Omylnost je jedna z vlastností, která definuje lidské bytí. Platí to i pro soudce, kteří by se z principu příliš mýlit neměli, neboť mají oporu v zákonech. Avšak i když neudělají žádnou chybu, může jejich právní názor narazit na věci, jež se do paragrafů nevejdou. Proto Ústava ČR obsahuje odstavec o prezidentské milosti a abolici. V prvním případě jde o propustku z vězení či prominutí trestu, ve druhém o zastavení trestního stíhání (zde je nutný i premiérův podpis).

Tohoto principu s monarchistickými rysy využívali jak Václav Havel, tak Václav Klaus. Dvacetkrát k němu přistoupil i Miloš Zeman. Ani on se nevyhnul pochybnostem ohledně zacílení své velkorysosti. Havel měl svého Odložila, Klaus svou Benešovou a Zeman své Kajínka či Podroužka.

Kateřina Perknerová
Hrdinové školních dnů

Posledně jmenovaný nyní budí rozruch, neboť prezident zřejmě udělil generální pardon muži stíhanému za zkrácení daně a podmínečně odsouzeného za řízení v opilosti, jenž nejen není chronicky nemocný, ale nepřetržitě podniká. Pavel Podroužek přitom o milost nežádal.

Komu tedy prezident vyhověl a proč? Policie šetří, zda nepadělal zdravotní dokumentaci, ale to už je jiný příběh. Ten prezidentský vyvolává otázky, jak do budoucna s institutem milosti naložit.