Truhlář Michael Thonet, který jako první použil novou techniku ručního ohýbání masivního dřeva, pocházel z německého Boppartu. Ve své dílně začal s technikou experimentovat ve třicátých letech devatenáctého století a svůj ohýbaný nábytek poprvé představil veřejnosti roku 1841 na průmyslové výstavě v Koblenci. Aby uspokojil stále rostoucí zájem zákazníků, rozhodl se o pár let později založit továrnu v moravských Koryčanech, v jejichž okolí byl dostatek bukového dřeva.

S thonetkami se setkáte doslova po celém světě. Sedí se na nich ve společnostech Microsoft a Google, popíjí káva ve Starbucks.

Zatímco do té doby vznikaly židle, skříně nebo stoly v malých truhlárnách, Thonet začal nábytek vyrábět průmyslově.

Jeho převratná technologie, která se využívá i dnes, spočívá v napaření bukových hranolků takzvanou sytou párou o teplotě kolem 100 stupňů Celsia. Takto připravené dřevo je možné ohýbat, aniž by došlo ke zlomení. Pak přichází na řadu práce ohýbačů, jejichž dovednost nemůže nahradit žádný stroj. Jen zkušený řemeslník umí odhadnout, jak je buková tyč „pružná“, aby nepraskla.

Interiér lze charakterizovat slovy otevřenost, světlost, ušlechtilost
Modrá kuchyň v novém bytě šokuje. Do bytu v Praze se však náramně hodí

Židli č. 14, kterou Thonet představil v roce 1859, tvoří osm ručně ohýbaných bukových kulatin a dvacet vrutů. Pro nízkou hmotnost, dobrou cenu a pověstnou pevnost si rychle našla své místo v domácnostech i vídeňských kavárnách. Obchodnímu úspěchu – do dnešních dnů se „čtrnáctky“ ve světě prodalo více než 80 milionů kusů – napomohl Thonetův další revoluční nápad. Jelikož výrobek tvořilo pouze šest konstrukčních dílů a deset vrutů, bylo ho možné vyvážet v demontovaném stavu. Do jednoho metru krychlového se dalo naskládat až třicet šest židlí rozložených na jednotlivé součásti, a následně je zasílat do celého světa. Příkladem rozložené thonetky se prý po letech inspiroval Invar Kamprad při budování prodejního konceptu IKEA.

INTERIÉR nezapře bohémskou duši majitele
Lekce bydlení po italsku: Inspirujte se interiéry, ze kterých čiší život

Ke čtrnáctce přibyla v roce 1876 ještě osmnáctka. Zádovou opěrkou téhle židle prochází ručně vytvořený ohyb, který kopíruje vnější linii opěráku. Není divu, že po Koryčanech podnikavý Michael v ruce se svými pěti syny rychle vybudoval ještě závody v Bystřici pod Hostýnem, Halenkově a Vsetíně, provozy „Gebrüder Thonet“ později vyrostly také v Německu. Ke cti rodině Thonetů slouží péče, kterou věnovala svým dělníkům a regionu. Pro své lidi nechali postavit domy, jen v Bystřici pod Hostýnem zaměstnávali asi dva tisíce dělníků, založili také závodní nemocenskou pokladnu. Financovali výstavbu železnice z Hulína do Bystřice, postavili nemocnici či školu. Michael Thonet se stal starostou Bystřice, poslancem Moravského zemského sněmu, získal i řadu ocenění včetně rytířského kříže řádu Františka Josefa.

Pokračovatelem značky Thonet je v současné době firma TON v Bystřici pod Hostýnem. Unikátní řemeslné postupy Michaela Thoneta se v současnosti mísí s moderními tvary. S thonetkami se setkáte doslova po celém světě. Sedí se na nich ve společnostech Microsoft a Google, popíjí káva ve Starbucks. Za své židle, křesla, stoly či věšáky získal TON množství ocenění. Například židle Merano – na rozdíl od thonetek s rovnýma nohama – před několika lety získala nejvyšší ocenění ve světě designu Red Dot Design Award, ocenění se později dočkal třeba věšák Logs či lounge křeslo Split.