Chmel otáčivý (Humulus lupulus) se v Čáslavi začal pěstovat ještě před rokem 1950, kdy byla postavena první „stará“ chmelnice v lokalitě „Na Svornosti“, což je dno bývalého stejnojmenného rybníka u střední zemědělské školy. Dodnes je tam bývalá hráz, po které vede silnice, místo chmelnice už je pouze pole.

„Nová“ chmelnice byla postavena v roce 1983 a měla výměru 23,5 hektaru. Leží nad rybníkem Jirsák, směrem k obci Žáky. Dnes je výměra chmelnice zredukována. V Čáslavi jsou pěstovány odrůdy „Žatecký poloraný červeňák“ a „Sládek“.

Langobardský prsten z Hrádku.
Langobardský zlatý prsten z Hrádku byl v Čáslavi nalezen před 140 lety

Pěstování chmele má v českých zemích více než tisíciletou tradici. První ojedinělé zprávy o chmelu pocházejí již z 8. a 9. století. Na přelomu tisíciletí zpráv přibývá a je zřejmé, že šlo o plodinu významného hospodářského využití. Již začátkem druhého tisíciletí se chmel z Čech vyvážel po Labi do sousedních zemí. Pěstování chmele ve velkém se u nás datuje od 11. století.

O kvalitě českého chmele věděl už Karel IV., který vydal přísný zákaz jeho vyvážení za hranice. Kdo tak učinil, mohl být popraven, tolik si vážili chmele. Nejkvalitnější chmel rostl mezi řekami Labem, Ohří, Berounkou a Vltavou. Kvalita chmele se odrážela od výborných klimatických a půdních podmínek a od šlechtitelské práce chmelařů. Marie Terezie proto v roce 1769 vydala patent na známkování chmele, zaručující jeho původ, bránila tak jeho falšování.

Pavlovnie plstnatá dosáhla v Jetelové ulici v Čáslavi přírůstek pět metrů za rok.
Pavlovnie dosáhla v Čáslavi přírůstek pět metrů za rok

V roce 1948 byly všechny chmelnice znárodněny, s tím souvisela změna, postupně se přešlo z ruční výroby na výrobu mechanizovanou. Od roku 1973 se začal chmel vyrábět v podobě granulí, toto je v dnešní době nejrozšířenější. V době socialismu bylo tehdejší chmelařství na vysoké úrovni, chmel se vyvážel do celého světa, především do Japonska a Ameriky. Po roce 1989 nastal útlum a velký úbytek ploch chmelnic, nyní jsou postupně obnovovány.

V minulých týdnech byla ukončena sklizeň čáslavského chmele, pojďme zavzpomínat na studentská léta a vůbec tomu nebrání skutečnost, že kvůli suchu a teplu byla letošní úroda podprůměrná. Chmelové šištice totiž nenarostly, jsou malé, menší bude také obsah aromatických pryskyřic a silic. Snad budou příští roky příznivější pro naše „zelené zlato“.