Čachtický hrad. Jak ho sami neuvidíte:

Zdroj: Youtube

Výlet do slovenského městečka Čachtice, které leží asi šest kilometrů od Nového Mesta nad Váhom rozhodně stojí za to. Turisty sem vábí nejen krvavá historie Čachtické paní, ale také malebné zbytky zdejšího hradu i krásná okolní příroda.

Z bývalé mohutné pevnosti dnes zbyla jen zřícenina a nechybělo mnoho, aby zanikla úplně. A to by byla velká škoda nejen kvůli její zajímavé minulosti, ale i proto, že zbytky hradu, stojící na vápencovém kopci Malých Karpat v nadmořské výšce 375 metrů, tvoří nepřehlédnutelnou dominantu zdejšího kraje. 


Nahrává se anketa ...

Ačkoliv hrad vznikl jako obranná pevnost proti vpádu Tatarů, místo, kde byl postaven, je velmi romantické a je z něj nádherný výhled do okolí. Pokocháte se pohledem na okolní kopce Malých Karpat, ale dohlédnete i na Bílé Karpaty a jejich nejvyšší horu Velkou Javořinu, na Považský Inovec a do údolí řeky Váh.

Pocity tajemství a romantiky ještě posílí nedaleká Čachtická jeskyně, která byla objevena v roce 1956. Je dlouhá více než čtyři kilometry a je dostupná s průvodcem.

„V jeskyni se nachází bohatá krápníková výzdoba, ponorné potoky a vyvěračky. V současnosti má více než 3000 metrů chodeb,“ uvádí web Čachtický hrad.

Někdo hrad dostal, jiný jej dobyl

Monument, tyčící se na vápencovém skalisku, byl kdysi součástí soustavy pohraničních královských hradů, které měly za úkol ochránit západní hranice tehdejšího Uherska.

„Stavba středověkého kamenného hradu souvisela s tatarským vpádem do Uherska. Výstavba začala v první polovině 13. století na podnět panovníka Bély IV. Hrad byl vybudován Kazimírem z rodu Hunt-Poznan,“ píše web Čachtický hrad.

V Čachticích můžete navštívit také zdejší muzeum, tajemné podzemní chodby, které se jako pavučina rozprostírají pod celými Čachticemi a které vznikly jako úkryt před výpady Turků, či opevněný kostel. 

Královský hrad pak přecházel do rukou různých šlechtických rodů. Některé jej dostaly, jiné si jej koupily a další jen dobyly. Mezi majiteli byl například mocný uherský šlechtic, který byl považován za nekorunovaného krále západního a středního Slovenska Matúš Čák Trenčanský.

Hrad byl postupně rozšířen a dobudován, mimo jiné i kvůli prudkému rozmachu palných zbraní ve druhé polovině 15. století. Stále to však byl jen jeden z mnoha uherských hradů.

To se mělo změnit na počátku sedmnáctého století, kdy hrad a přilehlé panství zdědila po svém zesnulém manželovi Františku Nádasdym I. jeho žena Alžběta Báthoryová.

Mys Grim je místem, kde je nejčistější vzduch z celé planety.
Nejčistější vzduch z celé planety. Vědci prozradili, kde se ho nadechnout

Tehdy ještě nikdo netušil, že se běžné přízvisko „čachtická paní“, jak ji nazývali její poddaní, stane označením pro údajně nejhorší masovou vražedkyni všech dob, která se prý koupala v krvi panen a spáchala bezpočet krutých a nelítostných zločinů.

Alžběta Báthoryová, maďarsky Báthory Erzsébet, byla krásná a vzdělaná šlechtična. Pocházela z vysoce postaveného a zámožného rodu, z něhož dokonce pocházel jeden z polských králů, a do jiného významného rodu se provdala.

Dlouho se zdálo, že Čachtický hrad je odsouzen k záhubě. Obrat přišel v letech 2012 až 2014, kdy se uskutečnil projekt statického zabezpečení velké části hradu a poprvé se zde dělal i archeologický výzkum. Hrad byl pro návštěvníky znovu otevřen 20. června 2014. Projekt jeho obnovy byl financován ze slovenského státního rozpočtu a z eurofondů

Z vrcholku čachtického hradu je výhled na údolí Váhu.Z vrcholku čachtického hradu je výhled na údolí Váhu.Zdroj: se souhlasem Stanislavy Škvareninové

Rodinné postižení: epilepsie a sadismus

Historici však připomínají, že rod Báthoryů zřejmě poznamenaly příbuzenské sňatky, které vedly k degeneraci jeho příslušníků. Řada z nich trpěla epilepsií, byla krutá a měla sklon k sadismu a k sexuální zvrácenosti.

