bílého kovu, byl zachovalý včetně připevněného ozdobného zlatého střapce," upřesnil Oldřich Skalák.

Uvedený nález byl následně Oldřichem Skalákem předán k další identifikaci a k odborné expertize Janu Tetřevovi, kurátorovi sbírek a renomovanému odborníkovi na palné a chladné zbraně muzea v Pardubicích.

„Zkorodovanou schránku, ve které měly být údajně fotografie a dokumenty, které byly stářím již silně poškozeny a neidentifikovatelné, jsem předal ředitelce čáslavského muzea Soně Dedíkové," doplnil zástupce nálezce Oldřich Skalák.

Jan Tetřev, odborník na historické zbraně z Východočeského muzea v Pardubicích nález potvrdil. „Nyní se předmětům věnují kolegové z restaurátorského oddělení. Jsou totiž silně zkorodované," konstatoval historik s tím, že zatím nevylučuje, že by důstojnická šavle vzor 24 a další nalezené věci skutečně nemohly patřit generálu Františku Moravcovi.

Nálezce Bohuslava Veselého, Oldřicha Skaláka i odborníky z muzea však čekají ještě složitá historická bádání. Pokud se však původ pozůstalosti potvrdí, bude se podle Jana Tetřeva jednat o předměty, které zcela jistě náleží do sbírek muzea Vojenského historického ústavu.

A proč byl nález učiněn právě na zahradě Bohuslava Veselého? Zjednodušeně řečeno, jednalo se o jedno polozapomenuté „rodinné stříbro".
„Pan Veselý mě při našich schůzkách informoval, že mezi známé a přátele jejich rodiny, respektive maminky, která se jmenovala dívčím jménem Minaříková, byl čáslavský rodák generál František Moravec, předválečný náčelník zpravodajského oddělení generálního štábu, dále pak například Alois Eliáš, který byl v roce 1920 velitelem 21. pěšího pluku v Čáslavi nebo důstojník gšt. Urban a Kopa," vypráví Oldřich Skalák.

Z vyprávění od své matky se podle Oldřicha Skaláka poté Bohuslav Veselý dozvěděl, že před obsazením republiky Němci 14. března 1939 emigroval František Moravec do Anglie. V době protektorátu byla ze strany německých okupačních vojsk konána perzekuce rodin příslušníků československé armády, u kterých byly prováděny pravidelné domovní prohlídky a které byly pod drobnohledem gestapa.

„Dále se spřízněné vlastenecky smýšlející osoby scházely v hotelu Bílý kůň v Čáslavi, který je vzdálen asi sto metrů od vilky pana Veselého. Zde požádaly matku pana Veselého o úschovu dvou uniforem Františka Moravce včetně předmětů, které by mohly jeho osobu v prováděných domovních prohlídkách identifikovat. Matka předměty převzala a zakopala je na dvorku v prostoru vyzděné zídky na popel," pokračuje v líčení rodinné historie čáslavský advokát.

V poválečné době po únoru 1948, kdy byli příslušníci protihitlerovského odboje 
s orientací na západní spojence vládnoucí garniturou opět pronásledováni a o jejich odbojových zásluhách se nesmělo veřejně mluvit, označila matka pana Veselého svému synovi přibližné místo, kam v březnu v roce 1939 uvedené předměty zakopala s tím, že v blízkosti místa úkrytu vysadila smrk.

SMS: Objeveno

„Na jaře letošního roku se mi pan Veselý s uvedeným příběhem svěřil. Byl ochoten po uschovaných předmětech pátrat za předpokladu, že mu pomohu pokácet uvedený smrk, který dosáhl výšky asi patnácti metrů," uvádí Oldřich Skalák.

Pokácení stromu sice zařídil, ale příběh pana Veselého prý příliš vážně nebral. Domníval se, že mu jde hlavně 
o pokácení stromu.

Zároveň však panu Veselému půjčil detektor kovů a ten se pustil do intenzivního hledání.

„V sobotu dne 3. srpna jsem od pana Veselého obdržel SMS zprávu, že uvedené předměty nalezl," uzavřel Oldřich Skalák.
Nyní nálezcům zbývá jediné, dokázat, že pozůstalost skutečně patřila legendárnímu generálu Moravcovi. Bádání může také napovědět mnohé o historii čáslavského odboje.

Generál František Moravec

(*23. 7. 1895 Čáslav – †26. 7. 1966 Washington D.C.)

Brigádní generál František Moravec byl československý legionář, důstojník Československé armády a přednosta druhého oddělení Hlavního štábu (vojenská zpravodajská služba).
Narodil se jako nejstarší z deseti dětí v rodině úředního zřízence okresního hejtmanství. Vystudoval gymnázium, ale během studií na vysoké škole byl odveden na frontu I. světové války. Po válce se rozhodl pro kariéru vojáka z povolání. Na přelomu dvacátých a třicátých let začíná působit ve zpravodajské sekci československé armády.
Den před obsazením Československa nacistickým Německem opouští s dalšími zpravodajci republiku a pokračuje v činnosti při exilové vládě Edvarda Beneše. Je považován za autora plánu na atentát na zastupujícího říšského kancléře Reinharda Heydricha.
Poměry v poválečném Československu však již neumožňují návrat Moravce opět do služby.
29. března 1948 opustil gen. Moravec Československo a odešel za pomoci britské zpravodajské služby do své třetí emigrace. Pracoval pro zpravodajské organizace, jejichž úkolem bylo mapovat situaci a možnosti zvratu politického systému v Československu. V letech 1951-1952 Moravec řídil skupinu OKAPI vysílající do Československa agenty pro sběr informací. Začátkem 60. let se odstěhoval natrvalo do USA.
Poslední roky svého života pracoval gen. Moravec ve vojenské rozvědce americké armády jako poradce pro Československo, jednalo se ale spíše o čestnou funkci.
Zemřel 26. července 1966 ve Washingtonu na srdeční záchvat.
Zdroj: Wikipedie

Rozhovor s Bohuslavem Veselým a další informace připravujeme.