Kolik je na Kutnohorsku knihoven?

Kutnohorsko disponuje asi 70 knihovnami. Městská knihovna v Kutné Hoře, ale v současné době zodpovídá za region Kutnohorsko, Kolínsko, Nymbursko a Poděbradsko, to dohromady čítá více než 200 knihoven. To, že zodpovídá, znamená jednak metodickou pomoc, vzdělávání knihovníků, porady, ale obrovský objem práce tvoří zpracování a rozvoz takzvaných výměnných souborů, kdy každá z knihoven minimálně 2krát ročně obdrží 100 až 200 nových knižních titulů, které u nás nakoupíme, zkatalogizujeme, obalíme, opatříme štítky a samozřejmě rozvezeme do knihoven. Celý blok těchto taktvaných regionálních funkcí hradí Středočeský kraj z Koncepce pomoci knihovnám.

Vznikají nové, nebo spíše zanikají?

Nové knihovny samozřejmě stále vznikají, obecní úřady si čím dál častěji uvědomují úlohu knihovny, která v obci mnohdy tvoří jakési komunitní centru , kde se nejen půjčí kniha, ale kde se lidé prostě setkávají. Jako příklad můžu uvést třeba Obecní knihovnu v Nepoměřicích, nově vznikla knihovna v Hlízově a v několika dalších obcích.

Knihovny zanikaly zejména v první polovině 90. let, kdy některé obecní úřady své knihovny především z ekonomických důvodů zrušily. Dnes už se s tím v podstatě, v námi obsluhovaném regionu, nesetkávám.

Jak je na tom knihovna s rozšiřováním a obnovou knižních fondů?

Snažíme se o pokrytí širokého spektra čtenářského zájmu, ale spokojená v této oblasti nejsem.
Zjednodušeně řečeno, nákup odpovídá požadavkům většiny, což nejde vždy v ruku v ruce s kvalitou. Snažíme se, aby v našem fondu byla plně zastoupena kvalitní česká současná literární tvorba. V oblasti světové tvorby máme mezery, převažuje velmi žádaná angloamerická produkce. Výborná, například. skandinávská provenience, je žádána mnohem mnohem méně a tudíž je při výběru lehce upozaděna. Reagujeme ve výběru samozřejmě na podněty našich čtenářů, ale bohužel není v našich,především finančních, možnostech nakupovat více exemplářů jednotlivých knížek. To prakticky znamená, že čtenáři na některé tituly čekají v takzvaném rezervačním režimu. Prostě si knihu zamluví,vzniká virtuální pořadník a až na vás přijde řada, dostanete SMS, mail nebo oznámení poštou. Stane-li se však, že jeden čtenář nevrátí knihu včas, všichni ostatní pak čekají o to déle.

Zaznamenali jste v poslední době výraznější změny v počtu čtenářů?

Městská knihovna v Kutné Hoře registrovala k 31.1.2007 více než 4000 čtenářů, to v reálu znamená, že 4000 lidí má vlastní průkazku do kutnohorské knihovny. Do knihovny ale často přijdou s jednou legitimací oba manželé, nebo čtenář vybere něco pro svou maminku, maminka pro dítě, nebo přijdou sourozenci a tak dále. Obsluhovaná populace je tak mnohem širší. Ještě důležitější je pro nás číslo mapující návštěvnost knihovny. Za loňský rok to bylo více než 71 tisíc návštěvníků. Zatímco návštěvnost knihovny rok od roku mírně stoupá, počet registrovaných čtenářů je více méně stabilní, výraznější nárůst, ale ani úbytek neregistrujeme,což je dobrá zpráva!. Zajímavým ukazatelem je také počet vypůjčených dokumentů. Domů si od nás naši čtenáři loni odnesli více než 177 000 dokumentů.

Která věková skupina mezi čtenáři převládá?

Co se týká věkové skladby našich čtenářů , stabilní je skupina nad 60 let, tvoří zhruba 1/3 z celkového počtu, silnou , shodně velkou skupinou jsou potom studující starší 15 let. Poslední třetinu pak tvoří ostatní – tedy děti do 15 let a dospělí do 60 let.