Alžběta týrala údajně své vězně hrůznými způsoby. „Polévala je nahé studenou vodou v zimě na mrazu, dokud zcela nezmrzli, propichovala jehlicemi a jehlami za nehty, týrala hořícími svíčkami nebo žhavé jehlice či železa vkládala do genitálií svých obětí, přičemž dívky umíraly ve strašných bolestech,“ uvádí web Uhersko. Části nedbale zakopaných mrtvol prý pak vlci a psi roznášeli po okolí.

Alžbětin manžel byl z podobného těsta: byl to válečník, který bojoval s Turky a proslul svou krutostí.

Jeho žena mu porodila pět dětí a po jeho smrti, kdy se z ní stala bohatá vdova, se už znovu neprovdala. Když pobývala v Čachticích, nežila ve starém nepohodlném hradu, ale na čachtickém zámku.

První vyšetřování jejích údajných zločinů začalo v březnu roku 1610. Uherský král Matyáš tím pověřil Alžbětina vlivného bratrance palatina Juraje Thurza.

„Hraběcí palatin poté, co si vyslechl výpovědi lidí žijících v okolí jejího panství, zjistil, že Báthoryová za asistence svých služebníků mučila a zabila více než 600 dívek. Dne 30. prosince 1610 byli Báthoryová a její služebníci zatčeni. Sluhové byli postaveni před soud v roce 1611 a tři z nich byli popraveni,“ píše encyklopedie Britannica.

Vražedkyně nebo oběť?

Sama Alžběta se před soud nikdy nedostala. Obvinit, soudit a odsoudit ženu tak bohatou, vlivnou a mocnou, navíc příbuznou polského krále, by představovalo příliš velký skandál. A i když její pomocníci byli obviněni z mučení a zabití až dvou tisíc oběti, jejich paní byla jen dána do samovazby na Čachtickém hradě, kde po čtyřech letech, v roce 1614, zemřela. Bylo jí 54 let.

Zatímco dokumenty ze soudního procesu z roku 1611 podporovaly obvinění proti Alžbětě Báthoryové, někteří dnešní badatelé pravdivost těchto nařčení zpochybňují. „Nebylo nic neobvyklého, že se vdovy stávaly oběťmi mocichtivých příbuzných, často i vlastních dětí,“ připomíná web Uhersko který se zabývá minulostí královských Uher.

Zámek Moszna v Polsku má přesně 99 věžiček. Uvnitř je 365 pokojů o celkové ploše 7 000 metrů čtverečních.
Dechberoucí zámek Moszna jako polské Bradavice. Češi to k němu mají blízko

Alžběta Báthoryová byla mocná žena, a navíc po smrti Nádasdyho ovládala jeho majetek. „Skutečnost, že velký dluh, který u ní měl měl král Matyáš, její rodina zrušila výměnou za to, že jim umožnil starat se o ni v zajetí, naznačuje, že činy, které jí byly připisovány, byly politicky motivované pomluvy,“ píše Encyklopedia Britannica.

Rod Báthoryů vymřel v roce 1635. Jeho jméno je však prostřednictvím hrůzostrašných legend o grófce koupající se v dívčí krvi, aby si uchovala svou krásu, známé dodnes. Příběh byl mnohokrát literárně zpracován a oblíbili si jej i filmaři, mezi nimi také Juraj Jakubisko, který natočil snímek Báthory.

Na počátku sedmnáctého století hrad a přilehlé panství zdědila po svém zesnulém manželovi Františku Nádasdym I. jeho žena Alžběta Báthoryová, později známá jako 'krvavá grófka'..Na počátku sedmnáctého století hrad a přilehlé panství zdědila po svém zesnulém manželovi Františku Nádasdym I. jeho žena Alžběta Báthoryová, později známá jako 'krvavá grófka'.Zdroj: se souhlasem Stanislavy Škvareninové

Ve sklepení je mučírna

Co na hradě uvidíte? Zbytky opevnění, hradní nádvoří a hradní kapli, která je dominantou zdejších prostor, a také dřevěnou plastiku Čachtické paní. Velkým hitem prohlídky je mučírna ve sklepení hlavního paláce, kde vedle dobových mučicích nástrojů nechybí ani model lidských ostatků.

Nejsnadnější přístup k hradu je z nedaleké obce Čachtice, vzdálené zhruba 2,5 kilometru. „Pokud se vydáte přímo z náměstí po zeleně značené přístupové cestě mezi ovocnými sady a vinohrady, můžete se asi za 40 minut dostat k samotné zřícenině,“ radí web Výšlapy.

Vyplatí se nechat auto ve vesnici, protože parkoviště pod hradem je téměř vždy přeplněné. „V červenci a srpnu se od pondělí do neděle můžete na Čachtický hrad vyvézt i turistickým vláčkem Báthory,“ upozorňuje web Čachtický hrad.