Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) žije 99 procent obyvatel planety v oblastech se znečištěným vzduchem. Patří mezi ně i naprostá většina území České republiky.

Jedním z největších vzdušných zabijáků je obyčejný polétavý prach. Vzniká při zemědělských a stavebních pracích, v průmyslu, v dopravě a při vytápění dřevem, uhlím, ale i plynem. Čím jsou prachové částice menší, tím jsou nebezpečnější. Ty větší do průměru 10 mikrometrů (PM10) pronikají do horních cest dýchacích, zatímco jemnější částečky (PM2,5) se usazují v průduškách a plicních sklípcích a ty nejmenší i v krvi.

Metaanalýza vědeckých studií na téma zdravotních dopadů pevných částic ukázala, že s každým nárůstem jejich koncentrace o deset mikrogramů na metr krychlový vzduchu roste riziko úmrtí o šest procent. I proto WHO považuje za zdravý vzduch jen ten, ve kterém létá méně než 5 mikrogramů částic PM2,5[HI1] a zároveň méně než 15 mikrogramů částic PM10. Na Ostravsku přitom roční průměry překračují trojnásobek těchto hodnot.

Zase to uhlí

„Ostravsko je specifický případ. Zatímco v Praze a v Brně je hlavním zdrojem pevných částic doprava a na venkově lokální topeniště, na Ostravsku je to spalování uhlí. To se zde používá nejen v koksovnách a průmyslových provozech na české i polské straně hranice, ale i k topení v domácnostech,” vysvětluje Michal Vojtíšek z Centra vozidel udržitelné mobility při ČVUT.

Ilustrační snímek
Znepokojivé zjištění. Znečištěné ovzduší zabije v Evropě stovky dětí ročně

Limity stanovené Evropskou unií jsou o poznání mírnější, takže je většina stanic v Česku splňuje. Dobrou zprávou je i to, že od roku 2013 klesly koncentrace prachových částic obou velikostí o více než čtvrtinu. Vůbec nejčistější ovzduší bylo ve střední Evropě v prvním roce koronavirové pandemie, která paralyzovala značnou část zdrojů emisí.

Zlepšíme to sami

Běžní lidé toho mohou pro čistější vzduch udělat dost sami. Vojtíšek odhaduje, že pět až deset procent nejhorších aut či místních topenišť je zdrojem dobré poloviny částic. Nemusí přitom nutně jít o ty nejstarší či technicky nejzaostalejší. Radí proto topit výhradně suchým dřevem či uhlím, nespalovat odpadky a nechat oheň hořet naplno, nedusit jej.

Odborníci tvrdí, že prach z ovzduší může přispět ke vzniku demence.
Demenci může způsobit i polétavý prach, zjistili experti. Na co si dát pozor

V případě automobilů by lidé měli minimalizovat počet studených startů, na krátké vzdálenosti upřednostňovat chůzi, MHD či kolo a udržovat vůz v co nejlepším technickém stavu. „Hodně záleží i na stylu jízdy. Ideální je taková jízda, které říkám meditační. Vyžaduje soustředění na přítomný okamžik a předvídání. Zkrátka jedu tak, abych si nerozlil kávu,” uzavírá Vojtíšek.