Kde jsou kořeny tradice „pálení čarodějnic“? Ty sahají až ke Keltům, kteří svátek slavili mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Byl to svátek radostný, s kterým přicházelo teplejší období. Keltové v tento den zapalovali oheň, který pokládali za symbol síly, energie, života a Slunce. Oheň měl vše ochránit a očistit.

| Video: Youtube

Podle pozdějších pověstí získávají čarodějnice a nejrůznější kouzelnice noc před svátkem svatého Filipa a Jakuba obrovskou moc. Prý přilétávají na košťatech na kopce, kde vykonávají nečisté praktiky a rituály a kují nejrůznější pikle. Škodí dobytku, ničí potraviny a krmení, kravám odebírají mléko. Proto je nutné je upálit, alespoň symbolicky jejich figuríny.

| Video: Youtube

Je zajímavé, že pálení ohňů o filipojakubské noci v současné podobě vnímáme jako prastarou tradici. Ve skutečnosti tomu tak není. Zvyk se začal u nás šířit nejdříve v krajích s německým obyvatelstvem až v polovině 19. století, později se rozšířil do českých lokalit.

Původně se nazýval podle německého vzoru Valpuržina noc. Filipojakubská se jí začalo říkat proto, že podle starého kalendáře slavili svátek prvního května sv. Filip a sv. Jakub. Křesťanská církev si tímto svátkem připomínala den, kdy byla vysvěcena římská bazilika s ostatky apoštolů Filipa a Jakuba.

| Video: Youtube

Není podstatné, jestli tento magický rituál nazýváme pálení čarodějnic, ohňů či vater míru jako v nedávné minulosti, Valpružinu noc jako v Německu, Beltain jako staří Keltové, nebo dokonce Lag ba-omer, což je název, pod kterým tento svátek slaví Židé. Důležitější je užít si příchodu tepla a probouzející se přírody. A to se letos rozhodně povedlo!

| Video: Youtube

Poděkování za zorganizování akce patří městu Čáslav, organizacím Zálesák a Pionýr a všem dobrovolníkům.