Renovace dveří:

Zdroj: Youtube

Co s poničenými dveřmi?

Když Jaroslava Šťastná, která pracuje jako učitelka na prvním stupni základní školy, a její manžel koupili chalupu, objevili v ní zajímavé, ale poničené  staré dveře. Nechtěli je vyhazovat, a proto se Jaroslava Šťastná rozhodla, že je zrenovuje.

„Je to krkolomná story. Samozřejmě, že jsem věděla, že něco jako fládrování existuje. Moje babička měla starou skříň a na ní byla tato technika použita. Vyprávěla mi to moje maminka, která pracovala ve sklárně a s barvami trošku přišla do kontaktu. Pak jsem na to zapomněla, ale když jsme koupili chalupu, tak jsem tam uviděla původní dveře. Byly taky fládrované, nebo se o to alespoň někdo pokoušel. Nebylo to ale příliš zdařilé,“ vzpomíná Jaroslava Šťastná.


Nahrává se anketa ...

Dveře už měly své odžito, a tak přemýšlela, jak je renovovat. „Majitel, který tam bydlel před námi, vyráběl hudební nástroje. V této oblasti má výroba hudebních nástrojů historickou tradici. Dveře byly od fermeže, bylo na nich hodně rýh, různé dírky a v jedněch byl dokonce červotoč,“ říká.

Podle ní byly dveře staré minimálně třicet let. „Od bývalé majitelky vím, že předchozí obyvatelé ve stavení bydleli od roku 1964. Dům ale pochází z roku 1931 a dost možná to byly úplně původní dveře. Kdo ví,“ přemýšlí nahlas Jaroslava Šťastná.

Renovace se vyplatí

Staré dveře Jaroslava Šťastná nechtěla vyhazovat, protože měly dřevěné obložky se zajímavou ozdobou.

„Kdyby tam byly pouze kovové zárubně, tak bych dveře jednoduše vyměnila a futra přetřela. O nic moc by nešlo. Jenže nahoře na obložkách je krásný ornament. Říkala jsem si, že je škoda je vysekávat a nahrazovat něčím, co není tak kvalitní a co je navíc poměrně drahé. Obyčejné obložky s dveřmi dnes stojí tisíce korun,“ vysvětluje motivaci k obnově historických dveří.

První a zatím poslední květník, který vytvořil Jan Raník z Podbořan.
Z pórobetonu vytváří kutil z Podbořan dekorace na zahradu. Zvládnete to i vy

Spočítala si, že se vyplatí pustit se do renovace. Ujistila se, že jsou dveře relativně v pořádku, že kliky i zámky jsou funkční. Zachovala tak nejen zárubně a dveře, ale také původní zámky i panty.

„Když jsem se byla ptát v obchodě pro kutily, říkali mi, že existuje speciální kyt, který skryje nedostatky dřeva. Po kytování na dřevě však není vidět jeho kresba. Už jsem tedy dveře nemohla nechat v původní přírodní barvě,“ říká Jaroslava Šťastná.

Nejprve se rozhodla, že dveře budou barevné a rozhodla se pro modrou, protože měla pocit, že do české chalupy modrá patří. Jenže její manžel se s tímto nápadem příliš neztotožnil.

Rada od lékaře: fládrování

Jaroslava Šťastná si o dveřích povídala dokonce se svým lékařem. Ne, není to psychiatr,“ směje se učitelka prvního stupně základní školy a dodává: „Řekl mi, že bych mohla svůj problém vyřešit fládrováním. To byl ten pravý impuls,“ uvádí. „Vyhledala jsem si informace o zmíněné technice, podívala se na nějaká videa a rozhodla jsem se, že to zkusím.“

„Má to jednu obrovskou výhodu. Fládrovací lazury jsou na bázi vody. Když to pokazíte, tak si ji jednoduše znovu namočíte a můžete předělávat kolikrát chcete. Lazura je zkrátka, dokud ji nepřelakujete, pořád opravitelná,“ říká kutilka.

Při fládrování se nejprve aplikuje základní nátěr. Fládrovací lazura se nanese houbičkou a do mokré vrstvy se vytváří struktura dřeva. Lazura se může také různě roztírat štětcem, někde je tedy tmavší, jinde zase světlejší.

Základní barva má být vždy nejsvětlejším odstínem dřeva, které chcete ztvárňovat. Gumovou kolíbku poté táhnete plynule jedním směrem v lazuře, a tím utvoříte základní strukturu dekoru dřeva. Můžete také použít speciální štětce, s nimiž kresbu dřeva dotvoříte.

Vzala tedy nejprve kus prkna a natřela ho základovou barvou. Zkusila kolíbkou utvořit kresbu dřeva do lazury. Zalíbilo se jí to a tak se pustila i do dveří.

„Nevýhodou starých dveří je, že mají kazety. Ty se fládrují o poznání hůře, protože kolíbkou nedojedete až ke kraji. Musela jsem speciálním štětcem s dlouhým vousem barvu lehce rozetřít a dekor dřeva na kousíčku domalovat. Nátěr základní barvou je suchý do druhého dne a zabere chviličku. I když i ten je nutno nanášet štětcem, váleček není vhodný. Při fládrování jsem u jedné strany dveří stála i hodinu a půl. Člověk si s tím holt musí trošku pohrát,“ říká.

Fládrovací lazura vytvoří dekor dřeva.Fládrovací lazura vytvoří dekor dřeva.Zdroj: Deník/Denis Drahoš

Nejhorší je broušení

„Ukazovala jsem dveře svému bratrovi, který má taky dům se starými obložkami. Nestačil se divit. Říkal mi, že mu je musím taky udělat. Zbrousit si je ale bude muset on sám. Broušení je asi to nejhorší,“ uvádí Jaroslava Šťastná. Sama použila pásovou brusku a vnitřní kazety, které jsou z překližky, pouze zdrsnila.

Obložky dveří fládrovala přímo na zdi. „Je to náročné, protože jsem musela stát na štaflích, nebo se naopak hodně krčit u podlahy. Kolíbka přes ornament taky zrovna dvakrát nejezdila. No, docela jsem se nadřela. Z jedné strany jsem je musela předělávat i pětkrát nebo šestkrát,“ usmívá se.

Rosení oken není jen neškodný estetický problém.
Nepodceňujte zarosená okna. Odborníci radí, jak předejít nebezpečným problémům

Materiál Jaroslava kupovala na e-shopu. „Fládrovací lazury jsem koupila zbytečně mnoho, dokupovat jsem naopak musela základovou barvu a bezbarvý lak, kterým se lazura pěkně zafixuje. Docela drahá byla taky sada štětců. Stály kolem 2000 korun i s gumovou kolíbkou. Veškerý materiál mě celkem vyšel asi na 6000 korun, když započítám také brusné papíry. Ale utekla už nějaká doba a při dnešních cenách to možná bude více. Dveře vypadají skvěle a mnoho lidí ani nepoznalo, že barva jen imituje dřevo,“ usmívá se Jaroslava Šťastná.