U obecních knihoven nelze nijak generalizovat, záleží na věkovém složení obyvatel obce. Většinou bych, ale je to můj osobní názor, viděla v návštěvnících knihoven tu starší generaci. Jsou ale obce, a už nejde o výjimky, kde například nová výstavba a tím i příliv mladých rodin s dětmi, vytvořil tlak na nové požadavky života obce a tím samozřejmě i na služby knihovny.


Neklesá počet čtenářů mladších patnácti let?

Právě v těchto letech ne. Trend sestupu byl výrazný cca v polovině 90.let, teď cca 4/5 let je situace více méně stabilní. Svou roli určitě hrají sociologické ukazatele – silné ročníky narozených dětí, ale svou roli hraje také cílená práce knihovníků dětského oddělení.

Jak se knihovna snaží přilákat nové čtenáře?

Připravujeme mnoho akcí, jejichž cílem je podpora dětského čtenářství.Například: Noc s Andersenem, Týden knihoven, Čtení pro maminky a šikovné tatínky. Pro dospělé chystáme setkání se spisovateli a ilustrátory . Potkat jste se u nás mohli třeba s Michalem Vieweghem, Petrou Braunovou, Renátou Fučíkovou, Věrou Řeháčkovou, Adolfem Dudkem. Aktuálně připravujeme besedu s Radkou Denemarkovou, držitelkou ocenění Magnesia Litera za knihu Peníze od Hitlera. A přivítat bychom chtěli letos při autorském čtení Jaroslava Rudiše, Jana Buriana a Jiřího Dědečka.

Zajímavá je také řada menších tematických výstav. V letošním roce už to byla výstava novoročenek kutnohorského grafika Jiřího Dostála či výstava zaměřená na tvorbu Josefa Kajetána Tyla. Právě probíhá výstava KNIHA KNIH, aneb poznejte bibli, kde mohou naši návštěvníci listovat například faksimilí středověkého rukopisu Velislavovy bible a ještě se dozvědět spoustu užitečných informací.

Další výstava bude cestopisná, jmenuje se, S kutnohoráky po světě. Cestovat budeme po Tádžikistánu a podařilo se nám pro naše čtenáře zorganizovat přednášku autora vystavovaných fotografií, cestovatele Jirky Dolejše.

Snažíte se spolupracovat se školami v regionu?

Spolupracujeme s téměř všemi kutnohorskými školami, ale také se školami v Křeseticích, Suchdole a Nových Dvorech. Do aktivit zapojujeme také jejich družiny, mateřské školky ústavy sociální péče (Barbora, Bartoloměj, Červený Hrádek). Zveme k nám také střední školy, dětský domov a navštěvujeme domovy důchodců.

Zásadou je, že ač rádi navštívíme děti přímo ve školách, alespoň jednou ročně chceme, aby navštívili oni nás (a znovu to u nás okoukli).

Myslíte, že dnes lidé méně čtou?

Ani v předchozí generaci nečetli zdaleka všichni, to je jen takový rádoby mýtus. Já chodila na základní školu v Nových Dvorech a se spolužačkou Martinou jsme byly z naší třídy jen dvě, které pravidelně navštěvovaly knihovnu. Psaný projev byl ale nedílnou součástí tehdejšího života. Dnes už tolik není. Nelze však říci, že je to jednoznačně špatně nebo dobře. Virtuální svět počítačů a dalších nových technologií psaný projev odsouvá a přináší požadavky na nové dovednosti. Vždyť i do knihoven se dnes nechodí jen pro knihy, všechny knihovny v republice mají od letošního roku povinnost bezplatného internetu pro své čtenáře, půjčování CD a DVD se také stává běžnou službou. O časopisech a novinách ani nemluvím.

Ale zpět k otázce, lidé nepřestávají číst, prostě někteří čtou a někteří ne. Knihy se kupují, půjčují. Konečně vydávání a prodej knih je velmi výnosný byznys, což má slova jen potvrzuje.

Co vás v současné době v kutnohorské knihovně trápí nejvíce?

Výrazně nás negativně limituje stávající objekt knihovny. Je malý, zastaralý a svým vnitřním stavebním uspořádáním zcela nevyhovující, plný dalších barier. Například pro maminky s kočárky, absence přednáškového sálku, málo místa pro čtenáře, knihy i knihovníky.