Podle Filipa Lavala z oddělení archeologie Národního památkového ústavu se jedná o unikátní záležitost, a to nejen na území středních Čech. Výjimečné nejsou ani tolik jednotlivé hrádky samy o sobě, ale skutečnost, že se nacházejí bezprostředně vedle sebe. Dalšími záhadami jsou jejich datace, důvod a účel vzniku a také kdo inicioval jejich stavbu.

Všechny tři středověké fortifikace se nacházejí jihozápadně od Čáslavi. Dvě z nich lze identifikovat jako nedokončené středověké hrady. Třetí se jeví jako příklad opevnění sídla nižší šlechty. Fortifikace jsou situované v krátkých rozestupech nad okrajem údolí nad levým břehem Medenického potoka mezi obcemi Třebonín a Lomec.

Zdroj: Youtube

Při archeologickém výzkumu v osmdesátých letech minulého století v této lokalitě získala Jarmila Valentová nevelký soubor střepů. Nejstarší střípky dokazují osídlení již v raném středověku. Druhou složkou jsou střepy, které můžeme rámcově datovat do druhé poloviny 13. až 14. století. Tyto se datují k době vzniku fortifikace. Nejmladší jsou glazované střepy raně novověkých nádob.

Archeologové tyto tři hrádky, hrady, tvrziště či hradiště nazývají fortifikace římská I., II. a III. Mimo oblast archeologie jsou však užívány jiné názvy, jejich názvosloví však není jednotné.

Tvrziště Lomec (název na mapě) se nachází na prvním skalním ostrohu pod Lomcem, asi 500 metrů od středu obce, víceméně nad ústím Lomeckého potůčku do Medenického potoka. Je nazývané také tvrziště Na Zelenici. Terénní zbytky hrádku (název na mapě) se rozkládají na dalším ostrohu, asi 700 metrů východně od první lokality.

Z přednášky Zuzany Chalupové o kutnohorské skladatelce Marii Kučerové Herbstové na Nové scéně Dusíkova divadla v Čáslavi.
Přednáška připomněla kutnohorskou skladatelku a zakladatelku dětské opery

Další používaný název je Třebonínský hrádek. Slovanské hradiště (název na mapě) se nachází po dalších asi 350 metrech a je nejblíže obci Třebonín, asi 450 metrů. Jedná se o výšinné opevněné sídliště nazývané Hrádek u Třebonína. Toto hradiště je dáváno do souvislosti s třebonínským Úbislavem, připomínaným na konci 12. století, sem je datován i kostelík sv. Matouše v Třeboníně.

Pro nezasvěceného turistu jsou tyto nečekané soustavy příkopů a valů v lese mezi Třebonínem a Lomcem téměř zjevením. A není divu. Jejich funkce je záhadou i pro odborníky. Existuje celá řada hypotéz a je také možné, že každý objekt sloužil či měl sloužit jinému účelu. Různá doba vzniku by to potvrzovala.

Vladimír Havlíček uložil kamínek z čáslavského Hrádku na největším židovském hřbitově na světě na Olivetské hoře v Jeruzalémě.
Na největší židovský hřbitov na světě doputoval kamínek z čáslavského Hrádku

Jedná se snad o takzvaná refugia, tedy útočištné hradiště pro případy nouze obyvatelstva, kam by se místní obyvatelé ukryli například při průtahu vojsk? Jedna z dalších hypotéz říká, že vznik souvisí s těžbou kovů. Jako přijatelná a logická se jeví hypotéza, že se jedná o dokončená či nedokončená sídla venkovské šlechty. Kdo ví?

Přestože tyto tři hradiště nedaleko Čáslavi jsou archeologickou a historickou raritou, nejsou dodnes důkladně prozkoumány. Podle archeologa Filipa Velímského by mnohé napověděl výzkum místního potoka. Je možné, že v sedimentech by se mohly najít cenné nálezy. Každopádně tajemné „třebonínsko-lomecké“ hrady stojí za návštěvu a jistě není náhoda, že citliví lidé v této lokalitě cítí silnou pozitivní energii.