Touto neznalostí, u rodáka ze Slovenska pochopitelnou, ale u premiéra České republiky po třech letech v úřadě zarážející, se možná vysvětluje i důležitější problém, než že Babiš neví, kde leží jedno ze zásadních českých měst. Problém, v němž jde o životy.

Cheb, jen kousek od Aše, je takový konec světa, krásný, ale odevšad vzdálený. Podobně jako celý Karlovarský kraj zanedbaný jak z hlediska vysokých škol, pracovních příležitostí i špičkových nemocnic. Skoro to vypadá, jako by si zbytek Česka říkal: Mají lázně, turisty, světový filmový festival, tak co by ještě chtěli.

Maturitní zkouška přestává být zkouškou

Život v Chebu už třicet let, poté co tam krachly největší továrny, zachraňuje blízkost hranice s Německem, hlavně s bohatým Bavorskem. Jezdí se tam za prací, za nákupy, z Německa přijížděla velká část hostů lázní, nebo nedělních hostů restaurací.

Jako by nestačilo koronavirové omezení lázní, uzavření hranic pro turistiku, teď se ministerstvo zdravotnictví brání tomu, aby už týdny přetížená Chebská nemocnice mohla využít přeshraniční pomoci nemocnic v Bavorsku a Sasku.

EU zase za vše může. A všechno dělá špatně. Ale pořád líp než my

Ministerstvo se raději hádá o to, zda už v Chebu musí nechávat lidi s covidem selektovat, koho nechají umřít a komu dají plnou péči, než aby prostě požádalo Německo o pomoc, kterou Němci zřejmě rádi vyslyší. Tady už končí legrace, že premiér nezná zeměpis. Tady už jde o lidské životy. Lidí, kteří v Česku umřou, když by v Německu mohli přežít.