Úzkostná porucha, deprese nebo panická porucha. To jsou nejčastější psychické problémy Čechů. Nejčastěji se s odborníky na ně setkávají lidé ve věku od 40 do 49 let, ženy pak navštěvují ambulance častěji než muži. Téměř deset procent léčených pak tvoří mladí do dvaceti let.

Mentální zdraví společnosti ovlivnily v posledních letech i válka na Ukrajině, covidová pandemie, klimatická krize, nezaměstnanost nebo zvyšování cen bydlení a potravin. Každý pátý Čech říká, že jeho duševní zdraví tím bylo do značné míry ovlivněno, jeden ze dvou Čechů pak má za to, že tyto situace ovlivnily jeho mentální zdraví alespoň trochu.

U tří ze čtyř lidí s duševními problémy tyto vypuknou před 24. rokem života, u poloviny už do čtrnácti let. Podle výzkumů o duševním zdraví společnosti T-mobile a organizace Nevypusť duši považuje 91 procent rodičů mentální zdraví svých dětí za stejně důležité, jako zdraví fyzické. Až pětina z nich však přiznala, že pokud by se u jejich dítěte objevily psychické obtíže, vnímali by to jako určité stigma.

Devět z deseti rodičů by se v případě potíží svých potomků obrátilo na odborníky, ohledně dostupnosti péče mají však nerealistická očekávání. Zatímco podle poloviny rodičů je odborníků dostatek, reálně se čekací lhůty u dětských psychologů a psychiatrů pohybují až kolem půl roku.

Varovné signály a jak pomoci

Podle pedopsychiatra a psychoterapeuta Petra Pötheho by rodiče po odhalení prvních náznaků neměli čekat na rozvoj dalších potíží. „Z pozice dospělého se musíme snažit děti více vnímat a naslouchat jim, nesoustředit se jen na to, jaké mají povinnosti, ale i na jejich pocity a prožitky. V rané́ fázi tak můžeme zachytit mnoho budoucích potenciálních problémů,“ popsal Pöthe.

Zhoršující se duševní zdraví a problémy se na každém dítěti projevují rozdílně. Mezi nejčastější příznaky duševních problémů však patří ztráta radosti z koníčků, zhoršení školního prospěchu, nesoustředění, změna vzhledu, spánkových a jídelních návyků, kázeňské problémy, změna přátel nebo reakcí. Sami dospívající si pak u sebe nejčastěji všímají nedostatku spánku, nesoustředění, neklidu a také si dělají více starosti.

V případě nouze může dětem i dospělým poskytnout při psychických potížích pomoc i česká aplikace Nepanikař. Dostupná je v 11 jazycích a lidé v ní naleznou 7 modulů určených pro deprese, úzkost, sebepoškozování, myšlenky na sebevraždu a poruchy příjmu potravy, prostor pro vlastní záznamy nálady či spánku a také kontakty na pomoc. Jak zlepšit duševní pohodu poradí také portál dzda.cz, který přináší edukační materiály nejen pro děti a jejich rodiče, ale i pro školy.

Další zvláště zranitelnou skupinou, co se týče duševního zdraví, jsou neheterosexuální lidé. Zatímco alespoň jednu duševní poruchu má každý pátý heterosexuál, u osob homosexuálních je to každý druhý. U bisexuálů pak mentální zdraví trápí každého třetího a u sexuálně rozmanitějších osob každého čtvrtého.

Homosexuálové také vykazují pětinásobně vyšší výskyt sebevražd. Tím se ovšem podle hlavního vedoucího pracovní skupiny Duševní a veřejné zdraví sexuálně a genderově rozmanitých lidí Michala Pitoňáka Česko neliší od zahraničí. „U nás je ale tato problematika stále z velké části ignorována a je zřejmé, že je zapotřebí jí věnovat náležitou pozornost,“ uvedl Pitoňák.