Čáslavský kostel první červnovou sobotu „praskal ve švech“. Hlavním důvodem byla osobnost kardinála Dominika Duky, 63. nástupce svatého Vojtěcha, 36. emeritního arcibiskupa pražského a 24. primase českého. Ale především vlídného a laskavého člověka.
Není divu, že má blízko k obyčejným „smrtelníkům“, vždyť v době totality pobýval na tom nejhlubším dně společnosti. V roce 1981 byl totiž odsouzen za maření státního dozoru nad církvemi a patnáct měsíců byl vězněn v Plzni-Borech za řádovou činnost, organizování studia dominikánských kleriků, samizdat a spolupráci se zahraničím. V komunistickém kriminále seděl s dalším člověkem, který změnil dějiny – s dramatikem Václavem Havlem.
„Panno Marie, pomoz nám, abychom Tě, tak jako svatý apoštol Jan, přijali do svého srdce a kéž tímto přijetím zakusíme pokoj ve svém srdci. Zasvěcuji Ti a svěřuji do Tvé ochrany město Čáslav a jeho obyvatele,“ zahájil Dominik Duka obnovení zasvěcení města Panně Marii Čáslavské. Přímluvy ukončil mimo jiné slovy: „Ať Kristova láska učiní přítrž zlu, a kéž promění naše srdce i naše svědomí.“
Kardinál Duka připomněl význam mariánského kultu v našich zemích. Podle jeho slov se lidé obracejí na pomoc k Matce Boží, když je jim nejhůře. Důkazem jsou největší mariánské poutě v době protektorátu, a to nejen v Čáslavi. Obdivně se v této souvislosti vyjádřil o generálu Aloisu Eliášovi, jedinému premiérovi v Evropě, kterého popravili nacisté. Eliáš byl velitelem 21. pěšího pluku v Čáslavi, zde se seznámil s Jaroslavou Kosákovou, kterou si vzal za manželku.

Panna Marie Čáslavská v děkanském kostele sv. Petra a Pavla dominuje mariánské podvěžní kapli, která je pokládána za nejpůsobivější místo v celém svatostánku. V minulosti byla Čáslav dokonce oblíbeným poutním místem a cílem byla právě její socha, za kterou putovali poutníci z celé země! Oltář Panny Marie Čáslavské je sestaven ze zbytků starších barokních oltářů, které byly využity po opravě kostela.
Na pozadí je dřevěná vyřezávaná stěna, znázorňující draperii a baldachýn nesený anděly. Je postříbřena a modře natřena. Na ní je zavěšen krucifix. Pod ní stojí na mense rokokový rocaillový tabernákl, tedy zdobená skříňka z postříbřeného plechu. Tepaný tabernákl nemá přední stranu a boky, aby vynikla 91 centimetrů vysoká dřevěná polychromovaná socha Bohorodičky.
Málokterý farář může v současné uspěchané době říci, že dokáže zaplnit kostel. Navíc tak ohromný, jakým je čáslavský svatostánek. A už vůbec se nemůže pochlubit, že na mši svatou přijdou kromě praktikujících křesťanů také nepraktikující, či nevěřící, ba dokonce ateisté! Čáslavský farář se však tímto pochlubit může, nejen sobotní mše tuto skutečnost potvrdila.
Poděkování patří Dominiku Dukovi, Dmytru Romanovskému a všem, kteří se podíleli na této akci. V neposlední řadě také dámám, které napekly sladkosti, na kterých si „pošmáknul“ nejen pan kardinál, ale všichni účastníci setkání na zahradě čáslavské fary!