„Obliba či neobliba člověka může být lokálně rozdílná. Jeníčka na Chrudimsku, především v rodné Luži, považují téměř za poloboha. Zato v Čáslavi se místním při vyslovení jeho jména otevírá nůž v kapse.“ Takto vtipně a přesto pravdivě vystihl přednášející kontroverzní povahu učitele, muzeologa, archeologa, konzervátora, restaurátora, kurátora, spisovatele, redaktora a publicisty Václava Vladimíra Jeníčka.

Jakyll a Hyde, dobro a zlo v jedné osobě. Jak jinak vyjádřit jednání a chování složité osobnosti národního buditele Jeníčka. Na jedné straně založil Městskou knihovnu v Čáslavi, patnáct let byl jednatelem Muzejního a vlastivědného spolku „Včela Čáslavská“, starostou Sokola, c. k. konzervátorem památek, prosadil záchranu hradů Lipnice, Košumberk či Krakovec, publikoval, bádal, přednášel, stal se jakýmsi guru muzejníků. Jeho aktivity, a to v různých oborech, byly bezbřehé.

Z přednášky historičky Marie Bláhové o Dalimilově kronice na Nové scéně Dusíkova divadla v Čáslavi.
Dalimilovu kroniku jako mimořádné dílo přiblížila historička Marie Bláhová

Na druhé straně byl manipulátorem, fabulátorem a mystifikátorem. Chlubil se funkcí kronikáře královského města Čáslav, přestože do kroniky nenapsal ani čárku. Kandidoval do říšského sněmu za neexistující stranu. Podle některých indicií dokonce údajně udával rakousko-uherské policii. Po vyloučení z „Včely Čáslavské“ posílal na spolek kontroly a žádal jeho rozpuštění.

Falešná destička v kostele

Největší „majstrštyk“ byla jeho akce s takzvanou „falešnou čáslavskou destičkou“. Při rekonstrukci kostela sv. Petra a Pavla 21. listopadu 1910 bylo zedníky nalezeno několik kostí s kalvou v zazděném výklenku v podvěžní mariánské kapli. Naproti nálezu byl objeven artefakt se zprávou na deskách staré knihy: „Ossa incliti ducis Bohemiae Joannis Žižka in muro aversaris claudestine asservantur“, tedy „Kosti slavného vůdce českého Jana Žižky v protější zdi tajně se chovají“.

Nález zedníci neprodleně ohlásili na faře i na radnici a do kostela dorazil starosta města, městský archivář a další lidé. Následně z Prahy přijela archeologická komise Akademie věd. Ředitel Zemského archivu v Praze Vojtěch Nováček, rovněž člen komise, záhy vyděsil přítomné. Když si prohlédl onu starobylou cedulku s latinským nápisem, prohlásil: „Pánové, tato destička jest pět dní stará!“ A dále dodal: „Nápis je psaný ocelovým perem a zcela novým inkoustem. Původce nápisu byl člověk, který nemá ani potuchy o latině, natož o historii. Kousek, který neznámý místní patriot provedl, nelze nazvati, než trestuhodnou hloupostí.“

Z přednášky historika Petra Čorneje o husitském vojevůdcovi Janu Žižkovi na Nové scéně Dusíkova divadla v Čáslavi.
Historik Petr Čornej zaujal přednáškou o Janu Žižkovi. Sál praskal ve švech

Jak se později zjistilo, autorem naivního falza na destičce byl pravděpodobně místní učitel a zapálený vlastenec Václav Vladimír Jeníček. Jeho písmo bylo dokonce soudně zkoumáno a byla zjištěna podobnost s rukopisem na podvržené tabulce. Padělatel psal skutečně ocelovým perem a moderní tuší, avšak na skutečně starou desku. V dobré víře chtěl pomoci, místo toho se však jeho vinou nález Žižkových ostatků stal podezřelým a další půlstoletí byl zpochybňován.

Nikdo není černobílý

Roman Pazderský je historik a publicista, který se formou nejrůznějších edukačních aktivit snaží přispívat k prohlubování vzdělanosti. Zabývá se zejména dějinami českého dějepisectví a historického myšlení 19. století v širším kontextu dějin moderní české společnosti. Mezi jeho badatelské oblasti dále patří teorie a metodologie historické vědy, didaktika dějepisu a regionální dějiny východních Čech.

Učí také na Gymnáziu a Střední odborné škole pedagogické v Čáslavi a právě v Čáslavi se dostal k osobnosti Václava Vladimíra Jeníčka. O tomto muzejníkovi měl totiž napsat čtyři odstavce. Časem z toho bylo přes čtyřicet stránek. A účastníkům besedy prozradil, že v budoucnu po dalším bádání zveřejní výsledky své práce.

Zdroj: Youtube

Roman Pazderský je historik a právě proto osobnost Václava Vladimíra Jeníčka nesoudí. A při svém bádání publikuje zjištění kladné i záporné. Nikdo není černobílý. Při diskusi dokonce navrhl, aby se v Čáslavi po Jeníčkovi jmenovala ulice. Zatím si tohoto vlastence a čáslavského patriota, který ve svém nadšení šel až za hranu, můžeme připomenout na místním hřbitově. Jeho urna spočívá v neudržovaném hrobě vedle manželky, rozené Maysslové.